Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle Krejčího studenti v listopadu 1989 neurčili osud země. „Bouře se blížila dlouhodobě a bylo jen otázkou času, kdy to praskne. Čekalo se pouze na prvotní impuls. Mohla to být studentská demonstrace, nebo dělnická stávka,“ řekl.
Gorbačov slíbil odchod sovětských vojsk už v roce 1988
„Miloš Jakeš mi vyprávěl, že mu před listopadem Gorbačov řekl, že bylo přijato rozhodnutí o odvolání sovětských vojsk z Československa. Gorbačov to chtěl s Američany za něco vyměnit, ale to už nestihl,“ řekl v Rozstřelu Krejčí.
Jedním ze strategických záměrů vedení KSČ podle Krejčího bylo to, aby Gorbačov nahlas vyslovil jméno vůdce československé přestavby. „Měl to být Ladislav Adamec. Gorbačov to slíbil, ale nedodržel. Hodil vedení KSČ přes palubu.“
Podle Krejčího v té době většina členů komunistické strany usilovala o reformu socialistického režimu. „Proti ale bylo konzervativní vedení KSČ, které vynesla k moci okupace ČSSR v srpnu 1968.“
Důležitým datem je podle něj 19. listopad 1989. „Tehdy došlo k prvnímu setkání opozice s premiérem Ladislavem Adamcem, které jsme zprostředkovali s Michalem Horáčkem a Michaelem Kocábem z iniciativy Most,“ tvrdí Krejčí, podle něhož se právě tehdy ukázalo, že dialog s totalitní vládou je možný.
Kocáb je klíčovou postavou Sametové revoluce
V rámci iniciativy Most se Krejčí angažoval od srpna roku 1989. „Most měl zprostředkovat dialog disentu s KSČ a usiloval o to, aby nedošlo při předání moci ke krveprolití,“ hodnotí Krejčí schůzky s Kocábem a Horáčkem. V Rozstřelu také hovořil o tom, že právě Kocáb je podle něj klíčovou osobností listopadu 1989. „Jestli je pro mě někdo významnou postavou Sametové revoluce, tak je to právě Michal Kocáb. On našel způsob, jak navázat dialog s vládou. Jednal na vlastní pěst a byl úspěšný.“
Dalším důvodem byl podle Krejčího Kocábův velmi aktivní přístup. „On byl typem politika pro krizové situace. Za normálních okolností by nebyl vidět, nebyl by úspěšný. Tehdy ale přišla jeho hvězdná chvíle. Z vlastní iniciativy mluvil s generály a snažil se je přesvědčit, aby armáda do tehdejšího dění nezasahovala. Navštívil i tehdejšího náčelníka generálního štábu, generála Vacka.“
Dále uvedl, že Kocáb také od samého počátku chtěl za nového prezidenta Václava Havla. „Díky němu se to podařilo. Zásluhy na jeho zvolení prezidentem má jednoznačně Kocáb.“
Adamec se měl stát prezidentem
V otázce nového prezidenta po Gustávu Husákovi se však Krejčí s Kocábem rozcházeli. „Já jsem se tehdy snažil prosazovat do role hlavy státu Ladislava Adamce. Navíc jsem navrhoval, aby prezidenta volili přímo občané. Ale to se mi už nepodařilo prosadit.“
Krejčí nevyloučil, že události 17. listopadu, tedy zásah proti studentům na Národní třídě, byly předem připraveny. „Kdo průvod zablokoval tak, aby šel právě na Národní třídu, musel usilovat o vytvoření symbolu.“ Otázkou podle něj zůstává, zda za tím stál někdo v Československu, nebo byla demonstrace řízena KGB. „Dokud se neotevřou archivy v Moskvě, tak odpověď znát asi nebudeme.“
Uvedl také, že se scházel s pracovníky tajných služeb, československých i sovětských. „Každý, kdo se dostane na takovou úroveň politiky, musí být v kontaktu s tajnými službami. Znal jsem lidi, co pracovali v sovětské rozvědce (KGB). Ale něco jiného je znát je, spolupracovat s nimi, nebo s nimi podepsat závazek.“
„Na vojně jsem chtěl prchnout do Rakouska.“
Oskar Krejčí se narodil v Praze v roce 1948. Když mu bylo devatenáct let, pokusil se nelegálně překročit hranici do Rakouska, za což byl odsouzen ke 14 měsícům vězení. „Byl jsem pokládán za maoistu a na vojně mě překládali z útvaru do útvaru. Rozhodl jsem se utéct,“ vzpomínal.
Do komunistické strany vstoupil koncem 60. let a zůstal v ní i během normalizace. Na Filozofické fakultě UK v Praze vystudoval sociologii a filozofii a poté pracoval v Ústavu pro filozofii a sociologii Československé akademie věd.
Po revoluci byl jedním z autorů programového prohlášení Čalfovy vlády.
V současnosti je univerzitním profesorem, napsal zhruba třicet knih. Na Univerzitě Jana Amose Komenského je ředitelem Institutu globálních studií.
Stále se jako politolog vyjadřuje k aktuálním otázkám. Postavil se například proti umístění amerického radaru v Česku. Nedávno například komentoval na portálu Info.cz vztah Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana.
Premiér je podle něj na Zemanovi závislý a čím déle bude v politice, tím více závislejší na Zemanovi bude. Také poznamenal, že podle něj v Česku bylo nebo v současnosti je pouze několik lidí, kteří mají nebo měli nějakou politickou vizi a jmenoval Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana. Ostatní politici jsou podle něj spíše „uživatelé politiky“.
