Ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák v březnu 2017

Ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák v březnu 2017 | foto: Michal Doležal, ČTK

Chceme do Bílého domu a Putina v Praze, říká Zemanův muž pro diplomacii

  • 404
Česko-čínské vztahy se netýkají pouze CEFC, ve spolupráci a v projektech bychom měli pokračovat. Řekl to v rozhovoru pro iDNES.cz ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák. Podle něj v zahraniční politice prezidenta Zemana nenastanou zásadní změny.

Můžeme v druhém funkčním období Miloše Zemana očekávat nějaké změny v zahraniční politice?
Myslím, že zásadní změna nenastane. Budeme pokračovat v tom, co pan prezident dělal uplynulý rok – a to je ještě zintenzivnit vztahy se sousedy. Takže v té první cestovní vlně se chystáme navštívit nejprve Slovensko 4. dubna, a poté také Polsko, Německo, Rakousko, a rádi bychom navštívili i Maďarsko jako čestného souseda. Nicméně pořadí zatím neznáme. Určitě bude na pořadu také evropská agenda, blíží se těžká debata o finanční perspektivě na další období nebo debata o migrační politice v rámci Evropské unie. Samozřejmě i NATO, Rusko a Čína.

JUDr. Rudolf Jindrák

Jeden z nejzkušenějších českých diplomatů, což je znát i na jeho mluvě, v níž se vyhýbá silným slovům. 

Na ministerstvu zahraničí začal pracovat už v roce 1986. Specializuje se na střední Evropu. Od 90. let působil jako generální konzul v Mnichově, velvyslanec v Maďarsku, Rakousku a Německu. 

Na Hradě jako ředitel zahraničního odboru působí od loňského března, kdy nahradil Hynka Kmoníčka, který odešel na velvyslanectví do Washingtonu.

Takže letošní rok bude zejména ve znamení návštěv sousedních zemí?
Ano, ale na druhou stranu odmítám omezovat zahraniční politiku pouze na zahraniční cesty. Důležité také je, kdo přijíždí do České republiky. Chystáme se na dvě nebo tři velké návštěvy. Zatím nemohu říct jaké, protože ještě nejsme zcela domluveni. 

Kromě toho ještě máme multilaterální formáty jednání jako zasedání Visegrádské čtyřky na úrovni prezidentů, summit NATO a Valné shromáždění OSN. Co se týče OSN, ještě záleží na domluvě s vládou, kdo tam pojede.

Vy jste řekl, že státníci by si měli návštěvy oplácet. Prezident Zeman byl v minulém období několikrát v Rusku. Znamená to tedy, že se také snažíte, aby do Prahy přijel ruský prezident Vladimir Putin?
My jsme ruského prezidenta pozvali do České republiky už během návštěvy v Soči (setkání proběhlo loni v listopadu, pozn. redakce). Nyní jsme poslali prezidentu Putinovi gratulaci ke znovuzvolení, kde je zopakováno, že by jej prezident Zeman rád přivítal v České republice. Pokud si dobře pamatuji, tak tady byl naposledy ruský prezident Medveděv, když měl v Praze schůzku s Obamou. Teoreticky by mohl ruský prezident přijet, ale ještě nejsme domluveni s ruskou stranou.

Ruský prezident v poslední době do západních zemí příliš nejezdí vzhledem k vyostřeným vztahům. Ty se nedávno ještě zhoršily  kvůli otravě dvojitého agenta Skripala v Británii. Myslíte, že je dobrý nápad v této situaci zvát Putina do České republiky?
Když to řeknu obecně, a teď nemluvím o Rusku: O tom, kdy se návštěva zrealizuje, rozhoduje řada různých faktorů. Samozřejmě se musí najít vhodný okamžik. Zatím nejsme tak daleko, že bychom s ruskou stranou projednávali termíny. Avšak obecně platí, že máme zájem, aby kontakty na nejvyšší úrovni byly reciproční. Pokud byl pan prezident dvakrát v Ruské federaci a dvakrát se sešel s ruským prezidentem, tak aby ruský prezident také jednou přijel do České republiky. Samozřejmě je otázkou, kdy je ten správný moment.

Otravu agenta Skripala osobně nařídil Putin, míní britský ministr zahraničí

Kvůli útoku na bývalého špiona se ale za Británií šikují spojenci. Jak by se podle vás měla zachovat Česká republika a co v této věci poradíte prezidentovi?
Zatím tu jsou tvrzení proti tvrzení a důležité je, aby se ta věc vyšetřila. My samozřejmě ctíme naše spojenecké závazky, vyjádřilo se k tomu naše ministerstvo zahraničních věcí. My jsme se na to prohlášení odvolávali. Samozřejmě na druhou stranu také není možné, aby nás někdo nepřímo obvinil, že ta chemická látka se vyrábí na území České republiky. To prostě pravda není. 

Myslím si, že obě strany by se spolu měly bavit. Máme mezinárodní organizace, je tu organizace se sídlem v Haagu, která má na starosti chemické zbraně (Organizace pro zákaz chemických zbraní, pozn. redakce). Pokud se nepletu, tak pracovníci té organizace se tomu již věnují. Jestli Rusko tvrdí, že v tom nebylo zapojeno, tak ať také pošle své experty a ať to nějakým způsobem dokážou.

Skripala mohl otrávit jed z Česka, tvrdí Moskva. Stropnický to popřel

Zmínil jste prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Jak se na to dívá prezident Zeman, když pěstuje s Putinem přátelské vztahy a Rusové pak Česko bez váhání obviní?
Já se o této věci s panem prezidentem nebavil. Četl jsem doslovný výrok v té zprávě, který šířila ruská ambasáda v Praze o možné produkci této látky dokonce ještě na území Československa a dalších států. Nevím, do jaké míry je to oficiální stanovisko ruské administrativy. Já to odmítám dramatizovat, že nám oni něco neustále hází pod nohy. Myslím, že tak to není.

Takže ty občas zaznívající výzvy k vyhoštění ruských diplomatů z Česka jsou podle vás přehnané?
K tomu musí být vždy nějaká příčina. Kladu si otázku, jestli se k tomu kroku Britů někdo z Evropské unie a NATO připojil. Myslím, že ne. Britové nás o to nežádali. Já se bavil s britským velvyslancem v Praze a nezazněl tam žádný takový požadavek, abychom solidárně vypovídali ruské diplomaty. K vypovězení diplomatů ze země musí být konkrétní důvod a ten jsme, troufám si tvrdit, v této chvíli neměli.

Vyšetřovaný Jie Ťien-ming opustí vedení CEFC, na Hradě jako poradce zůstává

Jednou z vašich priorit zůstává i ekonomická diplomacie. Bude prezident pokračovat v utužování vztahů s Čínou? (rozhovor vznikl krátce před oficiálním prohlášením Hradu, pan Jindrák podle svých slov o výsledku cesty kancléře a poradce nevěděl, pozn. redakce)
I vzhledem k posledním událostem, si myslím, že česko-čínské vztahy jsou v ekonomické oblasti daleko širší. Nejsou to aktivity jedné, i když silné skupiny. Podle mě je třeba ty projekty podporovat nadále. Pan prezident má ekonomickou diplomacii jako jednu ze svých priorit nejen k Číně. Každá větší cesta do zahraničí byla doprovázena podnikatelskou delegací. Myslím, že to určitě bude dál pokračovat. Vztah mezi čínským a českým prezidentem je opravdu přátelský. Dvakrát jsem to zažil na vlastní oči. Byla by škoda nevyužít toho přátelského vztahu k pokračování spolupráce.

Pátrat do Číny, co je s poradcem Jie Ťien-mingem, vyrazila delegace s kancléřem Mynářem, poradcem Nejedlým a představitelem evropské divize CEFC Tvrdíkem. Nešly potřebné informace zjistit oficiální cestou přes ambasády? Proč se neprojevily ty dobré vztahy, když se prezident Zeman potřeboval něco od čínské strany dozvědět?
Já nemám ani zmocnění to nějak šířeji komentovat. Samozřejmě těch aktivit, jak zjistit informace, byla celá řada. Cesta do Číny zmíněných pánů byla součástí těch širších aktivit, které v posledních dnech směrem k čínské straně proběhly. Víc k tomu říct nemohu.

Nenastane určitá reflexe vztahů s Čínou? Investice v České republice zůstaly za očekáváním a čínská společnost CEFC má problémy.
Chtěl bych k tomu říct, že opravdu česko-čínské vztahy nejsou jen investice CEFC. Ale souhlasím s vámi, že je nejviditelnější. Na druhou stranu máme i meziresortní pracovní skupinu k Číně, kterou koordinuje ministerstvo zahraničních věcí, aby si mezi sebou úkoly rozdělovala ministerstva, je tam i Hrad a Parlament. My bychom skutečně neradi ve světle jednoho konkrétního případu zastavili vztahy, které se rozvíjely velmi pozitivně. Když se dnes podíváte na evropské státy, tak počínaje Francií a konče Německem a Velkou Británií je zájem o spolupráci s Čínou pořád veliký. Byla by škoda, kdybychom řekli, že je tu problém, který čínská strana řeší, a do té doby všechno zastavujeme. To není správná filozofie.

V minulém období se prezidentská kancelář potýkala v rámci ekonomické diplomacie s problematickou zakázkou na stavbu přehrad v Kyrgyzstánu. Tehdy za firmu Liglass lobboval kancléř Mynář a zmínil se o ní prezident. Hodláte jako ředitel zahraničního odboru více kontrolovat podobné podnikatelské nabídky?
My jsme spoléhali na informace od Svazu průmyslu a dopravy a Hospodářské komory. My jsme tady na odboru žádnou lustraci nedělali, na té se podílel protokol Pražského hradu. Já Liglass vidím z trochu jiného pohledu v tom smyslu, že poté co se u nás všechno napsalo, bych se i divil bance, která by jim půjčila peníze. Já ten případ neznám dopodrobna, ale myslím, že i z hlediska politického se už ta situace směrem ke Kyrgyzstánu hodně uklidnila.

Mezi priority řadíte rovněž Izrael. V čem se to projeví? Bude Hrad iniciovat přesun české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma?
Rádi bychom, aby pan prezident navštívil Izrael ještě letos. Vycházíme i z klimatických podmínek, ideální by tak byl listopad, konec roku. Témat je tam celá řada. Diskuse o přesunu velvyslanectví běží delší dobu, mimochodem byl to, tuším, Miloš Zeman, kdo to zmínil už v roce 2013. Pro pana prezidenta je to stále důležité, ale uvědomuje si, že je nutné takovou věc konzultovat s vládou.

V jaké fázi se nachází možná návštěva Bílého domu?
Zůstává prioritou nejen pro hradní diplomacii, ale i pro ministerstvo zahraničních věcí, respektive naší ambasádu ve Washingtonu. Jak víme, český prezident byl v Bílém domě naposledy před třinácti lety (V březnu 2005 se setkal s Georgem W. Bushem Václav Klaus, pozn. redakce). Je to hodně dlouhá doba a já to z hlediska kvality česko-amerických vztahů nepovažuji za ideální situaci. 

My jsme s Američany velmi úzcí spojenci, bojujeme spolu na společných frontách v zahraničí, v Afghánistánu naši vojáci hlídají ty americké a naopak. Myslím, že by k tomu patřilo i setkání na nejvyšší úrovni. Zatím ale nemáme žádný konkrétní datum nebo časový úsek. Patří to k našim pravidelným diskuzím s Američany.

Jak pohlížet na to, že Trump Zemanovi negratuloval ke znovuzvolení?
Já bych to vůbec nedramatizoval. Dostali jsme kolem 120 gratulací. A je třeba říct, že americký prezident svým protějškům negratuluje. Poslední gratulace, kterou jsem zaznamenal, byla prostřednictvím Twitteru Emmanuelu Macronovi. Pan velvyslanec King panu prezidentovi gratuloval. Není to nic zásadního.

Letos si připomínáme 100. výročí vzniku Československa. Tehdy v roce 1918 hrály důležitou roli právě Spojené státy. Nabízela by se tedy návštěva amerického prezidenta v Česku nebo toho českého v Americe.
O tom, jaká bude druhá polovina roku z cestovního hlediska, jsme se ještě nebavili. Říkáte správně, že Spojené státy sehrály klíčovou roli. Bez prezidenta Wilsona a bez pittsburghské dohody by Československo nejspíš vůbec nevzniklo. K návštěvě Evropy byl pozván viceprezident Pence a pokud vím, tak uvažuje i o cestě do střední Evropy, takže to by se určitě využilo k připomenutí výročí. Vím, že někteří naši ústavní činitelé plánují návštěvu Spojených států. Co se týče pana prezidenta, ještě se budeme bavit o cestě do New Yorku na Valné shromáždění OSN, což by právě mohla být příležitost spojit s připomínkou vzniku Československa.

Putin si o Nikulina neřekl, je to na ministrovi

Připomněl jste, že s Američany jsme blízcí spojenci. Jak do toho obrazu zapadá snaha prezidenta Zemana, aby v Česku zatčený údajný hacker Jevgenij Nikulin, o jehož vydání USA usilují, byl vydán do Ruska?
Řekl bych, že tohle je trochu mediální interpretace. Nevím, o čem se pan prezident s ministrem Pelikánem bavili, ale platí, že rozhodnutí je v kompetenci ministra spravedlnosti a prezident v tom procesně nehraje žádnou roli.

Vy jste se účastnil loňské schůzky prezidentů Zemana a Putina v Soči, kde na téma Nikulin přišla řeč. Dá se to chápat tak, že si Vladimir Putin o vydání Nikulina řekl?
Já myslím, že neřekl. Ten rozhovor jsem slyšel, bylo to tam zmíněno obecně. Pan prezident zmiňoval například případ historika Igora Kozlovského, který byl v té době držen v Donbasu. Ale bylo to pouze ve formě připomenutí, že tady ruský občan sedí ve vydávací vazbě v České republice. Nebylo to řečeno stylem „vydejte nám ho“, ale samozřejmě se prezident Putin přimlouval za to, aby ta žádost byla objektivně posouzena. Prezident Zeman na to řekl, že to běží právní cestou a je to v kompetenci ministra spravedlnosti. Nebylo tam nic více, nic méně.

Nicméně by Česká republika už podruhé za krátkou dobu Američanům nevyhověla v podobné věci. Před pár lety stát vyměnil Libanonce Fajáda za pětici unesených Čechů v Libanonu. Vzhledem k tomu, že by česká strana stála o setkání s americkým prezidentem, neměl by spíš Miloš Zeman dělat vstřícný krok na druhou stranu?
Nedokážu to posoudit. Já si pamatuji, když jsem na konci devadesátých let dělal sekčního šéfa na ministerstvu zahraničních věcí, který měl na starosti mezinárodní právo, tak tehdy probíhala diskuze, jestli má mít poslední slovo ministr zahraničních věcí jako ve Spojených státech. My jsme tenkrát byli proti tomu. Přesně z těch důvodů, že je potřeba naplnit zákonné podmínky, vyčerpat všechny možnosti, což se v případě pana Nikulina děje. 

Víte sám, že jeho žádost o azyl byla minulý týden zamítnuta. Teď se, myslím, čeká na vyřízení ústavní stížnosti, takže stále nejsou vyčerpány veškeré vnitrostátní mechanismy. A myslím, že je dobře, že o tom rozhoduje ministr spravedlnosti, a ne prezident nebo ministr zahraničí. Skutečně by ta právní stránka měla mít přednost a to stylem padni, komu padni. Pokud právní pohled zvítězí nad tím politickým, tak je to správně.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video