Novinářům to šéf české diplomacie řekl po jednání takzvaného předsednického tria EU a americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové v Bruselu.
Peníze by měly putovat například na rekonstrukci poničené infrastruktury a Gruzínci by je mohli čerpat v následujících třech letech. Pokud by vláda vyčlenění finančních prostředků schválila, nešlo by o první pomoc této zemi. Česko již do Gruzie poslalo například humanitární pomoc ve formě zdravotnického materiálu.
Podle českého velvyslance v Gruzii Ivana Jestřába může Česká republika válkou postižené Gruzii dlouhodobě prospět nejen humanitární pomocí, ale také asistencí při budování lepšího dopravního spojení v některých oblastech.
Jestřáb upozorňuje, že jsou v zemi válkou zničené oblasti, kde se místní obyvatelé nemají možnost dostat o několik desítek kilometrů dál. Uvažovalo se proto například o zavedení autobusové linky pro abcházsko-gruzínskou oblast.
"Tento projekt bohužel za stávající situace nebude moci být realizován, něco podobného se ale pokusíme udělat," řekl Jestřáb.
V Gruzii se rozhořel krvavý konflikt poté, co se Gruzínci pokusili dobýt separatistickou proruskou Jižní Osetii. Při svém počínání však narazili na ruskou armádu, která na ně zaútočila i mimo sporný region a dosud zůstává na území Gruzie, odkud by se však měla podle závazku Moskvy stáhnout. - čtěte Medveděv podepsal příměří, Gruzie obvinila Rusko ze zničení mostu
Konflikt dělí i české politiky. Zatímco vláda se kloní spíše na stranu Tbilisi, prezident Václav Klaus obvinil z vyvolání střetu právě Gruzínce. - čtěte Za válku mohou Gruzínci, přitvrdil Klaus
Schwarzenberg však na dotaz, zda se hodlá s prezidentem kvůli vyjasnění postojů sejít, odpověděl, že jej k tomu Klaus nevyzval.
