Doplnění novely o Exnerův návrh podpořil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Já ho v současné situaci považuji za nezbytný z hlediska posilování vnitřní bezpečnosti Česka. Bezpečnostní situace vyžaduje, abychom reagovali i na zvýšený počet žádostí občanů Ruska o naše státní občanství,“ uvedl ministr.
Podmínka jediného občanství se podle Exnerova návrhu bude týkat všech Rusů s výjimkou například žadatelů o azyl a některých dalších speciálních případů.
„Nemůžeme připustit, aby v době, kdy Rusko nejen proti Ukrajině, ale i proti nám a dalším zemím EU podniká nepřátelské akce, mohli jeho občané získávat české občanství, a tedy všechna práva s ním související,“ uvedl poslanec.
Počet lidí, kteří žádají o české státní občanství, se podle Rakušanova ministerstva v posledních letech zvyšuje. Je to dáno celkově rostoucím počtem cizinců na našem území a i válkou, kterou předloni vůči Ukrajině rozpoutalo Rusko. Jeho občané v letech 2019 až 2022 představovali vždy přibližně pětinu z celkového počtu cizích státních příslušníků, kterým bylo uděleno státní občanství ČR. Loni jejich počet vzrostl přibližně na čtvrtinu.
Rusové na Česko dál hybridně útočí, vybudovali si základnu, uvádí vnitro |
S ohledem na vývoj mezinárodně politické a bezpečnostní situace v Evropě v posledním desetiletí lze podle STAN konstatovat, že samotný pobyt státních občanů Ruské federace na území ČR může do jisté míry představovat bezpečnostní riziko.
V Česku není v procentuálním vyjádření ruská menšina nijak zásadně početná. Tvoří ji zhruba 40 000 osob s povoleným přechodným nebo trvalým pobytem, což jsou zhruba čtyři desetiny procenta všech obyvatel ČR.
„Otázkou je loajalita těchto lidí ve vztahu k našemu státu. Nelze vyloučit, že přinejmenším určitá část z nich považuje Česko za nepřátelský stát a mohla by být v budoucnu ze strany Ruské federace využita přinejmenším k různým formám politického nátlaku. Ruští občané si tedy budou muset vybrat, jestli chtějí patřit k nám, nebo do Ruska,“ dodal Exner.
Senioři, samoživitelky, děti. Tisíce Ukrajinců přišly o nouzové bydlení |
Dočasná ochrana v Česku pro uprchlíky z Ukrajiny platí do března příštího roku, nově má být navázána na obdobné rozhodnutí EU. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu.
Bude určen pouze těm ukrajinským uprchlíkům, kteří v Česku pobývají déle než dva roky, mají platný cestovní doklad, zajištěné bydlení, jsou bezúhonní, ekonomicky soběstační a nezávislí na dávkovém systému.
Ke konci letošního března si podle vlády dočasnou ochranu v ČR prodloužilo 320 000 uprchlíků, přichází jich ale zhruba 1500 týdně, takže v první červnové dekádě jich bylo na 355 000. Koncem roku by se jejich celkový počet mohl podle předkládací zprávy k novele vyšplhat k hranici 400 000 osob.
