ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Samoživitelé se ostýchají říct o pomoc. Ani neví, že jim lidé fandí

  • 23
Ačkoli se samoživitelky a samoživitelé často setkávají s negativními komentáři ke své situaci, postoj ostatních lidí není až tak odmítavý, jak se na první pohled může zdát. Vychází to z výzkumu agentury Behavio, podle které samoživitele respektuje 47 procent lidí. Kritičtější jsou vůči nim obecně muži, kteří je z jejich situace častěji viní.

Oproti 15 procentům žen si 21 procent mužů myslí, že výchova dítěte na vlastní pěst byla volba samoživitelů. Třináct procent mužů pak míní, že se samoživitelé měli víc snažit udržet rodinu pohromadě. Toho názoru je jen 5 procent žen.

„Soudit může jenom člověk, který zažil podobné těžkosti. Kdybych měla dát na lidi, co se jim na mě či na mém životu nelíbí, tak bych nesměla nic,“ popsala samoživitelka Markéta, které v hmotné tísni aktuálně pomáhá projekt Fandi mámám.

„Maminky samoživitelky, které se hlásí do našeho projektu materiální pomoci Fandi mámám, se často obávají odsouzení ze strany veřejnosti. Někdy je to i důvod, proč se do projektu nepřihlásí,“ potvrdila spoluzakladatelka projektu Žaneta Slámová.

Samoživitele mají větší podporu, než tuší

I přes pocity studu a méněcennosti však samoživitele podporuje více lidí, než se tato skupina domnívá. Podle průzkumu si jen 25 procent z nich myslelo, že mají mezi lidmi respekt. Ten jim však vyjadřuje až 47 procent populace. Samoživitelé tak mají ve společnosti mnohem větší podporu, než tuší. 

To potvrzuje také Dana Pavlousková, zakladatelka Klubu svobodných matek. Podle ní ještě před několika lety ve společnosti převládal názor, že samoživitelky si za svou situaci mohou samy špatným výběrem partnera. To se však v posledních letech mění.

„Myslím, že během posledních let se podařilo problematiku medializovat ve smyslu vysvětlování, že samoživitelkou se člověk může stát poměrně snadno a se špatnou osobní volbou to nemá nic společného. Toto se odráží v dnešním vnímání samoživitelek ze strany veřejnosti, které pokládám za nepochybně pozitivnější,“ dodala Pavlousková.

I tak však část maminek, které vyhledaly pomoc projektu Fandi mámám, zažívá pocity studu. Mezi nimi také paní Michaela: „Je mi to nepříjemné i teď, když už jsem toho všeho součástí. Už to, co všechno jsem musela doložit - takto sesumírované to úplně děsí, jak na tom jsem, že jsem se musela dostat až sem a žádat o pomoc. Do té doby se mi to tak hrozně nejevilo,“ uvedla. 

„Nechtěla jsem a nechci, aby moji přátelé, známí, věděli, jak jsem na tom. Kvůli tomu jsem ani u sebe na Facebooku, a vlastně ani jinde, nic nezveřejňovala a jen jsem označila stránku, že se mi líbí,“ dodala.

Covidový rok přinesl také solidaritu

Důkazem zvyšující se podpory je pro Danu Pavlouskovou minulý „covidový“ rok, který je z pohledu organizace ve znamení extrémní solidarity.

Samoživitelé zároveň častěji museli žádat o pomoc, protože jim, zejména v poslední vlně, došly peníze. „Nově přibyly žádosti maminek a tatínků, kteří zatím nikde nežádali. Donedávna měli stabilní zaměstnání s průměrným platem, své závazky zvládali platit bez větších problémů, neměli ale větší rezervy než na jeden, maximálně dva měsíce běžného života,“ uvedla k tomu ředitelka Nadace Agrofert Zuzana Tornikidis.

„Je smutným pravidlem, že krize nejdříve a nejvíce dopadají na ohrožené skupiny, do kterých samoživitelky a samoživitelé rozhodně patří. Mají obecně nižší úroveň úspor, často komplikované pracovněprávní vztahy, ale i sníženou schopnost pružně reagovat na změny,“ uvedl k situaci behaviorální ekonom Lukáš Tóth.

„Obavy, které s tím souvisí, přirozeně nejvíce zatěžují ty, kteří se nemohou spolehnout na přispění druhého rodiče, nemají zázemí a podporu ve své původní rodině či okolí, nebo o ni nemohou či neumějí požádat,“ potvrzují autorky Zprávy o rodině 2020 Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. 

Stát by podlé Tótha také měl ohrožené skupiny při krizi chránit jako jedny z prvních. Omezí se tím například riziko pádu do dluhových pastí. „Jak se správně třetina Čechů domnívá, nejsou pro stát prioritou. Smutným důvodem může být například to, že lidé vytížení starostmi netvoří aktivní a dobře organizované voličské bloky. A dost dobře ani nemohou,” doplnil Tóth.

Sčítání lidu v roce 2001 ukázalo, že rodiny s jedním rodičem tvoří téměř pětinu všech rodin. Z toho je otců samoživitelů zhruba sedm procent. Podle Zprávy o rodině 2020 pak rozvod manželství svých rodičů zažije přibližně 23 tisíc dětí ročně. Tento počet by byl ještě vyšší v případě dostupnosti údajů o rozpadech nesezdaných párů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video