Vesnice a města musí výbor pro národnostní menšiny zřídit, pokud se při sčítání lidu v součtu k menšinám přihlásí nejméně 10 procent obyvatel. Kraje mají tuto povinnost při pětiprocentní hranici obyvatel na celém svém území.
V praxi výbory řeší například podporu spolků národnostních menšin, dvojjazyčné nápisy nebo se spolupodílejí na komunitním plánování, tedy plánování rozvoje služeb pro skupiny znevýhodněných. Závěry výborů putují radním a zastupitelům.
V Česku fungují výbory pro národnostní menšiny při zastupitelstvech třiašedesáti obcí a měst. Jejich počet se ale už za pár měsíců může změnit. Zemi čeká po deseti letech nové sčítání lidu a ve formuláři také dobrovolná otázka na národnost. Právě její vyplnění rozhoduje, které obce, města a kraje musí výbory mít.
Sčítání lidu v roce 2001Národnost/Počet lidí, kteří se k ní přihlásili Česká 9 249 777 Moravská 380 474 Slezská 10 878 Slovenská 193 190 Polská 51 968 Německá 39 106 Romská 11 746 Maďarská 14 672 Ukrajinská 22 112 Ruská 12 369 Rusínská 1 106 Bulharská 4 363 Rumunská 1 238 Řecká 3 219 Vietnamská 17 462 Albánská 690 Chorvatská 1 585 Srbská 1 801 Ostatní 39 477 Národnost neuvedena 172 827 Zdroj: ČSÚ |
Poprvé se s požadavkem na výbory musely úřady vyrovnat při minulém sčítání. Tehdy povinnost vznikla pro 261 obcí, výbory jich ale zřídila zhruba čtvrtina. Oproti povinnosti žádný nevznikl například ve Středočeském, Jihočeském, Plzeňském a Libereckém kraji.
Výborům chybí členové
Podle obcí výbory v praxi většinou nefungují, protože v nich nikdo nechce sedět. "Na podzim, kdy jsem vstoupil do funkce, jsem návrh na zřízení výboru měl na stole, tak jsem to lidem nabídl. Na nabídku mi ale nepřišla žádná odpověď, nebyla tu ani žádná iniciativa nebo požadavek na něco takového," popisuje starosta Hrčavy na Frýdecko-Místecku Petr Staňo.
V obci, která leží v blízkosti slovenských a polských hranic, proto problémy řeší při vzájemných sousedských vztazích. A možná mimoděk také starostou, který má k národnostním menšinám blízko.
"Cítím se jako syn Slováka, Češky a děda Poláka. Tyto věci jsou mi osobně velmi blízké," popisuje Staňo.
Peníze navíc a administrativa
Starostové kromě nezájmu ale přiznávají i méně viditelné důvody. Výbor je povinnost navíc, která obec stojí peníze. Například Třanovice, které jsou od Hrčavy vzdálené necelých 50 kilometrů a kde žije vedle sebe polská a slovenská menšina, stojí ročně práce předsedy výboru 12 tisíc korun. Členové výboru nejsou placeni.
Ve městě Nejdek na Karlovarsku předsedovi platí 15 600 korun za rok. Další tisícikoruny dává město i šesti členům výboru, který zastupuje německou, slovenskou, ukrajinskou a romskou menšinu.
"Proč zřizovat další výbor na obci a další agendu, která je k tomu potřebná? Ministerstva házejí všechno na kraje, kraje všechno na obce. My jsme tu v podstatě jen s účetní ve dvou a máme ve správě pod sebou pět obcí a za chvíli by člověk nevěděl, co dělat," poukazuje starosta Veliké Vsi na Chomutovsku Martin Pilař.
Některá města a obce by chtěla, aby se povinnost změnila v dobrovolnost. "Obcím by neměly být výbory nařizovány podle procenta, ale podle zájmu lidí, kteří v nich žijí. Ten procenty určit nelze," domnívá se předseda nejdeckého výboru pro národnostní menšiny Miroslav Malý.
O menšinách bez nich
Podle zastánců lidských práv jsou zákony v pořádku a problém leží jinde. "Dovolují menšinám podílet se na věcech veřejných. V této věci jde spíše o přístup obcí. Pokud obec výbor nechce zřídit, bude dělat všechno proto, aby se to nestalo a bude hledat zástupné důvody," domnívá se Czeslaw Walek, který se věnuje lidským právům a ještě nedávno vedl Sekci pro lidská práva Úřadu vlády ČR. Z funkce musel odejít po nástupu nové zmocněnkyně pro lidská práva.
"Chápu obec, která výbor nezřídí, protože v okamžiku, kdy o něj nikdo neprojevuje zájem, tak to prostě nelze. Navíc čísla bývají někdy zavádějící. V malé obci dělají procenta třeba jen jednotlivci," míní o povinnosti místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny Igor Zolotarev.
Podle Zolotareva je ale celá věc problematická, protože do výborů ve skutečnosti nakonec nemusí nominovat zástupce menšin. "Mohou tam nanominovat jen odborníky a to popírá smysl, protože výbor pak funguje zprostředkovaně," dodává Zolotarev.
Ministerstvo vnitra, pod které tato problematika legislativně spadá, zatím změnu zákonů neplánuje a raději doporučuje postup, který Zolotarev kritizuje. "Pokud obec má tuto povinnost, ale nemá zájemce o členství ve výboru, doporučujeme obsadit výbor dalšími zájemci o členství, i kdyby nesplňovali požadavek příslušnosti k národnostním menšinám. Pokud by se ani to nepodařilo, nemělo by to jít k tíži obce," popsal mluvčí resortu Vladimír Řepka.
Cestu k identitě si každý najde sám, míní starosta
Celou diskusi na začátek vrací právě nové sčítání, protože z něj plyne pro obce přehodnocování toho, zda výbor musí zřídit, nebo ne. Starosty tak čeká nové kolečko povinností.
"Pokud mi přijde z ministerstva dotaz, zda jsme výbor zřídili, vezmu to opět do zastupitelstva a podnikneme ten samý krok, jaký už jsme udělali dříve. Dáme to do vývěsních desek ve všech obcích, co pod nás spadají, s tím, zda lidé mají zájem zřídit výbor pro národnostní menšinu. Pokud se nikdo nepřihlásí, tak se výbor prostě nezřídí," popisuje možnou budoucnost starosta Veliké Vsi Martin Pilař.
"Zákon je nástroj na uplatnění pravomoci. Ale je to jen nástroj. Dá se pokroutit nebo obejít. Pokud není do toho nějakým způsobem člověk tlačený, tak si tu cestu k identitě sami najdou," dodává starosta Hrčavy Petr Staňo.
