České velkopřevorství Maltézských rytířů je nejstarší na světě. Do Čech rytíře povolal přímo ze Svaté země kníže Vladislav v polovině 12. století. Na Malé Straně v Praze získali kostel Panny Marie, ve Strakonicích hrad a v celé zemi začali budovat špitály. Rytíři měli také chránit nově vybudovaný Juditin most, protože tehdy ještě neměla Malá Strana hradby. Na stejném místě u Karlova mostu sídlí řád s přestávkou v době komunistické totality dodnes.
Karel Paar byl v čele české větve starobylého rytířské řádu dvakrát, nejprveho řídil v exilu ve Vídni v letech 1981-1988, když ve funci vystřídal Karla Schwarzenberga, otce známého politika. Pak 15 let fungoval v řádové vládě v Římě. Podruhé šéfoval velkopřevorství už v Praze, v letech 2004-2011. Byl 65. českým velkopřevorem.
Poutavě vyprávěl o tom, kolik se toho v Praze a v Česku za dlouhá desetiletí, kdy žil v cizině, změnilo. Češtinu ale nikdy nezapomněl. „Psali jsme s bratrem otci česky dopisy, otec nám ty dopisy posílal zpátky opravené,“ vzpomínal Paar.
Vyrůstal na zámku v Bechyni
Narodil se 4. ledna 1934 v Praze jako mladší syn knížete Alfonse Paara a Žofie, rozené hraběnky Schlitzové z Görtzu. Rodina žila na zámku v Bechyni, kde Karel s bratrem Alfonsem a sestrou Eleonorou navštěvovali školu a byli vychováváni v českém prostředí. Paar vzpomínal na to, jak vyrůstal na zámečku v černické oboře a přes bechyňské náměstí běhal ze zámku do školy.
Po komunistické puči rodina přestěhovala do Švýcarska. Karel ve Švýcarsku dostudoval a v roce 1954 se přestěhoval do Rakouska. Do řádu je přihlásil otec, byla to rodinná tradice z dob, kdy se členy řádu mohli stát jen šlechtici. Nejdříve byl aktivní v maltézské špitální službě, pak vstoupil do noviciát a nakonec složil věčné sliby. Stal se profesním rytířem řádu a tím zůstal až do smrti.
Závěr života strávil snahou získat zpět rodinný majetek, zámek a panství v Bechyni, které dostal zpět v restitucích jeho starším bratr, ale špatným podnikatelským rozhodnutím o ně přišel.
Zemřel Karel Eduard Paar. Emeritnímu českému velkopřevorovi bylo 92 let |
Na konci života žil v Praze na Vyšehradě. Zemřel v pátek 25. září v pražské nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Pohřben bude do rodinné hrobky v Hartbergu v Rakousku.
Pohřební mše se bude konat v pátek 2. října 2026 v 11 hodin v kostele Panny Marie pod řetězem v Lázeňské ulici na pražské Malé Straně.
Rodina zdědila červenou růži, erb Rožmberků
Rod Paarů byl přitom v Čechách usazen od 17. století. V 18. století zdědil po jedné větvi Šternberků Bechyni, kde rodina žila až do roku 1948.
Paarové dostali od císaře privilegium na organizování pošty v Čechách, Rakousku i Uhrách byli první, kdo provozoval poštovní systém. V dobách Marie Terezie ale přišel podle Paara stát na to, že by to mohl sám provozovat a poštu od šlechticů koupil. Paarům zůstal jen titul, Karlův otec a další mužští členové rodiny byli titulární nejvyšší dědičný poštmistr.
Při rozloučení s knížetem se vybralo 2,5 milionu, část půjde na pomoc Ukrajině |
Dalším sňatkem získali do erbu rožmberskou růži. Jeden z Paarů si vzal poslední příslušnici rodu Švamberků, kteří byli dědici Rožmberků. Pak požádal císaře o polepšení erbu a získal do něj jak švamberskou labuť, tak rožmberskou růži.
