Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Historie, když se na ni díváte, je vždycky trochu legrace. Sám si někdy pouštím večer přímý přenos z parlamentu Velké Británie a tvrdím, že je to nejlepší seriál,“ říká Žantovský o dlouho trvajících sporech o brexitu.
Základní dělítko bylo při referendu v roce 2016 mezi městy a venkovem, který byl spíš pro odchod. Ale společnost se štěpila i jinak. Například mladší voliči hlasovali podle Žantovského spíše pro setrvání, to samé vzdělanější vrstvy.
„Domnívám se, že referendum, pokud by se konalo dnes, by dopadlo velmi podobně,“ dodal.
„Slogan stoupenců brexitu byl vrátit vládu nad Velkou Británií svým občanům, což je trochu demagogie. Ale na druhou stranu jsou Britové pyšní na svoji historii,“ pokračoval.
Vztah britských ostrovů k evropskému kontinentu je podle Žantovského značně odlišný od jiných států.
Termín odchodu Británie z EU bude záviset na výsledku voleb
Ty nejhorší obavy, že se Británie úplně od kontinentu odtrhne, zmizely s tím, že došlo na domluvu na brexitu s dohodou, a ne živelnou formou, podotkl Žantovský.
„Politická korektnost prorůstá do společnosti daleko více než u nás,“ pokračoval. Tuto atmosféru živí podle něj především univerzity. Někdy se zdá, že akademická svoboda slova už není tak nedotknutelná, jak jsme si mysleli. Dotýká se to i médií.
V médiích funguje podle Žantovského jakási autocenzura. Například i v BBC se přestalo používat slovo „terorista“.
„Člověk se někdy z dění v parlamentu chytá za hlavu. Nejsem si ale úplně jistý, že Brity tak dobře znám. Mají totiž v plánu často něco jiného, než dávají najevo. Ten parlamentní taneček má tedy i hlubší význam,“ soudí Žantovský.
„Jestli je lednový termín definitivní, záleží na výsledku voleb, dalším faktorem je i to, jak by se EU postavila k dalšímu odsunutí. Nemusí to být definitivní termín. Navíc to dokonce může být ještě dříve,“ dodal.
Brexit bez dohody už nehrozí. Poslanci se shodli na datu předčasných voleb |
Volby, které budou v prosinci, podle Žantovského rozhodnou, zda Británie bude mířit k brexitu či spíše směřovat k novému referendu.
Průzkumy veřejného mínění zatím ukazují na značný náskok konzervativců. Podle Žantovského se zdá být pravděpodobné, že konzervativci v prosincových volbách získají většinu, což se nepodařilo v minulých dvou volbách. Stát se ale může za pět týdnů, které do voleb zbývají, ještě cokoliv.
Fake news, čili dezinformace, určitou roli v brexitu mají, stejně jako to byl problém i v případě voleb, ve kterých zvítězil Donald Trump. Do jaké míry ale fake news v britských volbách roli hrály, si Žantovský netroufá odhadnout.
Média sehrála při sametové revoluci podstatnou roli
Během sametové revoluce pracoval Žantovský v britské zpravodajské agentuře Reuters jako dopisovatel. I tato agentura se během podzimu 1989 stala jako další média obětí dezinformací o smrti studenta Martina Šmída, který ve skutečnosti neumřel.
„V Reuters jsme měli pravidlo dvou zdrojů, stejně jako všechna velká média. Bohužel jak jsme zjistili poté, co jsme tu informaci zveřejnili, oba zdroje byly založeny na svědectví jedné a té samé osoby,“ vzpomíná.
„Média během sametové revoluce sehrály podstatnou roli. Přítomnost mezinárodních médií poskytovala určitou ochranu, aby se policejní složky nechovaly jako utržené ze řetězu, protože by se to pak objevilo na fotografiích nebo ve videozáznamech,“ říká Žantovský.
KOMENTÁŘ: Britský pokus o sebevraždu. Odpoutání od EU hrozí válkou v Irsku |
V listopadu 1989 tady bylo podle Žantovského přinejmenším čtyři až pět zahraničních televizních stanic, několik rozhlasových stanic a také několik velkých zahraničních agentur.
„Říkám, že jsem nikdy neměl tak dobrou fyzičku jako tenkrát. Na Václaváku jsem snad uběhl i maraton,“ směje se. Dodává, že při protestech bylo jedno, zda člověk byl novinář nebo demonstrant.
„S Václavem Havlem jsem se potkal poté, co ho propustili z vězení v roce 1983. Setkali jsme se díky psychologům, protože se s takovými lidmi velmi stýkal. Tam jsme zjistili, že máme na spoustu věcí stejné názory,“ vzpomíná. Dodává, že nejprve sám působil jako psycholog, ale komunistům se nelíbil výzkum o vrozených predispozicích člověka, na kterém pracoval, a tak přešel na volnou nohu.
Michael Žantovský, který dříve pracoval jako tiskový mluvčí bývalého prezidenta Václava Havla, je český překladatel z angličtiny, tlumočník, psycholog, publicista, spisovatel, textař, politik a diplomat. Jako velvyslanec České republiky působil ve Spojených státech, v Izraeli a ve Velké Británii. Od září 2015 působí jako ředitel Knihovny Václava Havla.
