Rtuťové teploměry byly i cenově dostupnější. "Klasický teploměr stál kolem 35 korun, zatímco cena digitálního se pohybuje zhruba v rozmezí 140 až 240 korun," dodala Dominiková.
Lacinější alternativou ke rtuťovým teploměrům jsou například teploměry lihové, případně teploměry s galiem v ceně kolem 100 korun.
Zákazníci jsou většinou z novinky rozčarovaní a nejen kvůli ceně. "Vadí mi to, protože s digitálním teploměrem mám takovou zkušenost, že mi kolikrát naměřil jinou teplotu než rtuťový. Takže i když je s rtuťovým víc práce, sklepávání, hledání teploty na stupnici, tak je podle mě přesnější a věřím spíš jemu," řekla iDNES.cz jedna ze zákaznic lékárny.
Podle Jany Svobodové ze společnosti Hartmann - Rico, která vyrábí digitální teploměry, má na výsledek velký vliv způsob a místo měření, je proto velmi důležité přesně dodržet návod na použití.
"Teplota měřícího místa se přenáší na čidlo, umístěné ve hrotu teploměru. Čidlo je s řídící jednotkou propojené vláknem, naměřená teplota se pak zobrazuje na displeji s přesností 0,1 stupně Celsia," popsala princip fungovaní digitálních teploměrů Svobodová.
On-line se teploměry dají stále objednat
I přes zákaz prodeje rtuťových teploměrů je možné najít na internetu on-line obchody, které rtuťové teploměry stále nabízejí (v položce dostupnost uvádějí "skladem").
"Nabídka na stránkách není aktualizovaná, rtuťové teploměry už od dubna nemáme a když si je někdo objedná, odepisujeme mu, že už je neprodáváme," reagoval na dotaz iDNES.cz vedoucí lékárny Lekynainternetu.cz Jiří Machálek.
Ti, kteří však mají rtuťové teploměry už doma, se jich zbavovat nemusí a mohou je dál používat. Totéž platí pro nemocnice a zdravotnická zařízení.
Nemocnice si dokonce mohou teploměry a další přístroje obsahující rtuť nadále pořizovat, vztahuje se na ně totiž výjimka. "Je to dáno tím, že rtuťová měřidla jsou přesnější než digitální," vysvětlil mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský.
Rozbil se vám rtuťový teploměr?Návod jak odstranit nebezpečnou rtuť
K odstranění kapek rtuti není dobré použít vysavač, tím bychom ho v podstatě nevratně kontaminovali. Střepy teploměru včetně kapiláry se zbytkem rtuti opatrně sesbíráme do nějaké uzavíratelné nádobky. Kapky rtuti lze dobře z podlahy odstranit nasátím do malé injekční stříkačky s jehlou (jehlu asi v polovině přelomíme – ústí zbytku jehly pak nebude šikmé, ale rovné, tím se nasátí značně usnadní). Drobné kapičky, které nejdou nasát odstraníme navlhčeným savým papírem. Sesbíranou rtuť, savý papír i stříkačku přidáme do nádobky se zbytky teploměru, dobře uzavřeme a odstraníme jako nebezpečný odpad (ve sběrném dvoře nebo při svozu nebezpečného odpadu). Rtuť nepatří do popelnice se směsným odpadem! Nezapomeneme na vyvětrání, zejména večer, pokud k nehodě došlo v místnosti, kde se spí. Pro odstranění posledních zbytků rtuti (např. ve spárách v podlaze) se místo posype práškovou sírou, která se rtutí reaguje za vzniku netoxického a nerozpustného sulfidu. Síra se nechá působit alespoň 48 hodin, pak se smete a podlaha normálně umyje. Zdroj: Zdravotní ústav Praha |
Rtuť se odpařuje i při pokojové teplotě, páry rtuti jsou toxické. Je třeba odstranit rozptýlenou rtuť dříve, než se nekontrolovaně (např. rozšlapáním) roznese, čímž se zvětší i její odpařování.
