Podle článku 63 Ústavy ČR prezident "pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí". Jde o to, že k takovému svému rozhodnutí hlava státu potřebuje "spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády". Kdyby spor dál eskaloval, může se Zeman pokusit domluvit s premiérem a postavit ministra zahraničí tak trochu na vedlejší kolej.
"Z ústavy prezident může jmenovat velvyslance pouze po kontrasignaci vládou. A kontrasignací je podpis premiéra, který ho může, nebo také nemusí, přenést na jiného člena vlády," naznačil už také minulý týden v rozhovoru pro Právo šéf zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček.
Klausovou podporují Svaz průmyslu i Hospodářská komora
K přesvědčování Schwarzenberga použil prezident v úterý i podporu, kterou má Klausová u šéfů Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka a prezidenta Hospodářské komory Petra Kužela.
"Informoval ministra zahraničních věcí o stanovisku zahraničního výboru Sněmovny, o dopisu prezidenta Hospodářské komory a o stanovisku Svazu průmyslu a dopravy k otázce jmenování velvyslanců," uvedla po schůzce Zemanova mluvčí Hana Burianová. Hanák podpořil jmenování KIausové, ale i jmenování Vladimíra Remka velvyslancem v Moskvě už při nedávné cestě prezidenta do Bratislavy. Stejně tak Kužel informoval o postoji Hospodářské komory ministra zahraničí. A výbor vyzval Schwarzenberga, ať jedná a ukončí spor se Zemanem.
Schwarzenberg schůzku na Hradě opustil beze slova. Jen novinářům s úsměvem pokynul ze své limuzíny při odjezdu z Hradu. "Pan ministr Schwarzenberg informoval pana prezidenta o aktivitách české diplomacie. Jejich jednání bude pokračovat. Více to nebude komentovat," řekla později mluvčí šéfa diplomacie Johana Grohová.
Doposud je zvykem, že velvyslance navrhuje ministr zahraničí, vláda je schvaluje a prezident pak rozhoduje o jejich jmenování. Když dotyčná země velvyslance potvrdí, dá takzvaný agrément, bývá teprve jméno zveřejněno. Spor, kdy unikne jméno kandidáta jako v případě Klausové, je nestandardní. Právě proto premiér Petr Nečas kritizoval amatérské počínání. Otřel se tím zčásti o ministra zahraničí a o mluvčí Hradu, která jméno Klausové jako Zemanovy kandidátky na post na Slovensku potvrdila jako první na kameru České televizi.
Jde i o velvyslance v Rusku či v Izraeli
Nejde ale jen o Klausovou. Ministr zahraničí má například zájem do Izraele poslat exministra obrany Alexandra Vondru. Volné je místo velvyslance v Rakousku, kde působil pražský exprimátor Jan Koukal.
Neobsazené je i místo velvyslance v Rusku, kde se dosud hovořilo o možnosti, že by se jím stal europoslanec za KSČM a bývalý kosmonaut Vladimír Remek. Ten nepřijal nabídku komunistů kandidovat na Hrad, čímž ulehčil zvolení Zemana, protože KSČM neměla vlastního kandidáta.
Obdobně Klausová v prezidentské kampani podpořila Zemana proti Schwarzenbergovi, když v narážce na jeho manželku prohlásila, že by si nedokázala představit, že by první dáma nehovořila česky, ale německy.
Livia Klausová podpořila Zemana
Schwarzenberg prezidentovu návrhu na pověření Klausové vyčetl, že jeho kandidátka nesplňuje věkový limit, který uplatňuje ministerstvo zahraničí a který je maximálně 65 let. Sám dává přednost tomu, aby zemi na Slovensku zastupoval generální sekretář ministerstva zahraničí Jaromír Plíšek.
Schwarzenberg označil za demotivující pro kariérní diplomaty, pokud jsou na pozice velvyslanců dosazováni lidé zvenčí bez diplomatické kariéry. To se přitom dělo za prezidentů Václava Havla i Václava Klause a děje se to i ve světě.
V krajním případě, kdyby se Schwarzenberg se Zemanem vůbec nedohodli a prezident nenašel společnou řeč ani s premiérem (bez dohody s ministrem zahraničí), mohlo by místo velvyslance či velvyslankyně na Slovensku zůstat volné až do nástupu nové vlády po volbách v příštím roce.
