„Pozorujeme souběh zemědělského a hydrologického sucha. Už od dubna hydrologové sledují nízké stavy na vodních tocích, některé řeky mají stavy odpovídající konci července. My na našem pracovišti sledujeme dopady sucha na zemědělství. V půdě chybí více než 60 milimetrů vláhy oproti tomu, co by tam mělo být,“ prohlásil Miroslav Trnka v Rozstřelu. Takový objem vody ovšem naprší v průměru za jeden měsíc.
Nejhůře jsou na tom oblasti v jižních Čechách a v Moravskoslezském kraji. Dopady na zemědělství bude možné přesně vyčíslit za dva až tři měsíce. S jistotou lze nyní říct, že problémy mají mělce kořenící rostliny a plodiny vyseté na jaře.
„Pokud nepřijdou mimořádné srážky, tak obvyklý průběh je takový, že bujná vegetace nepustí velkou část srážek do hlubších vrstev. S výjimkou významných a dlouhotrvajících srážek nemůžeme očekávat doplnění zdrojů podzemních vod. To je momentálně stejně alarmující jako problémy zemědělců,“ dodal Trnka.
Kvůli suchu budou potřeba nové přehrady
Trend suchých období bude pokračovat. Přesto podle Trnky žádná z analýz nenasvědčuje tomu, že by Česká republika v budoucnu čelila totálnímu nedostatku vody.
„Česko leží na rozhraní mezi středomořskou oblastí, kde budou srážky klesat a porostou teploty, a severní Evropou, kde teploty porostou a zároveň bude přibývat srážek. V průměru se srážky měnit nebudou, bude se ale měnit jejich variabilita a vzroste teplota. Vzroste výsušná schopnost atmosféry. Krajina bude potřebovat více vody, ale tu my mít nebudeme. Bude se rychleji vypařovat a my se budeme muset s vodou naučit pracovat,“ prohlásil Trnka o výhledu do budoucna.
Jisté je, že bude potřeba zadržet více vody v krajině. Jednou z variant jsou nepopulární přehrady. „Momentálně se debata točí kolem pěti míst pro nádrže. Řeší se Zlínský kraj, východní Čechy a další místa, kde se situace jeví jako relativně napjatá, ale zatím tam mají vody dost,“ uvedl bioklimatolog.
Miroslav TrnkaMiroslav Trnka je vědeckým pracovníkem Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a profesorem Mendelovy univerzity v Brně. Zabývá se modelováním dopadů změny klimatu na polní plodiny a věnuje se výzkumu sucha v České republice i ve světě. Navrhoval a řídí metodiku systému projektu Intersucho a koordinuje práce také na webu Klimatická změna. |
Diskuse se v pořadu stočila i na možné boje o vodu nebo migraci kvůli suchu. „Řada konfliktů je znásobena nějakou přírodní katastrofou. Bavíme-li se o Dárfúru, subsaharské Africe a dokonce o Sýrii, tak spouštěcí mechanismus tamních konfliktů byl dlouhodobý nedostatek vody. Afrika a scénáře, které máme, bude méně produkčně výkonná než v současnosti. Populace, která tam je, se neuživí a logicky se pak takoví lidé vydají na pochod,“ míní Trnka a upozornil, že už dnes Evropa v podstatě vyváží vodu do oblasti Blízkého východu ve formě pomoci.
V Česku prší málo už od začátku letošního roku. Velký vliv má na situaci anomálie, kdy se změnilo rozmístění tlakových výší a níží nad Evropou. Tlaková níže nyní sídlí na jihu nad Jadranem, kde hodně prší a jsou tam nízké teploty. Zato na severu v Helsinkách se teploty dostávaly až ke třicítce (více v článku Počasí v Evropě je naruby).
„Aktuálně se kumulují dopady loňska, zimy i teplého dubna. Problém je hlavně, jak říkáme, jižně od dálnice D1. Tedy v jižních Čechách, na Vysočině a na jižní Moravě a nově i v Moravskoslezském kraji. K tomu se ještě přidružila během zimy východní polovina území, kde během zimy nedosáhla sněhová pokrývka ani 40 procent normálního stavu,“ řekl Trnka na počátku května (více v článku Sucho jako během vrcholného léta).
Podle hydrologů dosahuje nedostatek vody historických hodnot. V polovině května se na absolutní minimum dostaly řeky Sázava, Lužnice, Labe, Morava nebo Svratka. V rybnících na Třeboňsku chybělo až 40 procent vody (více v článku Vyschlé řeky, umírající stromy).
Celý záznam Rozstřelu:
20. května 2018 |
