Plesl se prezidenta ptal mimo jiné i na současné prezidentské kandidáty v USA. „Kdybych byl americkým občanem, ano, volil bych Donalda Trumpa,“ uvedl Miloš Zeman. Vysvětlil, že podle něj politika Baracka Obamy vedla k poničení vztahů na Středním východě a vznikly rány, které se dosud nezahojily.
„Jeho jméno je spojeno s celou řadou neúspěchů,“ vytkl současnému americkému prezidentovi a uvedl, že demokratická kandidátka Hillary Clintonová by znamenala pokračování v započaté cestě.
Kandidaturu Trumpa srovnal s kandidaturou Ronalda Reagana. Také tu prý jeho protivníci nejprve komentovali posměšně. „A byl to jeden z největších amerických prezidentů,“ řekl Zeman.
Zeman připustil, že by v amerických prezidentských volbách volil Trumpa:
Prezident se v rozhovoru vyjádřil také k předvolebnímu boji v České republice a pochválil růst ekonomiky. Zároveň se ale podivil, že vláda v době ekonomické konjunktury málo investuje a raději hledá možnosti, jak peníze „rozpustit“ mezi voliče.
„Já se obávám, že rok před volbami se řada ministrů snaží dát voličům takzvané dárečky, zatímco tvrdé a přísné reformy se dělají rok po volbách, protože to je nejvhodnější doba,“ uvedl Zeman o atmosféře rok před volbami do Poslanecké sněmovny. On sám by prý na místě premiéra raději dal peníze z vyrovnaného rozpočtu na investice.
„Ale většina politiků to neudělá proto, že investice nemají volební právo. Takže se za ty dárečky nemohou odvděčit,“ posteskla si současná hlava státu v rozhovoru, který byl na rozdíl od prvního dílu Rozstřelu s exprezidentem Václavem Klausem (první díl diskusního pořadu Rozstřel s Václavem Klausem najdete zde) kvůli Zemanově cestě na Valné shromáždění OSN předtáčen.
Nemám paranoiu, smál se prezident Zeman otázce na zdravotní stav:
Šéfredaktor MF DNES Jaroslav Plesl se prezidenta ptal také na nedávnou návštěvu německé kancléřky Angely Merkelové a na postoj k uprchlické krizi. Prezident uvedl, že jeho náhled je podobný, jaký mají prezidenti visegrádské čtyřky a možný budoucí rakouský prezident Norbert Hofer.
Zeman v této souvislosti reagoval na označení „populista“, které mu někteří lidé připisují. „Je to velmi užitečná nálepka, ale kdyby měl někdo vysvětlit, v čem se projevuje populismus, a dokonce co je populismus, tak by to většinou neuměl,“ řekl Zeman.
Prezidentovi vadí, že někteří politici sice povinné kvóty odmítají, ve skutečnosti ale chtějí kvóty dobrovolné. Zeman si ale rýpl i do protiislámsky zaměřených hnutí. Vytkl jim zejména to, že sice kritizují, nenabízejí ale žádný program. „Nemůžete jenom říkat, proti čemu jste, musíte také říkat, pro co jste,“ uvedl. Podle něj je nepravděpodobné, že by se některému z takových hnutí podařilo překročit pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Parlamentu.
Rozhovor s Milošem Zemanem je druhým dílem pořadu Rozstřel. V tom prvním vystoupil jeho předchůdce ve funkci, exprezident Václav Klaus (více zde). V moderování se střídají šéfredaktor MF DNES Jaroslav Plesl a videoeditor iDNES.cz Vladimír Vokál. Kromě politiků si hodlají zvát i hosty z politiky, ekonomiky, kultury či sportu.
