Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvTachezy by rozhodně neoznačila mírnější projevy infekce u nemocných pacientů během letních měsíců za oslabení viru. „Takhle bych to v žádném případě necharakterizovala, tedy že by za to mohla nějaká změna nebo mutace viru. K zeslabení by mohlo dojít pouze v souvislosti s promořováním nebo vakcinací. Ale o tom nelze hovořit,“ tvrdí.
V České republice se koronavirová epidemie s končícím létem a začínajícím podzimem zhoršila jako v prvním evropském státě. V posledních týdnech však Česko dohánějí i další země. Třeba v Rakousku jsou v posledních dnech denní nárůsty pozitivně testovaných pacientů vyšší než v ČR. Obdobně alarmující je stav v Belgii, situace se zhoršuje také v Polsku, Německu nebo v Maďarsku.
Uvolnění přišlo moc rychle
„To, proč jsme byli první, je souhrou mnoha faktorů,“ míní Tachezy. „Uvolnění přišlo v obrovském rozsahu. Takže po předchozím lockdownu přestala opatření platit, neplatila žádná omezení. A díky tomu se virus, který nezmizel a v populaci stále byl, mohl už v létě začít šířit, aniž bychom to vnímali. Ale lidé byli venku, nesetkávali se v uzavřených prostorách. Platí i to, že v létě byly vyšší teploty a viru neprospívá UV záření.“
„Ale neviditelná nálož viru tu prostě byla,“ říká viroložka. „A ve chvíli, kdy lidé začali chodit do práce, bylo chladnější počasí, zdržovali se v místnostech, děti začaly chodit do škol - a to vše se sečetlo, tak epidemie mohla propuknout,“ vysvětluje Tachezy.
„Je to podobné jako u chřipky,“ upřesňuje odbornice. „Virové epidemie mají sezonní průběh. Maxim dosahují koncem a začátkem roku. Víme, že jim vyhovuje určitá vlhkost, která nesmí být příliš vysoká. A vyhovuje jim chladnější teplota. Ale mnohem větší roli v tom hraje to, že lidé se začínají zavírat ve vytopených klimatizovaných místnostech, kde je suché prostředí, a tím pádem se virus může šířit formou aerosolu, a to i na delší vzdálenosti,“ dodává.
Děti bych do škol vrátila až v lednu
Třetí vlna epidemie podle viroložky může přijít kdykoliv. Riziko rozhodně nepominulo. „Bude záležet na tom, jaká budou opatření a jak dlouho budou trvat. Teď už jsme slyšeli o rozvolňování, jsou nastavena rozvolňovací kritéria. Přála bych si, aby to bylo opatrné. Protože dlouhá doba udržení současných restrikcí je důležitá právě pro to, zda se objeví nějaké další vlny. Pokud se to uvolní příliš brzy a nerozumně, tak se další vlny objeví,“ zamýšlí se.
Viroložka není nadšená z toho, že se žáci prvních a druhých tříd tak rychle vracejí do škol. Podle ní je jejich návrat už během následujícího týdne uspěchaný. „Vím, že v tom mezi odborníky neexistuje jednotný názor. Ale já osobně si myslím, že by školy měly být zavřeny až do ledna,“ tvrdí.
„Nechala bych to ve stávajícím režimu, protože se jinak situace nedá uhlídat,“ pokračuje Tachezy. „Jednou věcí je to, že se proinfikují děti, to není samo o sobě podstatné. Ale je tu riziko přenesení na další osoby. Jsou tu rodiče, které to mohou přenést do práce. Prarodiče z rizikových skupin. Proto bych školy do konce roku neotevírala,“ dodává.
Lze vakcínám věřit?
Tachezy má důvěru ve vyvíjené vakcíny. Nevadí ji ani rychlost, během níž k vývoji nových vakcín došlo. „Podobně rychle se podle ní vyvíjela i vakcína proti ebole a ta byla aplikována už během epidemie,“ řekla v Rozstřelu.
V minulosti řada firem a institucí vyvinuly nové postupy, které se podle Tachezy dají pro konstrukci těchto rychle připravených vakcín použít. „Ale nedošlo to tak daleko, že by se tyto technologie aplikovaly v praxi. Některé z nich jsou ale využívány pro vakcíny pro zvířata,“ poukazuje.
Ke zrychlení celého procesu podle ní přispěl také přístup regulačních autorit, které vakcíny schvalují. „Bylo například umožněno spojit klinické zkoušky první a druhé, nebo druhé a třetí fáze. Agentury jsou zároveň připraveny pracovat ve vysokém tempu. Takže nezávislé komise okamžitě posuzují to, jak probíhají zkoušky.“
Společnosti se navíc oproti zažité praxi neohlížejí pouze na účinnost a bezpečnost vakcín, ale nabízejí i postupy, jak by se měly vakcíny vyrábět, skladovat a distribuovat. Vše probíhá paralelně, což obvykle nebývá zvykem. Proto mohou nové vakcíny vznikat tak rychle.
V Rozstřelu Tachezy podrobně popsala, jak jednotlivé typy vakcín ve skutečnosti fungují, charakterizovala základní typy vakcín nejen proti koronaviru a odpověděla i na otázku, zda je možné při očkování proti infekci covid-19 v jedné zemi použít hned několik typů různých vakcín. „Ano je to možné. A dokonce si myslím, že to tak v České republice bude probíhat.“
„Osobně bych si nechala aplikovat kteroukoliv z vakcín, které regulérně procházejí v tuto chvíli třetí fází testování a budou povolené regulačními autoritami. Na základě současných informací bych si nenechala píchnout ruskou nebo čínskou vakcínu, protože tam nejsou dodržené postupy tak, jak by měly být.“
Co je v očkovacím roztoku?
Podle Ruth Tachezy není třeba mít z očkování strach. Látka, kterou dostane pacient vpichem do těla, musí splňovat přísná kritéria. „Chemicky je v tom virová patikule, pokud jde o adenovirové vektory, nebo je to nukleová kyselina, která musí být spojena ještě s jinou látkou, která podporuje tvorbu imunity, tomu se říká adjuvans.“
„A samozřejmě celé je to samozřejmě v nějakém fyziologickém roztoku, který stabilizuje složky, jež jsou pro nás důležité. Může tam být i směs antibiotik, ale nikdy to není v množství, které by organismu škodilo,“ objasňuje Tachezy. Viroložka také vylučuje, že by schválené látky mohly krátkodobě nebo dlouhodobě organismu uškodit.
Ale vždy tu je určité množství lidí, na které očkovací látky nefungují. Tedy, když podle firem, které vakcíny připravují, reaguje na očkování pozitivně zhruba 90 procent lidí, může mezi zbylými 10 procenty být právě tato skupina. „Říkáme jim neodpovídači. Ti na žádnou vakcínu nereagují a nevytvoří si imunitu. Je třeba říci, že účinnost 90 procent je slibná, ale je to pouze předběžné číslo. Uvidíme, jak vakcína bude účinná i nadále.“
Tachezy předpokládá, že v masovém měřítku budou moci být vakcíny aplikovány až na přelomu léta až podzimu v příštím roce. „Ale věřím, že pro vybrané skupiny lidí to bude mnohem dříve.“
Podle viroložky by to měli být všichni ti, kteří jsou uvedeni v metodice ministerstva zdravotnictví. „Jsou to lidé v první linii a lidé, kteří mají rizikové komorbidity,“ uzavírá viroložka.