Pětatřicetiletá Lucie se rozvádí. S manželem se na rozchodu dohodli, krize vztahu trvala roky, oba už měli někoho jiného. Zdálo se, že rozvod půjde hladce. Ale nejde. Trvá to už třetí rok. Kvůli alimentům na dceru.
 |
Bývalý manžel, do rozvodu bohatý podnikatel v realitách, najednou začal vykazovat minimální příjmy. Platí proto jen malé výživné, zato jedenáctiletou holčičku zahrnuje drahými dary.
Matka nevěří, že exmanžel náhle zchudl, a žádá výživné v řádu desetitisíců. Pár si "jde po krku", hádá se i před dítětem.
Ten příběh je přitom typický. Při rozvodových stáních přituhuje. Lidé se hádají i o desítky tisíc na výživném.
"Je to smutné téma, rodiče si při svých sporech často vyřizují účty přes děti," uvedla Zuzana Baudyšová z Nadace Naše dítě. Na zdejší právní poradnu se kvůli potížím souvisícím s rozvody obrací čím dál více lidí.
Ženy chtějí vyrovnání jako má Iveta Bartošová
Nejčastější jsou podle Baudyšové stesky na to, že nemohou vidět své děti tak často, jak by chtěli, často jde o vyložené naschvály. "Čím jsou manželé vzdělanější, tím jsou vzájemné podlosti rafinovanější, propracovanější a nebezpečnější," potvrzuje z praxe advokátka Klára Veselá-Samková.
Lidé jsou ve svých požadavcích stále náročnější. Inspirují se i známými případy – z poslední doby je to rozvod manželů Vítkových. Bývalá žena realitního magnáta Radovana Vítka požaduje jako rozvodové vyrovnání 3,6 miliardy korun, což by byl rekord.
"Někde vyjde, kolik chce Iveta Bartošová na alimentech, a já mám do tří dnů na stole hromadu návrhů od protistran, které jsou spíš na zavření pisatelky do blázince než k projednání u soudu," říká advokátka Veselá-Samková.
Řešení nabízí mediátor
Pražan Michal platí na své dvě děti alimenty dvacet tisíc. Rozhodl tak soud, ačkoli muž byl v té době bez práce. Vyšel z jeho někdejších příjmů. Muž zatím alimenty platí z úspor, protože se bojí, že by jinak přišel o možnost vídat děti, ale teď chce soud požádat o snížení alimentů. Jeho žena o tom nechce slyšet. "Chápu ji, taky jsem byl zvyklý na jinou životní úroveň. Ale sám ty peníze nemám," říká Michal.
KDE FUNGUJE MEDIACEZákon o mediaci, který upravuje i uhlazování sporů mezi rozvádějícími se, už platí na Slovensku. Delší zkušenost s mediací neboli řešením sporů ve společnosti školeného mediátora mají v USA a ve Francii. Ani tady není mediace povinná, rozvádějící se Francouzi se aspoň musí s mediátorem setkat. Béatrice Brenneurová, zakladatelka francouzské organizace soudních mediátorů, uvádí, že nařídila během několika let přes tisíc mediací. V 70 procentech případů se lidé dohodli třeba na způsobech péče o děti, aniž by to za ně musel dělat soud. V Česku letos neprošel Sněmovnou zákon, který měl znemožnit rozvod v případě, kdy se rodiče nepokusí o shodu za pomoci mediátora. |
Že by v podobných sporech mohla pomoci mediace, se mezi odborníky mluví čím dál více. "Služby mediátora se lidem často zdají drahé, ale platili by si je společně, kdežto advokáta si musí každý platit svého," podotkla Stanislava Valešková z Unie mediátorů.
Při větším sporu stojí mediace v průměru 20 tisíc korun, na každého by připadla půlka. Cena advokáta začíná na 500 za hodinu a třeba rozvod na několik stání tak stojí kolem 20 tisíc na jednoho.
Zákon mediaci nepřikazuje
Zkušenosti ze zemí, kde už má mediace tradici, přitom ukazují, že bývá úspěšná – lidé dokázali najít řešení únosné pro obě strany. Soudy ji však nemohou rozhádaným párům přikázat. "Návrh, který předpokládal povinnou mediaci párům, které se nemohly dohodnout třeba na podobě další péče o děti, letos Sněmovnou neprošel," říká Valešková. Podle ní právě mediace dokáže zabránit roky se vlekoucím sporům, do nichž rodiče zatahují i děti.
Nová verze zákona o mediaci, kterou dokončuje ministerstvo spravedlnosti, právě tuto novinku vypouští. "Rozhodli jsme tak kvůli nárokům na státní rozpočet," vysvětlila Jitka Zinke z tiskového odboru. Mediaci by si lidé platili sami, ale stát by musel v případě, že by byla povinná, zajistit dostupnost této služby a vést s ní souvisící agendu.
