Aha, a za chvili bude pro zaky nevstrebatelna i mala nasobilka.A proc vubec tedy po dnesni mladezi chtit povinne vzdelani? Vzdyt jim staci youtuberstvi a z pravopisu a trojclenky mohou mit chudacci pubescenti psychicke trauma.Je mi z toho zle.Zacalo to ztratou respektu ke kantorum.Tohle bude dalsi level?!!!

Nu je to opravdu zajímavé zjištění. Za mého mládí a školní docházky jsme měly aktovky naplněné učebnicemi sešity i domácími úkolníky. Dnešní vnoučata toho mají v aktovkách polovinu. Po roce 1990 jsme zrušili školu podle Makarenka a nastoupila škola sjednocené Evropy. ČŠI tuto dobu jistě také zažila, pochybuji, že ji tvoří cetiletí ! Možná, že oni mají u SVÝCH vlastních potomků problém se vzděláním tak hledají úlitby. - Souhlasím s tím, aby i v ČR na základních a středních školách byl jednotný vzdělávací sistém jako je ve vyspělých státech EU - a to bez pardonu. Od základní školy by jsme se v 21.století měly snažit přiblížit k vyspělému světu a EU a nikoli zůstávat na úrovni Ru a Bu Ale máme k tomu schopné učitele a profesory jež se nebojí učit

Látky je moc, ale základní znalosti jako třeba když se 15ti letých i starších mládežníků zeptáte co slavíme 17. října, tak jenom tupě zírají... Spíš by to chtělo protřídit a učit je to podstatné.

No tak kdybych učivo protřizoval já, tak zrovna tohle je informace, kterou bych klidně z osnov vyškrtnul. Myslím, že jsou mnohem důležitější věci, které by se měli naučit.

Vzhledem k objemu informací, které člověk musí nasát, aby měl základní vzdělání bych prodloužil trvání základní školy na 10 či 11 let. A to i s ohledem na to, že v 15 jsem opravdu nevěděl co chci dělat a nutit "děti" k výběru oboru dalšího studia v tomhle věku mi přijde předčasný. I když tenkrát jsem se čerstvou občankou v kapse cítil hrozně dospěle. Základní škola by dle mého měla dokonce ještě rozšířit objem informací o etiku, etiketu a rétoriku. Musí vštipit mladému člověku model elegantního a sebejistého vystupování a schopnost prezentovat a obhájit své postoje. Čím dříve - tím lépe. A na to je potřeba čas.

11 ročník by klidně mohl být na úrovni prvního ročníku současného gymnázia. 3 až 5ti leté středoškolské studium také většinou nestčí na plnou kvalifikaci ve zvoleném oboru a absolventi středních škol vybraní do TV anket předvádějí až tragické neznalosti, kterým opět mohu říkat "všeobecný přehled".

Nezbývá mi, než přát Českým hlavám zdar :-)

Není vaší chybou, že jste v 15 nevěděl, čím se chcete živit. Ve skutečnosti jste to měl vědět už ve 13. Já to tou dobou věděla přesně. První věc je, že děti by měli vědět čím se živí jejich rodiče. Jde o dědičnost a přirozené vlohy k povolání, které je v rodině. Když se nenajdou tady, může to být něco co dělá teta, nebo strýc z rodiny. Obecně platí, že člověk má vlohy pro výkon cca 6 povolání, které ho budou bavit a díky tomu v oboru bude vynikat. Těžko se vybírá z neznámého. Děti sice mají jakousi představu kdo jaký výrobek dělá, ale vůbec netuší co to povolání obnáší. Proto se už od malička musí seznamovat s tím co které povolání obnáší. Ze základky jsem odcházela ve 13 a věděla jsem co chci dělat za školu. Věděla jsem co se po mě na té škole bude chtít a škola pro mě nebyl problém. Jednoznačně jsem věděla, že chci na internát a že nechci na gymnázium.

Dětem dnes chybí cílevědomost nechají se rodiči strčit někam, kde je to potom nebaví, jen tak tak prolezou, nebo neprolezou a škola se jich před maturitou zbaví..

Myslím, že jsme měli učiva také dost. Jenže nás neodnaučovali myslet. Nebyl problém spojit dějepis a literaturu i když to učily dvě různé učitelky. V dějepisu učitelka zmínila např. stavební slohy, ukázala jak se v té době lidé oblékali a i jaká výtvarná nebo literární díla vznikla a v literatuře jsme se dozvěděli, v jaké době dílo vzniklo. Vím, že to nebylo ani tehdy pravidlem, naše učitelky byly v tomhle výjimečné. Jenže my neměli pocit, že dějepis je na houby, jako mají dnešní děti a těch pár informací navíc nám ukázalo, že jeden předmět souvisí s druhým. Když se potom bralo něco ve fyzice, např Newtonovy zákony dokázali jsme si přestavit dobu, ve které žil Newton a tím se nám zlidštil. Nebylo to jen jméno spojené s otravnými definicemi.

Po dvaceti letech se někdo probudil... Přidejte ještě šílenou administrativní zátěž kantorů a vedení škol a máte tragický obraz dnešního českého "školství" pokupě!

Ti co tady píšou, že látky není moc a že se za nich taky toho hodně učilo, vůbec netuší o čem mluví a je vidět, že se v dnešním školství vůbec nepohybují a nemají o tom ani páru. Protože jinak by to nemohli říct. Už jen množství různých výchov a množství látky v těchto výchovách je několikanásobně vyšší než třeba v r.1995. Jen si uvědomte, že se navýšila látka češtiny(literární části), dějepisu(moderní dějiny), přidali se jazyky(dnes běžně na základních školách dva už od páté třídy), před revolucí se učila ruština až někdy od sedmé třídy. Zeměpis za komunistů se moc neřešil západ, já jsem nastupovala do školy v r.1992 a moc jsme neřešili východ (o Rusku a bývalém SSSR jsme se v podstatě neučili). Dnes se učí všechno a podle toho to vypadá, kapacita dětí je omezená a to že se do nich budeme snažit narvat celou wikipedii ničeho nedosáhneme. Naopak vůbec se nepočítá s tím, že některé děti jsou prostě spíše logického uvažování a tyhle děti jako kouli na noze si táhnou všechny hudební a výtvarné, ekologické výchovy. Zatímco by se mohli rozvíjet v tom co je zajímá a na co mají nadání(matematiky, fyzika apod). To je problém českého školství, všichni mají umět to stejné a to nejde. Takže pak to dopadá tak, že nikdo neumí nic. Byla jsem docela překvapená, nad některými úlohami z fyziky pro šestou třídu, kdy 80% rodičů nebylo schopno při domácím úkolu dětem pomoci a volali mě, protože mám VŠCHT a tak jsem na správné řešení přišla, ale dalo mě to dobře hodinu, než sem vůbec pochopila co se po mě chce. Takový úkol nemá v učebnici co dělat, protože děti to nebudou schopny vyřešit a rezignují. Problém českého školství je, že se v něm nedá vůbec profilovat, pořád má někdo pocit, že když v šesté třídě se začne dítě specializovat je to špatně. Ale opak je pravdou, přicházíme pak o schopné mozky. A samozřejmě do toho inkluze a velké množství dětí ve třídě a jsme tam kde jsme. Kdo má možnost a sílu z českého státního školství utíká a řeší to jinak co to jde.

Náš vzdělávací systém naprosto nepracuje s možností propojit určité oblasti. Takové předměty jako přírodopis, dějepis, občanská nauka by se přece daly obsáhnout v celku Člověk a svět kolem nás. Základní geometrie se dá třeba krásně naučit při probírání stavebních slohů. Výchovy typu hudební a výtvarná se dají také učit naprosto jinak a navíc by se neměly hodnotit.

Vyměnit inspektory a snížit jejich stav

OMG! Furt se nekdo musi do neceho hrabat.

Ja na zakladku nastupoval chvili pred prevratem, na stredni jsem chodil komplet po prevratu, vysokou jsem vystudoval v pohode, obecny prehled mam a praci taky. Museli jsme se toho ucit dost, ale rozhodne ne tolik, abych byl nejak Bruntalne zahlceny, kolikrat jsem prekvapeny, kolik si toho pamatuju a pro sve deti bych si predstavoval podobny pristup ke studiu.

Ale holt ne, dulezite je, aby deti nebyly do niceho nuceny a kdyz uz mely neco umet, tak aby toho bylo malo. A uplne jasne vidim, jak se zak ZŠ/SŠ dobrovolne neco uci.

Tenhle kult ditete je fakt "skvely", kdyz jde o pripravu na zivot to SŠ/VŠ. Lepsi je byt pripraven na to, ze spoustu veci proste clovek delat musi, i kdyz se mu nelibi, a taky na to, ze si z nich nikdo jen tak na zadek nesedne.

Já jsem to pochopila tak, že žáci na školách toho moc neumí, tak je potřeba jim snížit laťku, aby to nevypadalo tak hloupě.

Jsem neskonale rád, že jsem školu vychodil v dobách, kdy svět v ní byl ještě v pořádku. Já a ani moji vrstevníci nepociťujeme žádné psychická traumata z toho, že jsme se učili tak, jak jsme se učili. Učitel byl respektován jak rodiči, tak žáky a nikdo si z něj nedělal rohožku u dveří o kterou si teď každý z gustem opucuje své boty. Výuka nebyla brzděna nesmyslem ala Valachová . . . násilným zavedením inkluze. Byli jsme vedeni k učení, povinnostem a respektu. Totální devastace učňovského školství, zbytečně velký rozvoj vysokých škol s humanitním zaměřením . . . . kdysi byl i na západ od nás náš školský systém obdivován, včetně znalostí, které žáci měli, to co se teď ve školách děje a to zejména díky bývalé ministryni Valachové, je spíše k pláči, než k obdivu.

žádná . . .

Látky není moc. Aspoň se vytřídí zrno od plev. Naopak bych zpřísnil matematiku, fyziku a obecně přírodní vědy.

Co myslíte tím vytříděním zrna od plev? Že byste vyhazoval ze základky? Nebo nechal víc propadat?