Mezi hosty, kteří osobně vzpomínali na listopadové události roku 1989, nechyběl textař Michal Horáček a hudebník Michael Kocáb, zakládající členové iniciativy Most. Společně usilovali o dialog s komunistickou mocí ještě před 17. listopadem.
Michal Horáček v pořadu mimo jiné zavzpomínal na jednání, které proběhlo dva dny po 17. listopadu, u tehdejšího premiéra v bytě na Letné. Při této návštěvě se dohodli na tom, že nastává čas dialogu se širokými společenskými silami
„Pro mě těch třináct dní vyvrcholilo tím, že Národní shromáždění zrušilo článek Ústavy, který říkal, že vedoucí silou ve společnosti je Komunistická strana Československa, což byla nejzásadnější věc,“ řekl v pořadu Horáček.
Michael Kocáb v pořadu vyprávěl o prvním setkání s Oscarem Krejčím, který tenkrát pomohl zprostředkovat jednaní s tehdejším předsedou vlády Adamcem. Sametovou revoluci připodobnil k autu. „Motor toho auta byli studenti, kteří tomu dali tah. Benzín byli naši občané, protože bez těch stovek tisíc lidí na ulicích by se nic nestalo. A volantem bylo například Občanské forum a další takové organizace,“ popsal Michael Kocáb.
Michael Kocáb byl necelé dva roky poslancem Občanského fóra. Věnoval se odsunu sovětských vojsk z tehdejšího Československa. „Až odchodem ruských vojsk v roce 1991 sametová revoluce končí,“ řekl v pořadu.
Podoba církve, hudební scény i soukromých životů
Třetím hostem vysílání byl římskokatolický duchovní Václav Malý, který moderoval lidová setkání během sametové revoluce na Letenské pláni. Biskup v Rozstřelu promluvil o tom, že katolická církev zažívala v Československu po krátkém období obnovy po druhé světové válce tvrdý střet s komunismem. Podle biskupa Malého komunisté získali pod kontrolu veškerou činnost duchovenstva a činnost církve značně ochromena.
Na události sametové revoluce zavzpomínal i poradce posledních komunistických premiérů Oskar Krejčí. Promluvil o setkáních s Michalem Horáčkem a Michaelem Kocábem, kteří se snažili vést dialog s komunisty. Podle Krejčího je právě Kocáb klíčovou osobností listopadu 1989. „On našel způsob, jak navázat dialog s vládou. Jednal na vlastní pěst a byl úspěšný.“
PŘEHLEDNĚ: Od Národní k volbě Havla, aneb události roku 1989 den po dni |
Hudební kritik Jiří Černý popisoval především hudební scénu této doby. Zavzpomínal na legendární moment období sametové, a to na vystoupení Karla Gotta a Karla Kryla, kteří 4. prosince 1989 společně na Václavském náměstí zazpívali československou hymnu. Vzpomínal i na vystoupení Marty Kubišové. Podle hosta pořadu byla tehdejší tuzemská hudební scéna ovlivněna silně v prvních několika letech po sametové revolucí, dále se pak vracela do starých kolejí.
Zuzana Bubílková ve vysílání vzpomínala na tehdejší novinářskou práci. Tehdejší doba také ovlivnila i soukromí lidí. Zuzana Bubílková v pořadu mluvila o krušných chvílích, které zažila. Její manžel bez jejího vědomí emigroval. „Jel na služební cestu do Jugoslávie a už se nevrátil,“ řekla Bubílková. Pro její rodinu to znamenalo problémy. Kvůli tomu také později dostala výpověď a zaměstnat ji redakce mohly jen externě. Poté ji dlouho vyslýchala StB, a tenkrát těhotná Zuzana Bubílková potratila.
Hospoda jako místo srazu disidentů. StB ale „živly“ dokázala vypátrat |
Snad nejvýrazněji se však události sametové revoluce podepsaly na herci Janu Potměšilovi. Po sametové revoluci se herec zapojil do výjezdů po republice, podle jeho slov „spanilých jízd“. „Chtěli jsme poskytnout svědectví o tom, co se v Praze stalo,“ řekl v pořadu. Na cestě domů z jedné z těchto akci ale utrpěl vážná zranění při těžké autonehodě, která ho odkázala na invalidní vozík. „V kómatu jsem byl tři měsíce. Když jsem se probudil Václav Havel už byl prezidentem,“ řekl.
Další rozhovor pátečního vysílání byl s osobním tajemníkem disidenta a poté prezidenta Václava Havla Vladimírem Hanzlem. V pořadu podrobně vzpomínal na pocity Havla během sametové revoluce. Gustava Husáka v pořadu popsal historik Michal Macháček. Během sametové revoluce v roce 1989 už Husák nebyl hlavní postavou normalizačního vývoje. Na Pražském hradě byl v podstatě odříznut od hlavního dění, Miloš Jakeš a ostatní politici ho příliš neinformovali o důležitých událostech.
Protestovali hlavně studenti
Proti tehdejšímu režimu protestovali hlavně studenti. Jedním z nejvýraznějších a angažujících se studentů byl Šimon Pánek, který byl i hostem pátečního vysílání. „Chtěli jsme fungující tržní ekonomiku, pluralitu názorů, myšlenek a svobodu zakládat a podnikat. A to nejen ve smyslu byznysovém, ale i v tom smyslu svobodně založit třeba divadlo nebo vysokou školu,“ vzpomínal.
Shromáždění studentů a občanů na Albertově 17. listopadu 1989.
Dalším hostem byl Jaroslav Hutka, jehož písně se staly jedním ze symbolů sametové revoluce. Nejprve emigroval do Holandska, později se kvůli revolučním událostem vrátil. Podle něj se o revoluci jednoznačně zasloužil Václav Havel. „Byl to pravý vůdce, a bez vůdce nelze bojovat,“ poznamenal.
Mezi poslední hosty pátečního speciálu byl bývalý prezident Václav Klaus, který patří k nejvýraznějším postavám domácí polistopadové politiky. Sedmnáctý listopad označil za osudový moment. Během revoluce se dostal do centra Občanského fóra a začal i vystupovat na veřejnosti. Poprvé se tak podle Klause stalo v divadle Na Zábradlí, kde probíhaly diskuse a kam ho přivedl Jiří Bartoška.
Posledním hostem devítihodinového vysílání byl Michael Žantovský. Během sametové revoluce pracoval v britské zpravodajské agentuře Reuters, která se také stala obětí dezinformací o smrti studenta Martina Šmída, který ve skutečnosti při listopadových nepokojích nezemřel.„Říkám, že jsem nikdy neměl tak dobrou fyzičku jako tenkrát. Na Václaváku jsem snad uběhl i maraton,“ řekl s nadsázkou.
„Páteční speciál je symbolickým završením celoročního projektu iDNES.cz s názvem 30 let svobody, který čtenářům představil nejvýznamnější události a osobnosti revolučního roku 1989. Tedy vše, co přineslo do Československa návrat svobody a demokracie,“ řekla šéfredaktorka portálu iDNES.cz Naděžda Petrová.
Maratonem vzpomínek provedla diváky moderátorská dvojice Monika Zavřelová a Vladimír Vokál. Jednotlivé hosty vyzpovídali také šéfredaktor MF DNES Jaroslav Plesl nebo Ivo Helikar.
