Pro zákon byli lidovci a z opozice TOP 09, ODS i komunisté (jak kdo z poslanců hlasoval, najdete zde). Zajímavý je detailní pohled na hlasování.
Opozici (ODS, TOP 09 a komunistům) spolu s lidovci chybělo pět hlasů k tomu, aby přehlasovala ANO a ČSSD. Mimo jiné proto, že se zdrželi tři komunisti, kteří fakticky pomohli Babišovi (Vojtěch Adam, Milada Halíková a Pavel Kováčik) a dva ministři za KDU-ČSL nehlasovali se svou stranou - předseda strany, vicepremiér Pavel Bělobrádek a ministr kultury Daniel Herman. Třetí lidovecký ministr, šéf resortu zemědělství Marian Jurečka, hlasoval s opozicí.
„Nejsme si jistí, že ten návrh je v souladu s evropskou legislativou,“ vysvětlil v pátek postoj sociálních demokratů šéf jejich poslaneckého klubu Roman Sklenák. ČSSD přitom původně zvažovala, že bude pro a Babiš pak prohlásil, že zvažuje, zda má pokračování koalice smysl. Premiér Bohuslav Sobotka poslancům v pátek slíbil, že jeho strana zvedne ruku pro zpřísnění zákona o střetu zájmů a omezí podnikání ministrů, až se o tom na některé z příštích schůzí bude hlasovat.
Změnu postoje ČSSD zhodnotil už v pátek ráno šéf opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. Na svém twitterovém účtu si posteskl, že nejsilnější vládní strana slibovala, že střet zájmů oddělá a místo toho se „podělala“. Vyčetl poslancům ANO a ČSSD, že odhlasovali, že si Babiš „může hrábnout do veřejných peněz“. „Jste vláda systémové korupce,“ prohlásil Kalousek.
Dopadne to jako vždycky. ČSSD několik dní tvrdila, že to fakt udělá, že ten konflikt zájmů oddělá a dnes se podělá...https://t.co/JqF4Vg6n9B
Z otočky sociálních demokratů si utahoval i lídr ODS Petr Fiala. I on už v tu chvíli věděl, že návrh, který by Babišův Agrofert a firmy, které pod něj patří, vyloučil z veřejných výběrových řízení, neprojde. Sociální demokraty označil za pokrytce, kteří měli radši mlčet.
ČSSD si dala na billboardy heslo "Stát není firma", ale nechce podpořit omezení moci A.Babiše. Je to pokrytecké jednání, raději měli mlčet.
S návrhem, který by Babiše omezil, přišel poslanec opoziční TOP 09 Martin Plíšek a dokázal pro něj získat podporu v ústavně-právním výboru Sněmovny. Spolu s opozičními poslanci ho totiž podpořili i dva koaliční zákonodárci - Lukáš Pleticha z ČSSD a Pavla Golasowská z KDU-ČSL (více zde).
Když pak dávali sociální demokraté i lidovci veřejně najevo, že zvažují podporu návrhu v celé Sněmovně, ozval se Babiš, že začíná přemýšlet, jestli současná koalice může pokračovat dál. „Dva roky to fungovalo normálně a teď najednou koalice navrhuje s opozicí různé zákony proti mně,“ řekl šéf ANO. Doplnil, že nechápe, proč se proti němu připravují „podrazy“ (viz zde).
Babiš je po Petru Kellnerovi oficiálně druhým nejbohatším občanem České republiky, patří mu skupina Agrofert zahrnující firmy z chemického i potravinářského průmyslu. Je také vlastníkem mediálního domu MAFRA, do nějž patří i internetový portál iDNES.cz a deníky MF DNES, Lidové noviny, Metro a hudební televize Óčko. Patří mu rovněž Rádio Impuls.
Pro nás to není žádný lex Babiš, my to podpoříme, řekl Mihola
Podle právní analýzy lidovců nebyl Plíškův návrh v rozporu s evropským právem. „Není to žádný lex Babiš,“ řekl Mihola. Lidovci názor nezměnili a hlasovali s opozicí pro úpravu, která by omezila firmy ministrů.
„Jedná se o návrh, který je v rozporu s evropským právem,“ řekla poslancům před hlasováním ministryně pro místní rozvoj za hnutí ANO Karla Šlechtová. Řekla, že pokud Plíškův pozměňovací návrh projde, může Česká republika očekávat žalobu Evropské komise.
„Nenechme se pohádkou o tom, že je to v rozporu s evropským právem, mást,“ oponoval jí Plíšek. To už ale bylo jasné, že většinu nezíská.
Babiš přitom v průběhu týdne hrozbu, že položí vládu, zmírnil. Poslancům ANO dokonce řekl, že je mu jedno, jestli Plíšek uspěje. „Nestane se vůbec nic. Možná požádám svoji manželku o ruku. Ožením se a potom na ni převedu firmu,“ žertoval Babiš (více zde).
Nový zákon o zadávání veřejných zakázek má platit nejpozději od 18. dubna. Do té doby musí Česko převést do své legislativy evropské směrnice, jinak zemi hrozí omezení čerpání evropských dotací. Zadavatelé zakázek dostanou možnost nevybírat pokaždé podle nejnižší nabídnuté ceny, jako je to teď.
Hlasování o zákonu o veřejných zakázkách zkomplikovalo, že se sešlo celkem 361 pozměňovacích návrhů, takže tím poslanci strávili celý jednací den a k hlasování o zákonu jako celku se nakonec ani nedostali, protože ODS požádala o to, aby si mohla všechny schválené změny před konečným hlasováním prostudovat. K hlasování o zákonu jako celku se tak poslanci nakonec dostanou až příští týden.
Zpřísníme zákon o střetu zájmů, slíbil poslancům Sobotka
Druhým rizikovým návrhem pro vládní koalici bude hlasování o zákonu o střetu zájmů. Do něj chce poslanec Plíšek z TOP 09 prosadit, aby ministry nesměli být ti, kdo jsou ovládajícími osobami firem, to znamená, že kontrolují více než čtyřicet procent firmy. I v případě tohoto zákona ČSSD i lidovci tvrdí, že pro ni chtějí hlasovat. A řeší se jen to, zda to má platit již pro tuto vládu, či až pro tu, která vzejde z parlamentních voleb v příštím roce.
Podle ministra Jiřího Dienstbiera není zákon o veřejných zakázkách to správné místo, kde se má Babišův střet zájmů řešit. Podle něj se to bude řešit při projednávání zákona o střetu zájmů a mediálních zákonů. „Poděláte se zase,“ opáčil Dienstbierovi předseda opoziční TOP 09 Kalousek.
Člen vlády by neměl být ovládající osobou jakékoliv firmy. Vyřešíme to v projednávané novele zákona o střetu zájmů.
To už nevydržel premiér Bohuslav Sobotka. Podle něj byly nepatřičně smíchány dohromady zákon o veřejných zakázkách a o střetu zájmů. „Sociální demokracie je pro to, aby se zpřísnily podmínky pro podnikání členů vlády,“ řekl předseda vlády. Prohlásil, že to strana prokáže, až se za měsíc bude hlasovat o zpřísnění zákona o střetu zájmů. Poděkoval poslanci TOP 09 Plíškovi, že téma střetu zájmů členů vlády ve Sněmovně otevřel. Plíšek připomněl, že jeho pozměňovací návrh počítá s tím, že platil již v tomto volebním období - tedy i pro členy současné Sobotkovy vlády.
