Migranti jsou antisemité, řekl v Rozstřelu přeživší z Terezína Pavel Hoffmann

  15:29aktualizováno  27. dubna 13:02
Pavel Hoffmann přišel o prarodiče v Osvětimi, otce mu nacisté zastřelili a matka zemřela v Terezíně. On v nacisty zřízeném ghettu zůstal ve věku 3,5 roku zcela sám. O druhé světové válce dodnes vypráví na školách. Za nebezpečí nynější doby pokládá antisemitismus, přisuzuje ho i muslimským migrantům.

Sám Pavel Hoffmann není nijak praktikujícím příslušníkem židovského etnika. „Co se víry týče, nemám s ní moc společného. Pro mě je židovství etnická menšina, k níž se víc hlásím od doby, co se jí zabývám. Když vidím hrůzy kolem sebe, antisemitismus, to se mě dotýká,“ řekl v diskusním pořadu Rozstřel.

Fotogalerie

Zavzpomínal, že byl „třídenním Židem“, který do synagogy šel na hlavní židovské svátky, jako je například Jom Kippur nebo Roš Hašana (židovský Nový rok).

Pavel Hoffmann žije v Německu - odjel tam těsně před sovětskou invazí v roce 1968 a poté, co do Československa vpadly tanky „spřátelených“ armád, už ve spolkové republice zůstal.

I proto citlivě vnímá otázku migrace, které je Německo v Evropě hlavním cílem. Jak uprchlíků, tak ekonomických migrantů. „Z mého pohledu je to ideologicky a politicky problematické. Vím jako Žid, že ty miliony lidí, kteří k nám přicházejí, jsou vražední antisemité. Není to předsudek, ne, že by se tak narodili, ale jsou tak vychovaní,“ míní.

Arabské země a Izrael

Řada arabských zemí (výjimkami jsou Jordánsko a Egypt) nemá s Izraelem navázané diplomatické styky a jako stát ho neuznává. Protiizraelská propaganda v arabských zemích často viní židovský stát z řady problémů, řetězících se především od vzniku Izraele v roce 1948.

Tehdy nový stát opustily statisíce palestinských Arabů - z části vyhnaných (arabské státy zase vyháněly své židovské menšiny), z části povzbuzených slovy vůdců arabských zemí, že po dobytí Židy ovládaných území se budou moci vrátit domů. Nestalo se tak.

Arabské státy dodnes palestinské uprchlíky a jejich potomky využívají jako argument.

Pavel Hoffmann zmínil případy, škol, které v Německu mají tureckou či arabskou většinu žactva. „Slovo ‚Žid‘ tam je nadávka, hrubá nadávka, židovští žáci musejí ty školy opouštět, jsou napadáni. Z tohoto pohledu je to problém,“ říká.

Hoffmannův názor na islám je ovlivněný i osobností někdejšího velkého jeruzalémského muftího (vysokého muslimského duchovního, pozn. red.) Mohameda Amína al-Husajního. Právě ten na sklonku 20. let 20. století fakticky rozpoutal a radikalizoval muslimský odpor proti židovskému přistěhovalectví do tehdejšího britského mandátního území Palestina. A později se spojil s nacisty, pro které verboval muslimské vojáky do jednotek SS.

Pavla Hoffmanna dějinné události zastihly jako malé dítě - narodil se v roce 1938. Jak říká, právě to, že válku prožil jako velmi malý, mu pomohlo traumata vytěsnit.

„To strašné, co jsem viděl, jsem prakticky smazal. Mám výhodu, že jsem tu hrůzu zažil podvědomě. Až dnes ve stáří - neplatí to jen u mě - začínám ty věci znova ‚prožívat‘. Do šedesáti let jsem měl tolik jiných problémů - zaměstnání, děti, vnuci - že jsem to prakticky vypustil z paměti. Hodně jsem se o sobě dozvěděl díky tomu, že přežilo dost starších spoluvězňů, kterých jsem se mohl na všechno zeptat.

Vybavuje si například, jak do Terezína přišlo několik tisíc špinavých dětí, které podle něj měly být vyměněné za zajatce v Anglii. „Ale muftí Husajní, přítel Himmlerův, dokázal, že je poslali do Auschwitzu, tam byly všechny zavražděny,“ říká.

Poněkud paradoxní je, že až do devíti let nevěděl, že je Žid. „V Michalovcích jsem chodil na náboženství. Můj strýc měl po Osvětimi takovou hrůzu, že mi to (o židovském původu, pozn. red.) vůbec neřekl. A farář mě nikdy nevolal, tak jsem si na to doma stěžoval. A říkali mi - no pochopitelně, když jsi Žid, proč by tě volal,“ vypráví.

Sám v Terezíně

V soukolí nacistické vražedné mašinerie, třebaže ne přímo ve vyhlazovacím táboře, uvázl Pavel Hoffman ve věku tří a půl let. „Terezín nebyl Osvětim, to je pravda. Ale přesto tam během několika měsíců umřelo 22 tisíc lidí. To, že jsem tam dva roky přežil prakticky bez nikoho, je zázrak,“ vzpomíná na období války.

Jako sirotek se dožil osvobození, vystudoval ČVUT. Po sovětské invazi v srpnu 1968 se v západním Německu usadil - tehdy byl velký zájem o vzdělané lidi ochotné pracovat, musel se naučit jen jazyk. Pak se dal na dráhu univerzitního pedagoga. „Amerika, o které jsem tehdy také uvažoval, byla pro manželku nepřijatelná, do Izraele jsem jít nechtěl,“ vysvětloval, proč si k životu zvolil právě Německo.

Rodiče otce Pavla Hoffmanna žili v Mimoni, obci na Českolipsku na severu republiky, který po Mnichovu připadl k nacistickému Německu. Uprchli do Prahy, ale v roce 1942 je zavraždili v Osvětimi. Hned po příjezdu.

Po letech soudních sporů se Hoffmannovi otevřela cesta k tomu, aby dům svých prarodičů v Mimoni získal v dědickém řízení. Nacisté a po nich i náš stát ho totiž zabavili nezákonně.

Krajský soud v Liberci i brněnský Nejvyšší soud dědici nejdříve vytkly, že se o majetek přihlásil pozdě. Hoffmanna se zastal až letos Ústavní soud a uznal jeho námitky, že se z koncentračního tábora vrátil v dětském věku a že z jeho rodiny nezůstal nikdo, kdo by mu o dědictví mohl říct. Návazně pak soudy nižší instance rozhodly, že Hoffmannovým majetek stále patří.

Nyní 78letý Pavel Hoffmann to vnímá hlavně jako zadostiučinění spravedlnosti. Dům, v němž nyní sídlí policie, používat ani pronajímat nechce, v úvahu tak podle něj připadá jeho prodej policii (více o rozhodnutí soudu jsme psali zde).

Celý Rozstřel s Pavlem Hoffmannem:

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Vraha své dcery potkala v metru, sedl si přímo proti ní. Zhroutila se

Roberta Kučerová s fotografií své zavražděné dcery Reginy

Před dvaceti lety přišla Roberta Kučerová o jediné dítě. Její sedmadvacetiletou dceru Reginu nechal zavraždit Zdeněk...

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Liberecký podnikatel vystřelil po mladé rodině, teď mu hrozí osm let

Jiří Vařil na snímku z července 2009

Policie prověřuje incident z poloviny ledna v liberecké části Harcov. Devětatřicetiletý muž tam tehdy vyběhl z honosné...

Hmyz rychle vymírá, podle vědců do 100 let zmizí. Přírodu čeká kolaps

SOSÁNÍ. Hmyz saje nektar z květu pampelišky v lese nedaleko běloruského...

Katastroficky rychle neumírají pouze včely. Každý rok ze světa zmizí 2,5 procenta z celkového objemu veškerého hmyzu....

Imigranti chtějí ve školách místo angličtiny turečtinu, Němci se bouří

Výuka islámské věrouky v německém Offenburgu.

Učme na základních školách místo angličtiny turečtinu, polštinu či ruštinu. S tímto návrhem přišla Rada pro integraci v...

Další z rubriky

Životy s rudou knížkou. Ústav připravil slovník komunistických funkcionářů

Záviš Kalandra (vpravo) a jeho kamarád Oldřich Pecl byli odsouzeni ve

Oportunista Jan Doležal, dobrodruh André Simone, nebo odsouzený člen vedení Rudolf Barák. To je jen několik ze stovek...

Charanzová vede ANO do voleb. Jourovou chce Babiš opět jako eurokomisařku

Europoslankyně Dita Charanzová povede kandidáttku ANO do Evropského parlamentu.

Hnutí ANO povede do voleb do Evropského parlamentu Dita Charanzová. Na sněmu ANO to oznámil premiér a předseda vládního...

Letošní zima se podobá té v roce 2006, kdy Česko zasáhly povodně

Australský Queensland trápí rozsáhlé povodně.

Na každý metr čtvereční Česka teď připadá průměrně 45 litrů vody ve sněhu. Na českých a moravských horách leží okolo...

Najdete na iDNES.cz