„Přicházejí členové protistátního spikleneckého centra v čele se zrádcem Rudolfem Slánským,“ popisuje hlas rozhlasového moderátora. „Obviněný Rudolfe Slánský, předstupte před mikrofon,“ vyzývá bývalého generálního tajemníka KSČ hlas žalobce. Slánský začíná strojový hlasem odříkávat naučené fráze, ve kterých se přiznává ke strašlivým zločinům.
Historici doteď znali jen zhruba osm minut záběrů z procesu, ve kterém komunisté soudili komunisty a jenž skončil 11 tresty smrti.
V opuštěné hale ve středočeských Panenských Břežanech v areálu zámku, který býval za protektorátu sídlem Reinharda Heydricha a pak dlouhá léta Výzkumného ústavu kovů, objevil konkurzní správce bedny z celuloidovým pokladem. „Bylo to velké překvapení,“ popisuje okolnosti nálezu Barbora Novotná, správkyně opuštěného zámeckého areálu, který je určený k prodeji.
„Zajímalo nás, co v bednách je, ale dlouho jsme se báli je otevřít. Celý areál je plný jedů a chemikálií,“ popisuje. Pak ale zvítězila zvědavost. Otevřeli jednu ze čtrnácti kovových a šesti dřevěných beden a začali číst popisky na papírových krabicích s filmy.
„Bylo tam napsáno ‚výslech Margolia‘. Pak jsme četli další a začal nám běhat mráz po zádech. Došlo nám, co jsme našli,“ popisuje žena. Proto zkontaktovali historiky a objev jim předali.
Podle odborníků je nález materiálu z roku 1952 mimořádný, srovnatelný se záznamem z procesu s Miladou Horákovou. „Je to nejen materiál přibližující atmosféru politického procesu, zločinu, ale je to také důkaz zločinu,“ řekl historik Petr Blažek.
Podle prvních odhadů jde až o 14 hodin záznamů, filmových negativů, záznamů zvuku a fotokopií různých dokumentů. Část z nich je poškozená plísní. Vše pochází pravděpodobně z archivu KSČ. „Soudruzi to chtěli mít pod zámkem,“ vysvětluje Blažek.
Záznamy se hledaly už od počátku 90. let
Zatím neobjasněnou záhadou podle Blažka je, jak se krabice do Břežan dostaly. Pravděpodobně se je ale kdosi pokusil záhy po listopadu 1989 ukrýt. Poslední archivní záznamy ukazují, že byly v roce 1962 převezeny na ÚV KSČ, pak o nich zprávy mizí.
„Hledali jsem je už na počátku 90. let, ale neúspěšně,“ vzpomíná Vladimír Opěla, emeritní ředitel Národního filmového archivu (NFA). Tehdy se podařilo najít podobné záznamy z procesu s Miladou Horákovou, po těch se Slánským pátrali marně. Podle Blažka by se okolnostmi nálezu měli zabývat kriminalisté. „Stopy vedou k současným komunistickým politiků. Jsem rád, že nález přichází v době, kdy se tady jedná o vládě s podporou komunistů,“ uvedl.
Záznamy podle Blažka umožní popsat skutečný průběh procesu. „Uvidíme, kdo mu přihlížel, reakce všech přítomných,“ popsal. Dosud jediné známé nahrávky byly upravené. Rozhlas je vysílal ze záznamu, stenozáznamy upravovala Státní bezpečnost.
Nyní se chystá průzkum a restaurování všech nalezených materiálů. Součástí bude i zkopírování z extrémně hořlavého filmového materiálu na bezpečný. „Experti NFA spolu s historiky začnou pracovat na zpřístupnění všech materiálů,“ sdělil ředitel NFA Michal Bregant.
Finančně se na tom bude podílet i ministerstvo kultury. „Budeme podporovat, aby se dokument co nejrychleji dostal na veřejnost. Požádám vládu o mimořádné prostředky,“ slíbil ministr kultury Ilja Šmíd.
