„Především v nižších gramážích zátěží nejsme v podstatě schopni olovo nahradit jiným materiálem,“ říká Tomáš Kočica, tiskový mluvčí Českého rybářského svazu. Jedná se o váhovou kategorii od nuly do tří gramů, která se používá ve většině rybářských technik.
„Dá se říci, že 90 procent rybářů by to zasáhlo,“ říká Kočica. Podle dostupných statistik ve svazu bylo v roce 2017 téměř čtvrt milionu členů. Případné omezení se tak u nás může dotknout desetitisíců z nich.
Alternativní varianty závaží jsou sice dostatečně těžké, jsou ale tvrdé. Kvůli tomu hrozí, že se rybáři při záběru častěji přetrhne vlasec. V rybnících by se tak mohly častěji objevovat zraněné ryby se zapíchnutým háčkem v tlamě. Olovo na ryby podle rybářů negativní vliv nemá. Kov začne rychle oxidovat a potáhne se tenkou vrstvou, která znemožní jeho dalšímu šíření do přírody. Mezi ohroženou skupinu patří především ptáci.
„Tento problém u nás existuje,“ říká Zdeněk Vermouzek ředitel České společnosti ornitologické. Přestože u nás zatím neproběhl žádný systematický monitoring zvířat, která v důsledku otravy olovem zemřela, ornitologové se se zvířaty, která příznaky otravy olovem vykazují, setkávají.
Ohrožení jsou vodní ptáci
Nejvíce jsou ohroženi vodní ptáci jako například labutě, husy a kachny ale také draví ptáci. Vodní ptactvo běžně polyká drobné kamínky, které mu pomáhají s trávením. Zvíře už ale v nedokáže poznat, jestli jde o neškodný křemen, nebo jedovatý kus olova. Kov může neúmyslně polknout také během krmení. Olovo se u zvířete pomalu dostává do organismu. Když jeho koncentrace v těle překročí kritickou hranici, zvíře umírá. Nebezpečí představuje olovo také pro dravé ptáky. Pokud dravec uloví otrávené zvíře, kov se dostane také do jeho organismu.
„Ten problém bude stoprocentně v přírodě dobíhat, ale současně čím dříve k zákazu dojde, tím lépe,“ říká Vermouzek. Otrava probíhá dlouhodobě, kov se bude ještě nějakou dobu mezi zvířaty šířit. V současné době platí v České republice zákaz používání olověných nábojů v mokřadech, tato legislativa ale podle Vermouzka není příliš účinná.
Ze zprávy ECHA vyplývá, že používání olova při myslivosti a rybolovu představují riziko pro životní prostředí a zdraví lidí. Problematické jsou podle nich právě rybářská olůvka a také broky, které používají myslivci. Jestli k regulaci dojde zatím není jasné. Kromě rybářů by představovala problém také pro myslivce.
„Zpráva ECHA jsou otevřené dveře pro to, aby nějaká země přišla s výzvou a řekla, že chce olověné broky zakázat,“ říká Bohumil Straka, člen zahraniční komise Českomoravské myslivecké jednoty. Zpráva uvádí, že k olovu existuje vhodná ocelová náhrada, která je cenově přijatelná, čeští myslivci s tímto tvrzením ale nesouhlasí.
Podle europslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) jsou ale obavy svazů zatím předčasné. „Jedna věc jsou výsledky studie, druhá to, že v praxi není nic, co by olověné broky a závaží nahradilo co do funkčnosti a pořizovací ceny, jakýkoliv zákaz by proto byl zcela absurdní a aktivně bychom proti němu vystupovali,“ uvedl Zdechovský v tiskové zprávě. Podle něj se bude jednat o zákazu v oblasti mokřadů, což je legislativa, která už v České republice platí.
Jiné kovy olovo nenahradí
„Neexistuje žádná smysluplná varianta,“ říká Straka. Všechny ostatní materiály mají totiž horší fyzikální vlastnosti než olovo. Jsou tvrdší a lehčí. V praxi to znamená, že tvrdší projektily se častěji odrážejí a zvyšují tak nebezpečí při lovu. Nižší váha navíc způsobuje, že střely mají kratší dolet a menší přesnost. Může tak častěji docházet k případům. Kdy je zvíře zraněno, ale není usmrceno.
Problémem je také cena alternativních typů munice. V České republice je podle Straky zhruba sto tisíc myslivců. Naprostá většina jsou lidé, kteří mají myslivost jako koníček, zbraně a munici si ale hradí z vlastních zdrojů. Zvýšená cena nábojů by podle Straky mohla vést také k menšímu počtu odstřelů, což by mohlo ještě prohloubit problém s vysokými stavy zvěře.
„Všechno alternativní střelivo je tvrdší než olovo a tím pádem ničí zbraně,“ říká prezident Ligy Libre Pavel Černý. Zakázaní olověného střeliva by podle něj mohlo vést k rychlejší amortizaci zbraní, zároveň uvádí, že by tento zákaz mohl být problematický také například pro sportovní střelce, biatlonisty i policii.
Mluvčí Evropské komise ve čtvrtek uvedla, že zprávu z loňského září ECHA nyní unijní exekutiva posuzuje a zvažuje další postup. Zpráva podle ní dokládá, že olovo ve formě střeliva a fragmentů po výstřelu představuje pro životní prostředí riziko dostatečné k tomu, aby byla dodatečná omezení oprávněná.
Paralelně ECHA navrhla celoevropské omezení olověného střeliva v mokřadech, komise o tomto návrhu hodlá v prvním čtvrtletí letošního roku začít diskusi s členskými státy EU. „Nepadlo zatím žádné rozhodnutí o tom, zda by ECHA měla připravit nějaká omezení týkající se olověného střeliva v jiných terénech, než jsou mokřady,“ dodala mluvčí.
