Pojďme laicky vysvětlit, co se děje s rybami před povodních, jestli je tok vody odplaví jinam nebo jsou schopny se i v proudu udržet na svých původních místech?
Musíme to rozdělit na rybníky, které jsou uměle vytvořené a na řeky, které plynou přirozeně. Tam, kde ty řeky tečou prudce, tam jsou ryby, které jsou adaptované na vyšší průtoky velice dobře, protože celý život v uvozovkách bojují s proudem. Mají na to postavené tělo, smysly a senzory, například široké ploutve, proudnicový či hydrodynamický tvar. Pak jsou tady rybníky, kde se už třeba tisíc let snažíme chovat především kapry. A ti za tu dobu byli vždycky selektováni na to, aby rostly do výšky hřbetu, aby měli hodně svaloviny i za cenu třeba zkrácení páteře. I díky tomu ztratili svůj původní hydrodynamický tvar. Díky tomu se jim trochu hůře plave, takže když velká voda vpadne do rybníka, kde kapr standardně proudům nevzdoruje a přesáhne úroveň bezpečnostního přelivu rybníka, což se teď může stát, tak to prostě kapry odnese sebou. A pokud se dostanou do vodoteče a tam se skutečně budou chovat jinak, než by se chovaly přirozené ryby. Ale musíme říct i tu základní věc: ryby jako takové jsou na povodně adaptované, není to pro ně novinka.
V roce 2003 byl obrovský nárůst úlovků kapra na Orlíku. Byl to přesně ten důsledek, kdy byly splaveny ryby z rybničních soustav.