Na konci roku 2024 dosáhl počet obyvatel Česka téměř 10,91 milionu, vzrostl tak o zhruba 9 tisíc lidí.
„Zahraniční stěhování převážilo úbytek přirozenou měnou. Třetí nejvyšší počet přistěhovalých lidí v poválečné historii doprovázel abnormálně vysoký počet vystěhovalých, a to převážně v důsledku ukončení platnosti pobytu lidem, kteří si nepožádali o prodloužení dočasné ochrany,“ vysvětlil mluvčí ČSÚ Cieslar.
Pražanů ubývá, noví se nerodí. Mizí Ukrajinci i lidé hledající levnější bydlení |
Ohledně přistěhovalců podle občanství je situace stejná jako v roce 2023, první místo obsadili lidé z Ukrajiny, dále Slovenska a Filipín.
Počet sňatků klesl
Česko také druhým rokem v řadě zaznamenalo pokles počtu sňatků i sňatečnosti. Manželství v roce 2024 podle ČSÚ uzavřelo 44,5 tisíce párů snoubenců, meziročně o 8 procent méně.
„Při setrvání měr sňatečnosti z tohoto roku by před 50. rokem věku vstoupilo do prvního manželství pouze 53,0 procent mužů a 62,4 procent žen,“ doplnil mluvčí ČSÚ.
Počet rozvodů podle úřadu vzrostl o 7 procent a dosáhl 20,8 tisíce. Průměrná délka trvání manželství do jeho ukončení rozvodem zůstala na hodnotě 13,5 roku.
V roce 2024 se narodilo doposud historicky nejméně živě narozených dětí, a to 84,3 tisíc. Loni tak připadalo 1,37 dítěte na jednu ženu. Jednalo se o nejnižší plodnost za posledních 18 let.
Proč demografové dramaticky burácejí o poklesu porodnosti a jak to politici vyřeší |
„K nejvyššímu poklesu, a to jak u počtu narozených, tak i u úhrnné plodnosti, došlo u dětí narozených v prvním pořadí. Podíl dětí narozených mimo manželství se od roku 2023 výrazně neproměnil. Počet zemřelých zůstal na obdobné úrovni jako v předchozím roce,“ popsal dále ČSÚ.
Naděje dožití při narození se ale zvýšila, když u mužů poprvé překročila hranici 77 let, u žen hranici 83 let.
