Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvČást veřejné debaty se podle Kortuse vede o samotné příčině současného globálního oteplování. Může za to člověk? Nebo jde o přirozený cyklus? Připomněl argumenty, podle nichž za změnou klimatu může stát Slunce nebo pohyby kontinentů. V rozhovoru v této souvislosti zmínil i politiky Motoristů Petra Macinku a Filipa Turka.
Věříte, že se klima mění?
„Někdo vám řekne: ‚Ne, způsobuje to Slunce.‘ Třeba pan Macinka,“ uvedl Kortus. Podle něj ale měření sluneční aktivity takové vysvětlení nepodporují. Podobně odmítá argument Milankovičovými cykly, které v minulosti klima skutečně měnily. „Ale trvá to tisíce až desetitisíce let, takže to nesedí teď, kdy se klima mění během desítek let,“ řekl. Pohyby kontinentů pak podle něj ovlivňují klima v horizontu milionů let.
Debata se v Rozstřelu dostala také ke Green Dealu a současnému politickému obratu, při němž evropské státy stále silněji zdůrazňují konkurenceschopnost a odolnost ekonomiky a ekologie se upozaďuje. Kortus připustil, že změnu atmosféry v politice vnímá.
„Samozřejmě mě to trochu straší, ten přístup, jaký má třeba Amerika s Donaldem Trumpem nebo tady my v Česku s Motoristy na životním prostředí,“ řekl. Odmítl ale, že by Green Deal mířil definitivně na druhou kolej.
Za zavádějící považuje také argument, že klimatická opatření prosazuje prakticky jen Evropa, zatímco zbytek světa pokračuje beze změny. Jako příklad uvedl Čínu, která bývá často zmiňována jako jeden z hlavních znečišťovatelů.
PŘEHLEDNĚ: Kde vzniknou první nové přehrady a jak budou vypadat |
Čínská motivace zavádět ekologicky šetrnou průmyslovou výrobu nebo energetiku podle něj nemusí vycházet primárně z ochrany klimatu. Může jít o energetickou soběstačnost, odolnost a nezávislost. Rozvoj obnovitelných zdrojů je tam přitom podle Kortuse obrovský.
Čechy přirovnává Kortus k hobitům, kteří dlouho zůstávají v klidu, ale když problém pocítí na vlastní kůži, dokážou se rychle zmobilizovat. Podle něj letošní vedra překvapila. Ne tím, že přišla, ale jak brzy dosáhla takové intenzity.
„Říkal jsem si, jak to, že je to tady tak brzo, takovéhle teploty,“ popsal zakladatel platformy Klimatomluva. Starší klimatické modely podle něj dnes působí spíše konzervativně, protože změna klimatu je v Evropě velmi výrazná.
„Jsme nejrychleji se oteplující kontinent,“ upozornil. Češi tak mají určité „štěstí v neštěstí“: změny mohou poměrně brzo pocítit na vlastní kůži. A právě osobní zkušenost může podle něj změnit i postoj části společnosti, která odmítá mluvit o klimatické krizi. Česká společnost podle Kortuse nemá ráda přehánění a výraz klimatická krize si řada lidí spojuje s aktivismem a Gretou Thunbergovou.
Macinka vystoupil ke klimatické krizi. Zelení jsou podle něj značně přehřátí |
Ta podle něj sice „aktivovala, koho mohla, ale zbytek spíš odradila“. Příkladem klimatické krize jsou evropské požáry nebo právě extrémní vedra. S postupující změnou klimatu tak bude podle Kortuse přibývat lidí, kteří budou ochotni připustit, že už jde o krizi.
Čtyřicítky budou přicházet častěji
Letošní léto bylo podle Kortuse mimořádné i při pohledu na naměřená data. V Česku se teplota dostala téměř ke 42 stupňům a přes čtyřicítku vystoupala během jednoho víkendu zhruba na deseti stanicích. V minulosti přitom šlo o mnohem vzácnější jev.
Podstatná ale není jen maximální hodnota, ale také délka extrému. V Doksanech podle Kortuse letos teplota nad 40 stupňů vydržela přibližně čtyři hodiny, dříve šlo maximálně o minuty. „Ten extrém se zvyšuje nejenom teplotně, ale i tím, jak dlouho trvá a na kolika místech se objevuje,“ vysvětlil.
Neznamená to, že by se ze čtyřicítek stala běžná každodenní letní teplota. Extrémních dnů však podle Kortuse přibude a budou ještě intenzivnější. „Jestli jsme teď zažili 42 stupňů, tak tento rekord se s velkou pravděpodobností v následujících letech a desetiletích bude zvyšovat,“ řekl.
Kortus zároveň odmítá argument, že klimatické změny probíhaly vždy, a proto není současný vývoj ničím mimořádným. Klimatické výkyvy podle něj skutečně existovaly i v minulosti. Dnešní změna je však globální a pro lidskou civilizaci zásadní svou rychlostí.
Přicházejí body zlomu
Největší riziko podle Kortuse představují takzvané body zlomu. Nejde o jeden přesně určený okamžik, kdy se klima náhle zlomí, ale o určité rozmezí, po jehož překročení už mohou být některé změny nezastavitelné.
„Teď jsme v bodě, kdy klimatická změna začíná překračovat postupně body zlomu,“ upozornil. Jako jeden z nejbližších příkladů uvedl korálové útesy. Oteplování oceánů a silné mořské vlny veder je podle něj poškozují natolik, že velká část vědců očekává jejich výrazný úbytek.
Klimatická změna je mimořádně rychlá a extrémy budou častější, varoval ČHMÚ |
Podobný scénář může čekat horské ledovce v Evropě. Pokud se planeta oteplí o více než dva stupně, jejich kolaps už podle Kortuse bude pravděpodobně nezastavitelný. „Zbydou nám naprosto mizivé špičky vysokých ledovců,“ popsal.
Dalším rizikem je Amazonie. Deštný prales si zatím dokáže vytvářet dostatek vláhy, aby sám sebe udržoval. Kvůli odlesňování a klimatickému stresu však podle Kortuse může přijít okamžik, kdy tuto schopnost začne ztrácet a postupně vysychat. Nešlo by o změnu ze dne na den, ale po překročení určité hranice by už proces mohl pokračovat samovolně.
Hostem Rozstřelu byl zakladatel platformy Klimatomluva Daniel Kortus.
Dopady se přitom nevyhnou ani Česku. Kortus zmínil smrkové monokultury, které budou mít s oteplováním stále větší problémy. A překvapivě také meruňky. Kvůli vyšším teplotám kvetou dříve, zatímco jarní mrazíky nezmizely. Úrodu tak mohou ničit stále častěji.
Přes varovné scénáře se Kortus nechce stavět do role člověka, který veřejnost straší. Jeho cílem je podle něj klimatickou změnu vysvětlovat a ukázat zejména mladým lidem, že existují řešení.
„Ten problém tady je, ale není to neřešitelný problém a není to konec světa,“ zdůraznil. Počasí spojené se změnou klimatu se podle něj bude zhoršovat a společnost s tím musí počítat. To však podle Kortuse neznamená, že budoucnost musí skončit katastrofou.
