Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v pondělí představil reformu výuky a jedna z největších změn se týká právě cizích jazyků. Šéf resortu potvrdil, že se děti budou povinně od první třídy učit angličtinu. Ostatně polovina škol už to takto dělá.
Na 2. stupni od 7. třídy přibude povinný druhý jazyk. Školy budou ale nabízet jen francouzštinu, němčinu a španělštinu. Ostatní jazyky včetně ruštiny tak z nabídky vypadnou. „Není to politicky motivované,“ tvrdí ministr Bek.
Angličtina už pro prvňáky a konec výuky ruštiny. Bek představil nové programy |
Nabídku dalších cizích jazyků omezilo ministerstvo prý proto, aby dětem zajistilo lepší návaznost na střední školu. „Na základních školách dnes učíme 11 cizích jazyků. Zcela běžně se stává, že se dítě začne učit nějaký cizí jazyk, po třech letech přejde na střední školu a nemůže v něm pokračovat. Mrháme tím energií dětí, učitelů i penězi,“ míní ministr školství.
Výběr francouzštiny, němčiny a španělštiny zdůvodňuje tím, že jsou to jazyky, které mají „globální využití a jsou klíčové z hlediska Evropské unie“. Konkrétně tato novinka bude pro školy závazná od roku 2034.
Měla by se na školách dál učit ruština?
Podle dat České školní inspekce ze školního roku 2022/23 je přitom ruština po němčině druhý nejčastější cizí jazyk, který si děti vybírají k angličtině. V tomto roce se rusky učila pětina deváťáků. Španělština byla až na třetím místě. Učila se ji zhruba čtyři procenta deváťáků. Francouzština byla na čtvrtém místě. Nicméně zájem o španělštinu a francouzštinu roste, zatímco o ruštinu klesá.
Ředitelé konce ruštiny nelitují
Pokles poptávky po ruském jazyce potvrzuje i ředitel brněnské Základní školy Svážná Petr Punčochář.
Ruštinu začal dětem nabízet zhruba před deseti lety. „Fungoval obchod s Ruskem a rusky hovořícími státy. Zájem o to byl, máme tady hodně dětí, jejichž rodiče jsou podnikatelé. Teď jsme ruštinu využili při příchodu dětí z Ukrajiny. Pokud nám ale centrálně nařídí ruštinu opustit, tak to uděláme a brečet nebudeme,“ říká Punčochář.
Česko by mělo dohnat svět v angličtině, učme ji od první třídy, říká ministr Bek |
Mnohem víc mu vadí, že děti mají mít povinně druhý cizí jazyk už od 7. třídy. V minulosti se jim totiž stalo, že skupince sedmáků zajistili francouzštinu, většina z nich pak odešla na šestileté gymnázium a třídu na francouzštinu už nenaplnili. Proto chce do budoucna nabídnout sedmákům jediný druhý cizí jazyk, a to němčinu.
Konec ruštiny nijak dramaticky nevnímá ani ředitel Masarykovy základní školy Návsí v Moravskoslezském kraji Petr Majetný. „Tento školní rok jsme spustili francouzštinu. Ruština u nás už jen dožije,“ konstatuje.
Novinka se ale nelíbí pedagogickým fakultám, na kterých připravují budoucí učitele ruštiny. „Nemyslím si, že je to strategicky dobré rozhodnutí. Například proto, že jsou tady Ukrajinci, se kterými se spíše domluvíme rusky než anglicky,“ hodnotí změnu Anastasija Sokolova, vedoucí katedry ruského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.
Ministr Bek chce slučovat malé školy. Ušetří jen platy ředitelů, bouří se kritici |
„A pokud ruštinu bereme jako jazyk nepřítele, který se nás snaží ovlivňovat prostřednictvím informací a dezinformací, musíme mu rozumět,“ dodává Sokolova.
Otázkou pak zůstává, co bude s učiteli ruštiny ze základních škol, pokud se tam její výuka zruší.
„Týká se to asi 300 lidí s průměrným věkem 54 let, kteří většinou učí ještě jiný předmět. Takže se to vyřeší samo,“ věří náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). Podle něj je ruštinu vhodnější studovat až na vysoké škole nebo na gymnáziu.
 |
