Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvVyjednává se vždy ve vlnách, současná pozice ale není pro Rusko ideální, i proto zatím Putin setkání se Zelenskym odmítá.
„Rusko zatím nesplnilo žádný z cílů, který si dalo. Proto teď potřebuje změnit dynamiku konfliktu, potřebuje dosáhnout průlomu na jihu a východě, aby si zvýhodnilo vyjednávací pozici,“ říká politolog Petr Kratochvíl.
Putin bude podle něj chtít prezentovat závěr války jako svoje vítězství. „Na druhou stranu, z toho, jak hermeticky ovládá ruský veřejný prostor propaganda, je možné, že jakýkoliv závěr tohoto konfliktu může Kreml prodat ruské veřejnosti jako své vítězství“, dodává s tím, že v tuto chvíli Rusko sice potřebuje vyjednávat, ale zároveň hraje o čas. V závislosti na vojenských úspěších či neúspěších na jihu a východě Ukrajiny totiž bude měnit svoje požadavky.
Na vyjednávání má podle Kratochvíla vliv i masakr v Buči. „I když tady musíme rozlišovat dvě roviny. Jedna rovina je těch vyjednavačů a tam bych řekl, že ten vliv je poměrně omezený, ale pak je ta druhá rovina, rovina vnímání veřejnosti a tam je ten dopad naprosto zásadní. A ty dvě roviny se v budoucnu propojí,“ vysvětluje s tím, že prezident Zelenskyj opakovaně zdůrazňoval, že jakákoliv mírová dohoda bude následně předložena ukrajinským občanům v referendu. „A tady ten masakr a další masakry, o kterých se, bohužel, obávám se, v budoucnosti dozvíme, zužují ten prostor pro vyjednávání, protože velké ústupky jsou pro ukrajinskou veřejnost čím dál méně přijatelné“, dodává.
Otázkou je i jak bude vypadat následný mír
Pro Ukrajinu jsou podle Petra Kratochvíla klíčové nejenom podmínky konce války, ale také podmínky míru, tedy to, jestli bude Ukrajina neutrální a jaké bude mít bezpečnostní záruky. „Podmínky, za jakých by měly garantující země na obranu Ukrajiny zasahovat, jsou zatím nedořešené. I proto západní země v otázce garancí velmi váhají,“ dodává.
Na otázku, jestli si umí představit případné fungování prezidenta Putina na mezinárodní politické scéně po skončení války, odpověděl politolog: „Rétorika se sice vyostřila i ze západní strany, ale všimněte si, že vlastně jedinou výjimkou je prezident Biden, který označil prezidenta Putina za válečného zločince. Naprostá většina ostatních lídrů, včetně těch evropských, konkrétně o prezidentu Putinovi v těchto souvislostech nebo těmito výrazy nemluví. Nechci být cynik, ale myslím si, že trochu podceňujeme tu flexibilitu řady zemí, včetně zemí Evropské unie.
Navzdory zvěrstvům se budou státníci setkávat s Putinem i po válce
Když dojde k uzavření mírové smlouvy, tak si umím představit, že se řada z těch zemí bude chtít znovu se vrátit k tomu, čemu se říká anglicky business as usual, a to nemluvím o zemích mimo Západ. Indie zrovna teď uzavřela výhodnou smlouvu o dodávkách ruských surovin. Čína je dalším klíčovým partnerem, takže, bohužel navzdory těm masakrům těm zvěrstvům ruské armády, myslím, že Putin, přestože jeho renomé je samozřejmě poškozeno, se ale jako představitel státu se bude i nadále setkávat se světovými státníky. I po té strašlivé válce.“
V rozhovoru pro Rozstřel dále politolog Petr Kratochvíl vysvětluje, co obnáší role zprostředkovatele rozhovorů, jaké postupy se při jednáních uplatňují a podle čeho se dá vyčíst, zda se vyjednávání blíží k dohodě. Rozebírá také výrok ruského diplomata Sergeje Karaganova o možnosti eskalace konfliktu z ruské strany v případě, že bude mít Rusko pocit, že prohrává a odpovídá i na otázku týkající se reálných možností potrestání viníků masakru v Buči.
