Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvCelá vláda teď propaguje „Dluhopisy Republiky“. Jaký je o ně zájem?
Obrovský. Trochu jsem v to doufala. Když jsme vstoupili do vlády, oznámila jsem, že to máme v programovém prohlášení. Řeknu vám exkluzivně čísla z pondělí. Úplně mi vyrazila dech. Nejdřív si dluhopisy musíte zarezervovat, pak máte lhůtu na zaplacení... A k pondělnímu dopoledni bylo podle kolegů zarezervováno za 13,4 miliardy korun.
Takže se už blížíte limitu?
Blížíme. Nečekala jsem, že za pár dnů budeme tak blízko. Limit je 20 miliard. Nemůžu vyhlásit emisi bez limitu, ale nic nebrání tomu, abychom ho navyšovali.
A budete ho navyšovat?
Pokud to půjde takovou rychlostí, tak samozřejmě chystáme další emise. Jsem úplně nadšená. Máme tři typy dluhopisů a nejvíc jdou na dračku ty fixní, pětileté.
Vysvětlete, jak to funguje…
Průměrný úrok je 4,5 procenta, ale postupně roste, protože chceme motivovat občany, aby peníze nechali uložené pět let. Vybrat je můžete každý rok, ale první rok dostanete 3,5 procenta, druhý rok také 3,5 procenta, třetí rok 4,25 procenta, čtvrtý rok pět procent a pátý rok 6,5 procenta. Průměr je tedy 4,5 procenta čistého, protože tento úrok je osvobozen od srážkové daně.
Vysvětlete, jak to funguje. Musím do banky, nebo si všechno vyřídím online?
Můžete do banky, ale nemusíte. Doporučuji jít na web dluhopisy.gov.cz, tam všechno najdete. Můžete se přihlásit online v pohodlí obývacího pokoje, třeba večer u kávy. Přihlásíte se přes identitu občana nebo bankovní identitu. Vyberete si typ dluhopisu, objem, za kolik peněz chcete nakoupit, zarezervujete si je a potom je ve stanovené lhůtě zaplatíte. Kdo dává přednost certifikátu, může si ho vygenerovat.
Takže dárkové certifikáty?
Máme certifikáty ke svatbě, k narození dítěte, k promoci, jsou na nich i národní symboly. Je tam český lev, moravská orlice, slezská orlice. Moraváci mi často říkali, že jsem si nechala vytetovat lva, ale kde mám moravskou orlici? Tak ta tam je. Jsou tam dárkové certifikáty pro každého. Myslím, že před Vánoci to poletí, protože určitě chystáme další emisi. Teď úplně ani nedýchám, když vidím ten obrovský zájem. Mám z toho radost, protože kus státního dluhu, a to byl vždycky můj sen, budou držet české domácnosti, čeští občané.
Proč to považujete za důležité?
Prostě proč by se z toho měly mít dobře jen banky a finanční instituce, které drží většinu českého dluhu? Proto mě mrzelo, že můj předchůdce dal přednost bitcoinům a Dluhopis Republiky zrušil. To už je naštěstí pryč. Vždycky jsem měla sen, který se možná nenaplní: dnes české domácnosti drží 1,6 procenta našeho dluhu. Měla jsem sen dostat se na pět procent, ale nebudu se k tomu upínat. I tři procenta by byla hezká. Za prvé mají čeští občané vztah k této zemi a pocit sounáležitosti. A za druhé se na vás mohou lépe dívat i ratingové agentury, protože vidí, že domácnosti mají důvěru ke státu. A já říkám, že je to nejlepší investiční produkt. A nestane se, že by stát zkrachoval nebo že by lidé o tyto peníze přišli. Garantujeme to.
Ale někteří lidé mají strach, že si stát půjčuje, protože už nemá z čeho brát. Co byste jim vzkázala?
Ne. Stát si samozřejmě půjčuje, aby financoval mandatorní výdaje a všechny věci, které financovat musí. Vydává emise na dluhopisových trzích, s tím souvisí řízení obsluhy státního dluhu. Objem, který teď prodáme občanům, by stejně patřil do objemu, který bychom vydali na finančních trzích. Akorát na finanční trhy dáme o něco méně, protože si kus koupí čeští občané.
Když jsme u dluhu a rozpočtu: Česko je pod tlakem spojenců kvůli dvěma procentům HDP na obranu. Můžete garantovat, že letos na dvě procenta dosáhneme? A pokud ne, jste připravena to dorovnat?
Uděláme všechno pro to, abychom na dvě procenta dosáhli, tak jsme se domluvili i ve vládě. Musíme to ale brát v širším úhlu pohledu. Do výdajů na obranu patří řada dalších výdajů, nejen ty „hard“, jak říkají experti. Metodika se dost mění. Teď se změnila metodika, která v podstatě znamenala, že ani jeden rok v předcházejícím volebním období by vláda limit nedodržela, i když prezentovala, že minimálně v roce 2024 ano. Teď máme indikativní údaje na rok 2026, z nichž vyplývá, že bychom to také neměli dodržet. Ale rok 2026 není ani ve své polovině. A proto o tom jednáme. Máme nového zmocněnce pro NATO.
Jakuba Landovského…
Ano. V NATO pracoval, zná to a někdo se tomu musí věnovat z jednoho místa.
Už jste o tom spolu mluvili?
Ještě ne. Ale chystáme se na to. Musíme se domluvit, co všechno tam patří, co se dá zahrnout, a ve světle toho udělat všechno pro to, abychom dvě procenta dodrželi. Každá země má v NATO nějaké úkoly. Pro případ konfliktu jsme například my tranzitní země. V takovém případě musíte mít zpevněné silnice, vozovky, mosty.
Nebo železnice…
Přesně. Teď je k tomu přesná metodika. Nemůžete započíst všechno, ale některé věci ano a musíte s nimi počítat už v plánech. Byl v tom hrozný chaos. Třeba v Itálii započítávali most na Sicílii, uvádím to jako extrémní příklad. NATO vydalo zpřesňující metodiku, kterou teď studujeme a přizpůsobíme se jí.
Jiné resorty nemusejí mít strach, že jim něco vezmete a dáte to na obranu?
V tuto chvíli je rozpočet nějak nastaven a určitě tam není nic navíc. Ručím za to, že příjmy a výdaje odpovídají. Trochu nám do toho teď zasahuje krize na Blízkém východě, ale zatím ne dramaticky. Garantuji, že resorty musí dostat to, co v rozpočtu skutečně je. Že bych jim někde byla schopna hromadně vzít 20 miliard, to je vyloučeno. Musíme spíš v souladu s metodikou naplnit komponenty, které by tam mohly patřit.
Jste aktuálně terčem kritiky opozice kvůli zadlužování, vznikly i různé přezdívky. Třeba „Dlužena“. Co tomu říkáte?
To už je stará přezdívka, kterou teď vyhrabali. Netrápím se tím. Určitě to není zdvořilé, ale je to projev zoufalství. Říkám: pojďte si to se mnou rozdat na odborném a věcném poli. Já vám vysvětlím, co jste v této zemi udělali a spáchali, do jaké situace jste nás dostali, a vy mi oponujte. Když nemáte argumenty, útočíte a nadáváte. Já se tím dávno netrápím. 1. ledna to bylo deset let, co jsem v politice. Psala jsem Andreji Babišovi k Novému roku, že máme desáté výročí. Naučila jsem se být vůči těmto věcem imunní. Politika není pro slečinky. Musíte to odfiltrovat, netrápit se tím a soustředit se na svůj úkol.
„Dlužena? Když nemáte argumenty, útočíte a nadáváte,“ řekla v pořadu Rozstřel moderátoru Vladimíru Vokálovi ministryně financí Alena Schillerová.
Státní rozpočet je velmi důležitý. Jak moc ovlivní zastropované marže a nižší spotřební daň na naftu výši letošního schodku? Krize na Středním a Blízkém východě pokračuje. Je to ohrožení pro české finance?
Zatím příliš ne. V dubnu to nebyl ani celý měsíc, byly to tři týdny. Dopad prominutí spotřební daně u nafty do limitu, kam nás pustí směrnice Evropské unie, byl asi 800 milionů korun. Za květen je to asi jedna miliarda. Zatím jsou to částky, se kterými si rozpočet z dlouhodobého hlediska poradí. Otázka je, jak bude krize pokračovat. Mysleli jsme si, že už by mohla skončit. Teď mám pár dnů na rozhodnutí, co dál.
Takže do týdne budeme vědět, co budete dělat dál?
Ano. Máme obrovskou výhodu, že vlastníme státní podnik Čepro. Čepro má 280 čerpacích stanic Robin Oil a EuroOil. Čerpáme z něj know-how. Na úřednické úrovni můžete znát zákon o cenách tam a zpátky, ale neznáte praxi. Bez praxe se to dělá těžko a můžete udělat chybu.
Říkají vám, kolik co stojí a kde nakupují?
Radíme se. Čepro je součástí Asociace petrolejářského průmyslu, takže komunikujeme s trhem. Asociace zastřešuje většinu trhu. Vytvořili jsme mechanismus, že bereme průměr tří největších hráčů na trhu plus rotterdamskou burzu. Proto se cena denně mění, aby tam byla určitá variabilita.
Takže státní vlastnictví nemusí být ve všem špatné.
Vždycky jsem byla zastáncem toho, že jsme o spoustu strategických věcí neměli přijít. Naše vláda o tom několikrát debatovala. Byl nesmysl zbavit se vody, rafinerií a podobně. Ještě že máme Čepro a ČEZ, kde jsme zatím většinovým vlastníkem.
Co tedy dál?
V pondělí jsem zadala úkoly. Musím přijít s návrhem. Máme whatsappovou skupinu, kde jsou všichni důležití lidé včetně Čepra, a tam diskutujeme. Mají mi připravit analýzu, co dělají okolní země a jak to vypadá. Zatím nevidím jinou možnost než v současné praxi pokračovat. Ale rozhodnuto není. Přijdu s návrhem a rozhodne vláda jako celek. Jsem ráda, že to bude kolektivní rozhodování, ne pouze rozhodnutí ministra financí. Tak je to podle mého názoru správně. Máme to tak v energetickém zákoně i v zákoně, který řeší plyn. Pohonné hmoty jsou stejně strategická surovina. Naše vláda nechce dopustit utržení inflace z řetězu. Pohonné hmoty, stejně jako energie a plyn, vstupují do všech cen. Bez nich nedovezete zboží. To je základní cíl, který sledujeme.
Takže se čeká na mír…
Je to čekání na mír. Nevíme, kdy se to pohne, ale musíme být připraveni a nemůžeme dopustit, aby se situace utrhla. Když se podíváte po okolních zemích, tak všechny země nakonec regulují. I Německo, které otálelo nejdéle, už reguluje.
Kolik přinese do rozpočtu projekt Kobra 26? Kolik EET? Bude EET plně digitální? Kdy bude daňové přiznání na jedno kliknutí? Pomůže AI s daněmi? A jaká bude filozofie rozpočtu pro rok 2027? I na to odpovídala Alena Schillerová v Rozstřelu.
