Ve školce má Páťa důležitou ergoterapii a fyzioterapii, navštěvuje také logopeda. Součástí je i canisterapie, neboli terapie se psy. Do července tam Patrik docházel na dvě a půl hodiny denně, nyní už může služby využívat i na delší dobu.
Kvůli mentální retardaci je ale péče o něj velmi náročná, a to i pro zaměstnance školky. „Minulý rok jsem pro něj musela chodit před obědem. Volali mi, že musí Páťu krmit dřív, protože ruší ostatní děti, když ječí, a ony pak nechtějí jíst,“ vypráví chlapcova maminka Adriana Jelínková.
Sbírka na auto pro Páťu |
Podobné je to i doma. Páťa má dvě starší sestry, také vůči nim je kvůli postižení často agresivní. „Tahá je za vlasy, hází po nich hračky,“ líčí Patrikova maminka.
Jeho chování se ale podle lékařů do budoucna nezmění. „Je zastavený na mentální úrovni šesti až desetiměsíčního dítěte, ale už je velký a motorický silný, takže když po nás třeba hodí hračku, bolí to,“ dodává.
Patrikova maminka tak chce chlapci ulehčit alespoň cesty do speciální školky či k lékaři. Ty jsou náročné nejen pro Patrika, ale také pro jeho rodinu a často i pro ostatní. V současnosti se musí spolehnout na hromadnou dopravu, ta však chlapci způsobuje stres a záchvaty paniky.
Nemoc jako Vilík má třicet lidí na světě, na pomoc mu vybrali přes 20 milionů |
V autobusu stráví Páťa se svou maminkou denně desítky minut. „Přes město jedeme třeba půl hodiny,“ popisuje Jelínková. Komplikaci představují i práce na silnici, kvůli kterým má autobus často zpoždění. „Nemůžu to vzít jinudy, nemám jak. Páťa navíc nesnáší, když autobus stojí nebo popojíždí v koloně,“ líčí Jelínková.
Často se nevyhne ani dopravní špičce a davům lidí v autobusu, které malému Páťovi způsobují další záchvaty, kdy pláče a podle matky nejde uklidnit. Takové situace jsou náročné i pro Jelínkovou, lidé podle ní často nechápou, že za Patrikův pláč může jeho zdravotní stav.
„Jsem samoživitelka a bohužel nemám jinou možnost než syna do školky vozit. Přála bych si mu cestu usnadnit a dopřát mu klidnější a důstojnější život,“ říká Jelínková.
Alespoň částečný klid by rodině mohlo přinést auto, na které Jelínková ve sbírce shání peníze. „Žádost o příspěvek a speciální pomůcku – automobil, je možné podat až od tří let,“ dodává Jelínková.