Změny občanského zákoníku provází řada otazníků a obav. Zejména nakolik se změní dosavadní rozvodová praxe a zda zrušení pojmů střídavá a výlučná péče zasáhne i do života rodin, které již „střídavku“ či jiné uspořádání mají.
A jak to bude nadále s alimenty? Na vyživovací povinnosti obou rodičů se novelou nic nemění, přináší však nové možnosti, jak řešit problematické situace.
Změny občanského zákoníku od roku 2026
- Opatrovnické a rozvodové řízení se spojují do jednoho.
- „Nesporný rozvod“ nahrazuje nový legislativní termín „smluvený rozvod“.
- Soudní poplatek za smluvený rozvod zůstává 2000 korun, v ostatních případech se zvyšuje na 5 000 korun.
- Mizí pojmy „střídavá, společná a výlučná péče“ a dítě je nadále v rovnocenné péči obou rodičů.
- Rodiče buď dosáhnou dohody ohledně rozsahu péče každého z nich, nebo to soud stanoví rozhodnutím.
Změny ohledně vyživovací povinnosti:
- Nově se zohledňuje i vývoj situace v dohledné budoucnosti.
- Pracuje se i s dalšími nástroji pro případ neplacení výživného, například je možné postoupení dluhu na výživném.
- Rodiče mají povinnost pečovat o dítě bez použití fyzických trestů, duševního strádání či jiných ponižujících opatření.
Změny v rozvodech od roku 2026
Rozchod sám o sobě je smutná a těžká záležitost, během které nevratně ztrácíme kus své minulosti. Má-li být završen úředním rozvodem, je zapotřebí, aby proběhl co nejrychleji a nejméně bolestivou cestou pro partnery i jejich děti. Až dosud pracovala terminologie s pojmy „sporný“ a „nesporný“ rozvod podle toho, zda mezi oběma stranami panovala shoda.
Ale i nesporný rozvod, kdy byli budoucí exmanželé na všem domluveni, se vlekl řadu měsíců. Podmínkou bylo například i to, že spolu manželé déle než půl roku nežijí. Situaci dětí pak musel posoudit Orgán sociálněprávní ochrany dítěte (OSPOD), následovalo opatrovnické řízení, v němž OSPOD děti zastupoval. Až poté, co rozhodnutí tohoto řízení nabylo právní moci, nařídil soud nové stání ohledně samotného rozvodu. Jeho součástí pak mělo být i hodnocení, do jaké míry je rozvrat manželství nevratný. Což jsou přesně ty sotva zhojené rány, které už nechce nikdo znovu otvírat.
Pokud jste měli štěstí a všichni zúčastnění byli rozumní, odbyli jste si formality a nikdo se vaši manželskou agónii nesnažil prodlužovat. To nic ovšem nemění na tom, že na každý další článek v tomto řetězu bylo nutné si počkat a eventuálně si tu dohodu ještě rozmyslet.
Spojení opatrovnického řízení se samotným rozvodem, které přináší novela občanského zákoníku, má urychlit a oběma stranám usnadnit zejména tzv. smluvené rozvody (dříve nesporné). U těch již soud nadále nebude zjišťovat důvody, proč se chtějí manželé rozejít, a není v zákoně zakotvena podmínka, že spolu manželé půl roku nežijí. Tím se bude méně zatěžovat soudní aparát a soudy i OSPOD budou mít volnější ruce a mohou se soustředit na problematické případy, kde mezi manželi nepanuje shoda.
Co se mění v rozvodech?
|
Končí střídavá, společná a výlučná péče o děti
Až dosud se v případě sporného i nesporného rozvodu mluvilo o střídavé, společné a výlučné péči. Odborníci se však shodují, že toto „škatulkování“ v mnoha případech vedlo u rodičů k soutěživosti a možnému pocitu vítězství při získání dítěte do výlučné péče. Novela se proto snaží snížit riziko konfliktu tím, že původní klasifikace mizí a nadále se mluví o společné rodičovské odpovědnosti, která rozvodem nemizí. Změny tedy nejsou až tak razantní, pracuje se spíše s terminologií a rozsah péče je nadále součástí dohody rodičů a rozhodnutí soudu.
Co se mění v péči o děti?
|
Dítě zůstává i po rozvodu v péči obou rodičů
„Novela vychází z toho, že oba rodiče mají rodičovskou odpovědnost, což je balíček práv a povinností vztahujících se k dítěti, který vzniká narozením dítěte a trvá až do jeho svéprávnosti nebo zletilosti. I když se rodiče rozejdou a péče je upravená podle současné právní úpravy, tak na rodičovské odpovědnosti se nic nemění a může do ní zasáhnout jedině soud. A právě skutečnost, kdy jeden z rodičů pečoval a druhý měl tzv. právo styku, vedla k určitým problémům, kdy rodič s tzv. výlučnou péčí měl pocit, že má jakési větší právo na dítě,“ vysvětluje právnička Tereza Patočková z neziskové organizace Aperio, která poskytuje bezplatné právní a psychologické poradenství či vzdělávací programy pro rodiče ve snaze hájit jejich práva a postavení ve společnosti.
„Ve standardních situacích zůstane nově dítě v péči obou rodičů a bude na nich, zda se dokážou dohodnout, jak budou tu péči realizovat a jak se v ní budou střídat,“ vysvětluje Tereza Patočková s tím, že pak není potřeba, aby soud rozsah péče upravoval. Pokud se však rodiče nejsou schopni dohodnout a potřebují mít přesně stanoveno vyzvedávání, prázdniny a další svátky atd., může to být upraveno v rozhodnutí soudu. „Tento typ rozhodnutí bude stejný, ať už bude péče rodičů rovnoměrná (například týden a týden), anebo když bude dítě v péči jednoho z rodičů většinu času a v péči druhého jen dva dny za čtrnáct dní. Ale vždy to bude péče, ne jen styk. Protože styk je jen malý kousíček péče o dítě,“ doplňuje Tereza Patočková.
Poslechněte se celý rozhovor s Terezou Patočkovou ohledně změn, které přináší novela občanského zákoníku |
Jak je to dál s alimenty?
Vyživovací povinnost má každý rodič od narození dítěte až do doby, kdy je dítě schopno samo se živit bez ohledu na věk. V tomto ohledu novela občanského zákoníku některé věci zpřesňuje, ale nic zásadně nemění. Nadále tedy platí, že dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů a při rozhodování o výši výživného se zohledňují potřeby dítěte a možnosti rodiče.
Co se mění ve vyživovací povinnosti?Nově se zohledňuje i fakt, jak se bude situace měnit v dohledné budoucnosti. Například pokud se jedná o předškolní dítě, vycházel soud až dosud ze situace a finančních nároků předškoláka. Jakmile nastoupilo dítě do školy, nastala změna poměrů a otázku výživného bylo nutné znovu otevřít, což bylo zatěžující pro rodiče i pro systém. Novela již tuto blízkou budoucnost zohledňuje, konkrétní podrobnosti však závisí na posouzení jednotlivých případů. Novela také určuje nástroje pro případ neplacení výživného:
|
Neplacení výživného už není trestný čin
Podle novely trestního zákoníku je zanedbání povinné výživy nadále trestným činem pouze v případě, kdy se v důsledku neplnění vyživovací povinnosti dostane oprávněná osoba do nouze. Podle Terezy Patočkové za tímto krokem zákonodárců stojí hlavně snaha o dekriminalizaci výživného: „Nemyslím si, že by to byl krok špatným směrem, protože zanedbání povinné výživy je jeden z nejčastějších trestných činů a sama skutečnost, že je ten dotyčný odsouzen, vám to výživné nepřinese.“
Bez ohledu na změny v trestním právu však mají rodiče k dětem stále vyživovací povinnost a jsou tu nástroje, jak výživné pro děti zajistit, ať už prostřednictvím soudního exekutora nebo přeprodání pohledávky.
Změna trestního zákoníku: U zanedbání povinné výživy mají být trestné jen případy, kdy hrozí nebezpečí nouze |
Zákaz použití tělesných trestů
Další velmi diskutovanou úpravou je to, že práva a povinnosti rodičů zahrnují péči o zdraví dítěte a jeho celkový vývoj „bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření,“ protože se to dotýká jeho lidské důstojnosti. Přesné hranice ani sankce za jednotlivá porušení zákona nejsou stanoveny: „Zákon nerozlišuje intenzitu, ale samotný fakt použití fyzického násilí. Ačkoli pohlavek a hrubé bití budou nyní právně ve stejné kategorii nepřípustnosti, důsledky jsou samozřejmě dramaticky odlišné – od podpůrného rozhovoru s pracovníkem z Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) až po trestní stíhání,“ vysvětlila pro iDNES.cz Vendula Růžková z advokátní kanceláře ARROWS s tím, že toto opatření hlavně „poskytuje soudům jasné vodítko při rozhodování v opatrovnických sporech“.
Někteří pražští rodiče tvrdí, že ruka občas vyletí. Novela zákona stopne facky |
Platí stejná pravidla u nesezdaných párů?
Pokud se pár rozchází, ale rodiče se dokážou na péči o děti domluvit, nemusí absolvovat žádné soudní řízení. Pokud chtějí mít pro jistotu i soudní rozhodnutí, platí pro ně stejná pravidla jako pro rozvádějící se manželské páry.
Mění se péče o dítě u párů již rozvedených?
V případě exmanželů, kteří již mají pravomocné soudní rozhodnutí, se nic nemění. Až v případě změny poměrů, kdy bude zapotřebí nové soudní rozhodnutí, bude se už rozhodovat podle nové právní úpravy.
Jak je to u aktuálně probíhajících řízení? „Novela nemá žádná zvláštní tzv. přechodná ustanovení, která řeší situaci, kdy bylo řízení zahájeno podle staré právní úpravy, ale nestihlo se podle ní dokončit. To znamená, že všechno, co bude po 1. lednu 2026, se bude už rozhodovat podle nové právní úpravy,“ vysvětluje Tereza Patočková a uzavírá: „Jediná výjimka v přechodných ustanoveních je to, co se týká tzv. předběžných opatření. Tam platí, že co se zahájí v letošním roce, se bude řešit podle současné právní úpravy.“
