Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvVěra Jourová nedávno prošla slyšením před europoslanci. V Rozstřelu prozradila, že se na otázky připravovala důkladně, na některé se však prý připravit nedá. Mluvila s českými europoslanci, ale zaměřovala se zejména na ty zahraniční.
Čelila tak i otázce z domácí agendy, kdy se jí Jiří Pospíšil z TOP 09 zeptal, zda si lze v Česku objednat trestní stíhání. „Odpověděla jsem upřímně, že věřím orgánům činným v trestním řízení. Vyvolalo to určité vášně, toho jsem si všimla,“ řekla.
Jourové se toto téma osobně týká, v minulosti totiž sama trestnímu stíhání čelila, to se posléze ukázalo jako neoprávněné. „Tehdy to podle toho, co nakonec vyšlo najevo, byla špinavá politická hra. Byla jsem kvůli tomu ve vazbě a čelila stíhání, přitom ta věc nikdy nešla k soudu. Proto říkám, že státní zástupci musí pečlivě zvažovat pro a proti a tu práci dělat s plnou vahou odpovědnosti.“
„Dodala jsem, že od té doby se situace vyvinula a že dnes to možné není,“ uvedla k zmíněné Poslíšilově otázce. „Ovšem zůstává pravdou, že podle statistik je českým národním sportem podávání trestních oznámení. A to i v případech, kdy by se ty věci daly řešit jiným způsobem.“ Jourovou podle jejích slov případ poznamenal, ale zároveň i motivoval k další práci.
Úkolem eurokomisařky budou hodnoty EU a transparentnost. „Každý má hodnoty jiné, aby mohly být naplňovány, musí se na nich shodnout celá společnost,“ řekla. Za ty hlavní označila demokracii, právní stát, svobodu slova, možnost jít k volbám, či ochranu osobních dat. Zde zmínila skandál společnosti Cambridge Analytica, označila ho za „totální krach“.
„Chci vést se státy dialog, nechci být Jourová z Bruselu, která něco nařizuje,“ řekla. Transparentnost se podle Jourové týká hlavně fungování evropských institucí. „Občané by měli vědět, co se tam děje, o čem rozhodují, co plánují, kdo do toho mluví.“
Jourová dostala nabídku dohlížet v EK na dodržování principů právního státu |
V nové sestavě Evropské komise, které předsedá Ursula von der Leyenová, je Jourová také místopředsedkyní. V komisi působí již od roku 2014, doposud měla na starost spravedlnost, ochranu spotřebitelských práv a rovnost pohlaví.
Za své dosavadní úspěchy ve funkci eurokomisařky považuje boj proti praní špinavých peněz nebo ochranu práv spotřebitelů. Podílela se na první právní úpravě pravidel týkající se dvojí kvality potravin.
Zasadila se také za větší ochranu soukromí občanů EU hlavně v internetovém prostředí. V rámci ochrany práv spotřebitelů se dostala do sporu s firmou Volkswagen kvůli takzvané kauze dieselgate.
„Tehdy si na mě stěžovali. Vyzvala jsem je k férovému zacházení s lidmi, kteří si koupili jejich ‚cinklá‘ auta. Stalo se, že si osm a půl milionu lidí v Evropě koupilo auto s podvodným softwarem, a ti měli nárok na informace a nějaký typ kompenzace - opravu a prodloužení záruční lhůty. Což se povedlo,“ vyprávěla Jourová ve studiu.
Turecká invaze byla ledová sprcha, řekla Jourová
Ve studiu se vyjádřila také k současnému tažení Turecka do Sýrie, eskalaci popsala jako „ledovou sprchu“. „Dalo se čekat leccos, ale tohle opravdu vyžadovalo rychlou reakci, jak ze strany Unie, tak OSN. Já se nyní budu na podobná témata zaměřovat daleko více, ať už ohrožení a změny vnější či zevnitř. Nechci být uzavřená jen ve svém portfoliu,“ uvedla s tím, že se hodlá výrazně zasadit za lidská práva.
Řeč přišla i na ochranu demokratických hodnot v Polsku a Maďarsku, které jsou podle Jourové v nebezpečí a panují kolem toho velké obavy. „Udělám, co budu moci, chystám se obě země navštívit a diskutovat s nimi. Nabídnu jim férovost a objektivní pohled,“ uvedla.
Například v Polsku zvítězila v parlamentních volbách opět vládní strana Právo a spravedlnost. Přes současnou situaci si Jourová stojí za tím, že by se do průběhu voleb nijak zasahovat nemělo.
„Důvěřujme voličům, já nechci z Bruselu ovlivňovat jejich preference. Jsou lidé, kteří mají problémy, a ať si volí pana Kaczinského, nebo pana Orbána, pokud mají pocit, že se o ně tito politici postarají lépe. Takto jsou nyní rozdány karty a dokud další politické síly nenabídnou těmto lidem potřebnou perspektivu, tak budeme svědkem takového vývoje v Evropě,“ míní.
Velkým tématem je také odchod Velké Británie z Evropské unie. Blíží se plánované datum 31. října a Jourová by se ráda vyhnula tvrdému brexitu. „Byla jsem u sestavování kontingenčního plánu, který povede jen ke zhoršení situace na obou stranách. Takže doufám, že dojde k dohodě, nyní je to hra nervů vyjednavačů. Posun termínu by byl racionálním řešením, které by směřovalo k budoucímu vztahu EU k Británii,“ řekla v Rozstřelu.
Dodala, že je nutné mezi Unií a Británií udržet vazby bezpečnostní či ekonomické. „Přechodné období dva roky, kdy by se nadesignovalo partnerství úplně nového typu, to bych si přála, aby se stalo.“ Zásadní bude podle Jourové summit 17. a 18. října.
Pokud by však Britové skutečně odešli ke konci října, má EU připravený scénář, který může spustit. „Obsahuje řadu opatření z hlediska dopravy, bezpečnosti, obchodu, ale jsou to vesměs věci týkající se sebezáchovy. Byla bych ráda, kdybychom se tomu vyhnuli,“ řekla eurokomisařka.
„Pokud se to stane, bude Británie ze dne na den třetí zemí. Bez vízové povinnosti, na tom jsme se už dohodli, ale se všemi celními.“ Konkrétní čísla Jourová neuvedla, opatření by měla zajistit překlenutí prvních měsíců od odluky. „Věřím však, že dohoda je možná a že k ní dojde,“ dodala.