Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Letošní léto by nemělo být tak horké, oproti tomu na jaká jsme si zvykli během posledních pěti let,“ předpověděl meteorolog Petr Dvořák. Prázdninové počasí v Česku se má vyznačovat průměrnými srážkami a teplotami, které mohou být i lehce nad průměrem.
Globálně se teploty zvyšují stále rapidněji, přesto byl v Česku červen teplotně lehce chladnější. V loňském roce byl naopak červen nejteplejším měsícem v roce, tím by měl být letos právě červenec.
Červen se mnohým zdál chladný, ale teplotně byl podle Dvořáka průměrný až mírně podprůměrný. „Zvykli jsme si na vyšší teploty,“ řekl v Rozstřelu. „Těžko říct, jak si vysvětlit chladnější červen. Byla extrémně teplá zima. Odtávající led zásoboval severní Atlantik. Je to jedna z možností, jak vysvětlit chladnější léto,“ uvedl meteorolog.
„V následujících dnech by mělo být mezi 25 až 30 stupni. Zítra by měla přes Česko přejít studená fronta i s bouřkami, o víkendu by už mělo opět nastat letní počasí. Na začátku příštího týdne se lehce ochladí na teploty nejvýš kolem 20 stupňů. Bude takové houbařské počasí,“ předpověděl meteorolog. Dodal, že nejspolehlivější předpověď je na následujících pět až sedm dní.
Spolehlivost předpovědi počasí se během koronavirové krize zhoršila právě kvůli úbytku letadel, řekl Dvořák. Matematické modely předpovědi počasí se totiž neměří jen na meteorologických stanicích ale teplotu, tlak i vítr měří také letadla.
Že by na ochlazení měl vliv úbytek kondenzačních čar letadel na nebi, jak mnoho lidí říká, ale meteorolog vyloučil. „V Česku více pršelo, jinde ve světe měli zase více sucha,“ dodal Dvořák. Tzv. contrails, jež jsou často námětem konspiračních teorií, je zmrzlá pára, něco jako mraky, připomněl.
Na snížení objemu skleníkových plynů podle něj spíš než pokles letecké dopravy přispělo snížení provozu ve velkých městech.
V půdě je vody dost, v podzemních zásobách chybí
Po dvouměsíčních deštích se podle Dvořáka půdní sucho výrazně zlepšilo a situace není tak špatná jako třeba před dvěma lety. Půdní sucho do jednoho metru z Česka nyní prakticky vymizelo, informoval i portál InterSucho.cz.
Malé oblasti sucha zůstávají pouze na hranicích Středočeského a Ústeckého kraje, konkrétně v okolí Slaného a Loun. V jiných oblastech je ale nasycenost půdy stoprocentní a při intenzivnějších deštích tam hrozí povodně.
„Tu a tam jsou nějaké přívalové srážky, kdy se vylejou menší říčky, to se nic neděje. I když se teď budou asi lidé zasaženi povodněma čertit, není to takové jako když se vylije Labe,“ podotkl Dvořák.
Rozvodněné toky jsou momentálně na několika místech Česka. Ve východních Čechách už způsobily významné škody.
Modře zbarvené území znamená, že je zde množství vody v půdě v přebytku oproti 50letému průměru (1961-2010). Škála ukazuje o kolik. V povrchové vrstvě se jedná o téměř 100 % plochy ČR. Jen pro zajímavost, denní výpar za letního dne z povrchu nasyceného vodou bývá mezi 5-6 l/m2. https://t.co/GHuExLjZkI
Současné deště mohou pomoci do určité míry i podzemním vodám, jejich doplnění však trvá mnohem déle a jejich stav je stále podnormální. „V hlubokých vrtech je ještě pořád velký deficit, zlepšení může trvat roky, někde může zůstat už napořád,“ míní Dvořák.
Modely ukazují, že Česko nemá čelit suchu jako jihoevropské státy, nicméně se u nás prodlužují období bez deště a vzrůstá množství přívalových lijáků. Země totiž nevysychá kvůli tomu, že by méně pršelo, ale proto, že se zvyšuje průměrná teplota, a tudíž se odpaří více vody.
