Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPro přijaté usnesení hlasovalo 129 ze 156 přítomných poslanců, třináct poslanců se zdrželo, z toho pět vládních (včetně ministra spravedlnosti Pavla Blažka). Proti hlasovalo jen 14 poslanců SPD, čtyři jejich kolegové nebyli přihlášeni k hlasování.
To, že se poslanci chystají schválit usnesení, jímž označí režim v Rusku za teroristický, oznámila již před tím brzy po poledni poslankyně za hnutí STAN Barbora Urbanová.
Vládní koalice měla potřebnou většinu hlasů, aby usnesení prosadila, ale Urbanová řekla, že počítá s tím, že se přidá i opoziční hnutí ANO, jehož poslanci už při jednání zahraničního a bezpečnostního výboru Sněmovny pro podobná usnesení hlasovali.
„Většinově, jsem přesvědčena, že náš klub to podpoří,“ řekla iDNES.cz Schillerová. Potvrdilo i hlasování o zařazení nového bodu jednání a pak i hlasování o usnesení. Do něj ANO prosadilo navíc bod o poděkování hejtmanům, starostům, hasičům, vojákům, policistům, zdravotníkům a občanům za zvládnutí celé situace a veškerou pomoc,
Jednání o tom, že režim v Rusku je teroristický, nepodpořil ani jeden z poslanců SPD
SPD o této věci vůbec nechtělo jednat. Hnutí Tomia Okamury dlouhodobě požaduje, aby Česko jednalo o dodávkách plynu přímo s Ruskem, které rozpoutalo válku proti Ukrajině a okupuje část této země. Kritizuje také kroky na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, které dělá vláda.
Zařazení bodu na program jednání podpořilo 139 ze 169 přítomných poslanců, zdrželo se i 13 ze 48 přítomných poslanců ANO.
Ukrajinská armáda osvobodila více než polovinu území, jehož se zmocnila ruská vojska po invazi letos 24. února.Nejtvrdší boje se nyní odehrávají u Bachmutu v Donbasu na východě země.
Na indonéském ostrově Bali při setkání politiků největších světových ekonomik G20 britský premiér Rishi Sunak v úterý vyzval ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, aby Rusko „vypadlo z Ukrajiny a ukončilo tuto barbarskou válku“. Lavrov to odmítl a odjel ze summitu předčasně.
Usnesení SněmovnyPoslanecká sněmovna 1. odsuzuje ruskou agresi na Ukrajině, a to v souladu s rezolucí Valného shromáždění OSN z 2. března 2022, rezolucí Rady Evropy č. 2463 ze 13. října 2022 a rezolucí Meziparlamentní unie ze 14. října 2022; 2. odsuzuje zejména rozsáhlé útoky na civilní obyvatelstvo, civilní objekty a klíčovou energetickou infrastrukturu, které jsou zjevnou snahou o dosažení politických cílů prostřednictvím zastrašení civilní populace a odpovídají teroristickým metodám; 3. konstatuje, že tyto útoky způsobují rozsáhlé omezení či zastavení dodávek energií, vody či tepla ohrožují civilní obyvatelstvo. Ostřelování a rozmístění vojenských jednotek v areálu Záporožské jaderné elektrárny jsou hrozbou nejen na území Ukrajiny. Přímé či nepřímé výhružky použitím jaderných zbraní, stejně tak jako falešná a nepodložená obvinění Ukrajiny z plánování použití zbraní hromadného ničení, jsou nebezpečnou eskalací napětí a hrozbou pro celoevropskou bezpečnost; 4. označuje v souladu s rezolucí Parlamentního shromáždění Rady Evropy současný ruský režim za teroristický; 5. neuznává výsledky tzv. referend, vyvolaných Ruskou federací na svrchovaném území Ukrajiny v Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, které mají za cíl legitimizovat ruskou agresi a anexi ukrajinského území; 6. vyjadřuje podporu úsilí ministra zahraničních věcí o ustavení zvláštního tribunálu pro stíhání zločinu agrese jakož i vyšetřování vedené mezinárodním trestním soudem vedoucí ke stíhání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, a dále podporu a poděkování vládě České republiky za dosavadní pomoc, kterou poskytla Ukrajině, ať už humanitární, hospodářskou, politickou, diplomatickou nebo v dodávkách vojenského materiálu 7. vyjadřuje podporu a velké poděkování hejtmanům, starostům, hasičům, vojákům, policistům, zdravotníkům a občanům za zvládnutí celé situace a veškerou pomoc |
