„Rusko proti Česku průběžně podnikalo hybridní operace a řada institucí se stala opakovaně terčem kyberútoků,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan.
Tento tlak se podle něj projevuje i v konkrétních incidentech, jako je zatčení Kolumbijce podezřelého ze žhářství na objednávku ruských bezpečnostních složek.
Kritická místa pod dohledem. I Česko reaguje na hrozbu ruských sabotáží![]() |
V České republice se extremistická scéna také výrazně proměnila. Někteří bývalí pravicoví extremisté se stali zastánci kremelského režimu a přijali proruskou rétoriku. Nenávistné projevy vůči různým skupinám obyvatel jsou nyní podle ministra vnitra součástí širší proruské propagandy.
V rámci tzv. antisystémového hnutí je patrná krátká životnost různých subjektů, které vyvstaly v prostředí sociálních sítí. Zároveň je zřejmé, že dochází k určitému „opotřebování“ i u xenofobně populistických subjektů, které dlouhodobě opakují tatáž tvrzení a ubírají ze své radikality. Tyto subjekty rovněž narážejí na to, že nacionalismu, jakožto nástroje k získání voličů či sympatizantů, začíná využívat stále více politiků a aktivistů i mimo tradiční extremistické a xenofobně populistické spektrum.
Tzv. antisystémová hnutí a xenofobně populistické subjekty, které dlouhodobě opakují ta samá tvrzení, ubírají ze své radikality, podle ministerstva vnitra nemají dlouhou životnost. Podle zprávy také začíná stále více politiků a aktivistů využívat nacionalismus jako nástroj k získání voličů či sympatizantů.
Ze zprávy dále vyplývá, že hlavním cílem už není pouze šířit nenávist vůči migrantům, muslimům, Židům, Romům či LGBT+ komunitě, ale také podporovat pozitivní obraz Ruska.
V první polovině tohoto roku byla dále zaznamenána spousta nenávistných projevů vůči Ukrajincům. Specialisté na extremismus upozorňují také na nárůst antisemitských incidentů, a to především v online prostředí.
Ruské ambasádě v Praze posílili ochranu. Nelze vyloučit útok, říká expert![]() |
Také konflikt v Gaze v českém prostředí rezonoval. Propalestinští aktivisté se však přímé podpoře Hamásu nebo schvalování teroristických útoků ze 7. října 2023 vyhýbali.
Policie v první polovině roku řešila sto nenávistně motivovaných trestných činů a zahájila stíhání 72 osob. Nejčastěji se zaměřovali na vyhrožování vůči skupinám obyvatel i jednotlivcům.




















