Ruské ministerstvo obrany u příležitosti 75. výročí konce druhé světové války dodalo svůj výklad operace Rudé armády od 6. do 11. května 1945. Učinilo tak v době napjatých česko-ruských vztahů způsobených sporem o výklad dějin.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo asi pět desítek stran dokumentů, které se vztahují k počátku operace, ukončení bojů i k dalšímu květnovému vývoji. Naskenované materiály jsou v ruštině a jsou psány azbukou.
Podle dokumentů ještě 9. května, poté co ráno Rudá armáda vstoupila do Prahy, probíhaly boje s německými vojsky „po celý den“. „Vojska (Ukrajinského) frontu 9. května 1945 pokračovala v ofenzivě, zlomila odpor jednotlivých úseků nepřítele a díky rychlému postupu ovládla hlavní město Československa – Prahu,“ píše se ve zprávě určené generálnímu štábu Rudé armády v noci na 10. května.
„Během operace od 5. do 10. května bylo zajato 25 tisíc nepřátelských vojáků. Ztráty činily 73 zabitých a 409 zraněných,“ uvádí dále materiál.
Co říká historieV době, kdy vypuklo Pražské povstání, mohla do Prahy dorazit dříve americká armáda. Stála ale na základě dohody s Rusy na demarkační linii vedoucí zhruba přes Karlovy vary, Rokycany a Písek. Sověti odmítli americký návrh jejího posunu. |
Z dokumentů rovněž vyplývá, že velení části Rudé armády v čele s maršálem Ivanem Koněvem zahájilo operaci zaměřenou na osvobození československého hlavního města po obdržení zpráv o tom, že Pražané „potřebují pomoc v odporu proti fašistickým jednotkám“.
„Fašisté“ měli za úkol Pražské povstání potlačit, tvrdí ruské záznamy, které se také zmiňují o tom, že po dobu ofenzívy místní obyvatelstvo nadšeně vítalo sovětské vojáky.
Rudá armáda ve dnech bezprostředně po konci války podle nynějšího tvrzení zásobovala Pražany jídlem. Dokumenty uvádějí, že obyvatelům byly rozdány tuny mouky, brambor a dalších potravin.
Podporu získali prý i zemědělci. „S ohledem na situaci, v níž se Československo nacházelo na konci sezony setí, vláda Sovětského svazu zorganizovala zásilku osiva a krmiva: 500 tun ječmene, 430 tun ovsa, 1070 tun kukuřice a 30 tun luštěnin,“ píše se v materiálech.
Českou republiku a Rusko v posledních měsících rozděluje pohled na některé události ze společné historie týkající se roku 1945 či okupace ze srpna 1968.
Česko chce jednat s Ruskem o Koněvovi, Petříček prosí o trpělivost |
Rusko nelibě nese odstranění Koněvovy sochy z náměstí Interbrigády v Praze 6, nelíbí se mu také odhalení pamětní desky protisovětským vlasovcům, kteří na konci druhé světové války pomohli účastníkům Pražského povstání.
Některým českým politikům proto ruští představitelé hrozí trestním stíháním, což naopak vyvolalo ostrou kritiku z české strany. Pražský primátor Zdeněk Hřib v posledních dnech opakovaně prohlásil, že sovětské jednotky přijely na konci Pražského povstání do de facto svobodné Prahy.