Předseda soudu Pavel Rychetský to řekl v neděli v debatě v České televizi. Dodal, že ze čtyř kandidátů na soudce, které schválili senátoři, navrhl prezidentovi Miloši Zemanovi tři.
Podle Rychetského připadá v současné době na každého ústavního soudce 170 až 180 nevyřízených věcí. Všechny nové stížnosti a návrhy, které bude projednávat jeden ze senátů, připadnou třem novým soudcům - profesorům právnických fakult Vladimíru Sládečkovi, Janu Filipovi a Jaroslavu Fenykovi.
Rychetský věří, že ačkoliv jsou nováčci z akademické sféry, proniknou do práce soudu rychle, a to mimo jiné proto, že dva z nich již v minulosti působili jako asistenti soudců. Vedle trojice akademiků schválil Senát v tomto týdnu do funkce ústavní soudkyně také Miladu Tomkovou z Nejvyššího správního soudu.
Církevní restituce do dvou měsíců
U věcí, které projednává plénum soudu, nebude mít příchod nováčků žádný vliv na rychlost projednání, upozornil předseda. To se týká například i stížnosti ČSSD na zdravotnické nadstandardy. Rychetský odhadl, že o této stížnosti by plénum mohlo rozhodnout do dvou měsíců.
Ještě rychleji by soud mohl vyřešit otázku církevních restitucí. "Nechci to říkat s jistotou, ale je velmi pravděpodobné, že do měsíce, dvou dojde k rozhodnutí," uvedl.
U soudu jsou momentálně tři volná místa po soudcích Františku Duchoňovi, Jiřím Muchovi a Elišce Wagnerové, která vykonávala také funkci místopředsedkyně.
Letos skončí ještě dalších sedm soudců včetně předsedy soudu Rychetského a místopředsedy Pavla Holländera. Normálně má soud 15 členů - předsedu, dva místopředsedy a 12 soudců ve čtyřech senátech.
Kvůli chybějícím soudcům a nárůstu počtu stížností se v poslední době prodlužovalo rozhodování soudu. V minulých letech obvykle rozhodoval o stížnostech a návrzích v průměru asi pět měsíců, nyní obvyklá délka řízení dosahovala téměř osmi měsíců. Rychetský by byl rád, kdyby se soud vrátil k pětiměsíčnímu průměru do jednoho roku, v neděli to však označil za optimistický odhad.
