Ochránkyně práv nevidí řešení jen ve zvýšení rozpočtu věznic, ale především ve změně celého systému postihu za trestnou činnost. Jedná o ní s ministerstvem spravedlnosti, které připravilo koncepci vězeňství pro roky 2015 až 2025. Kancelář ombudsmanky vytvořila podrobnou zprávu ke stavu vězeňství, v níž shrnula své připomínky z kontrol sedmi věznic z let 2014 a 2015.
Generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal v reakci pro Českou televizi uvedl, že se přeplněnost českých věznic v současné době pohybuje kolem 103 procent. „Bohužel se dostáváme pomaličku do stavu, který jsme zažívali před amnestií v roce 2013, kdy stavy vězněných osob oscilovaly kolem 23 tisíc vězňů,“ řekl Dohnal. K dnešnímu dni je ve věznicích 21 620 vězňů, dodal.
Podle Dohnala ale Vězeňská služba nemá vliv na vývoj trestní politiky, jeho cílem je hlavně snížit recidivu, která v současnosti dosahuje kolem 70 procent. Proto opakovaně žádá o navýšení zejména odborného personálu. „Ten počet máme vyčíslený v řádek desítek až stovek zaměstnanců,“ sdělil.
Vězeňský psycholog: Muže, který znásilnil dítě, bych na velkou celu nedal |
Problémy ve vězeňství připouští i mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová. Na změnách začal resort pracovat již v minulém roce, posun podle ní nastal především v oblasti zaměstnávání odsouzených. „Například jen v loňském roce se podařilo nově zaměstnat 700 odsouzených a uzavřít 88 smluv s 80 společnostmi,“ uvedla.
Věznice v Česku by měly být schopny pojmout 20 500 lidí. Nyní je v nich ale o tisíc odsouzených a zadržených více, než stanoví tabulky ministerstva spravedlnosti. Navíc je na svobodě dalších přibližně 3 000 lidí, kteří se vyhýbají výkonu trestu.
„Pokud by se v těchto lidech náhle hnulo svědomí a v jeden den by se rozhodli nastoupit do výkonu trestu, české vězeňství by zřejmě zkolabovalo,“ řekl Milan Svoboda z kanceláře ombudsmanky, jenž se tematikou vězeňství zabývá. Před amnestií prezidenta Václava Klause, kterou vyhlásil k 1. lednu 2013 se v Česku dokonce vyhýbalo nástupu trestu přibližně 7 000 lidí.
Ombudsmanka zdůraznila, že v ČR připadá na každých 100 000 obyvatel 203 vězňů, v Rakousku je to 95 a v Německu 76 vězňů. „Je nutné využívat mnohem více jiné formy postihu než přímý výkon trestu,“ uvedla ochránkyně. Patří k nim domácí vězení, více finančních postihů místo trestů vězení, posílení probační a mediační služby. To vše by mělo podle ní vést ke snížení počtu vězňů. Šabatová je přesvědčena o tom, že práce vězeňských pedagogů na převýchově těch, co za mřížemi zůstanou, bude pak efektivnější.
Snižováním množství vězňů by se podle Schejbalové měla zabývat nově vzniklá Komise pro trvalé úsilí o snižování počtu vězněných osob. V nejbližší době bude právě jedním z úkolů komise posouzení míry využití alternativních trestů.
