Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle šéfky SÚKL je více faktorů současného velkého výpadku léků. Větší nemocnost mezi lidmi, výpadky těch nejpoužívanějších léků, které mají na trhu největší podíl, často také léků pro děti, a když je lékaři nahrazují jinými, dochází zásoby i alternativ, které se nevyrábí v takovém množství.
„Před Vánocemi se dodaly sirupy pro děti v množství na tři měsíce běžné spotřeby a za pár týdnů byly pryč, někde během pár dnů. Lékárníci říkali, že lidé je nakupovali po pěti. Proč ty léky v Polsku byly? Já ty reportáže viděla, lékárnice to tam řekla, že oni ten problém nemají, protože lidi si tam nedělají zásoby,“ řekla v pořadu Rozstřel Irena Storová.
Čeští lékárníci, kteří trpí nedostatkem léků, v lednu mimo jiné tvrdili, že distributoři upřednostňují velké nemocnice i vlastní řetězce lékáren. Někteří vyvážejí léky legálně do ciziny, kde za ně dostanou více peněz, ale prostřednictvím dalších firem i nelegálně.
Lékárny upadly do chaosu. Dodávky suplujeme samovýrobou, říká lékárník |
Šéfka SÚKL tvrdí, že není v kompetenci jejího ústavu řešit výpadky léků, své možnosti konkrétních opatření vidí jako limitované. „Můžeme na výpadky jen upozorňovat,“ tvrdí Storová s tím, že informace pravidelně dodávají ministerstvu zdravotnictví a šéfovi resortu Vlastimilu Válkovi.
Problémem je také fakt, že nejméně dva velcí distributoři jsou monopolními dodavateli některých léčiv, což podle lékárníků odporuje českým zákonům. I když na to dlouhodobě upozorňují, nic se podle nich nemění.
Setkali jste se v poslední době s nedostatkem vámi požadovaného léku v lékárně?
Problémy s výrobou léků v Asii byly i za covidu
Hlavní problém však vidí šéfka SÚKL ve výrobě většiny léků v Asii, které se následně dováží do zemí Evropské unie. „Všechny země v EU se nyní potýkají s výpadky, více či méně,“ tvrdí Storová v souvislosti s tím, že problémy s dodávkami léků nejsou jen v Česku a nezavinily je české úřady.
Už pandemie covidu-19 podle Storové odhalila komplikace, které přináší výroba většiny důležitých léků v Asii. „Hovoří se o tom už delší dobu, období covidu tento problém velmi obnažilo. Přesunout výrobu léků do Evropy taky není proces na pár měsíců,“ poukazuje s tím, že bez finančních pobídek státu podle ní ke změně nedojde.
„My můžeme pomáhat tím, že zrychlujeme kontrolu a dovoz léků, které nahrazují výpadky,“ popsala Storová, která stojí v čele SÚKL od roku 2018.
Nevídané výpadky léků. Stát čelí kritice od lékárníků, úřad šetří monopol |
„Kdyby SÚKL pokutoval výrobce za to, že nehlásí problémy včas, mohl už koncem léta vědět, že bude málo antibiotik, a vláda je mohla zajistit dřív. Na webu lékového ústavu je jasně vidět, že většina firem informuje o přerušení těsně před nebo až v den, kdy s dodávkami končí. Za porušení paragrafu 33 ale loni SÚKL neuložil ani jednu pokutu,“ argumentoval nedávno Marek Hampel, předseda Grémia majitelů lékáren.
Za prací svého úřadu v řešení výpadků si šéfka SÚKL stojí. „Devadesát procent situací se v klidu vyřeší a pacient to ani nepocítí. Bohužel se vždycky mluví o těch situacích, které se nevyřeší,“ řekla v Rozstřelu Storová.
Ústav svůj podíl na vině už i dříve pro MF DNES popřel. „Nesouhlasíme s tím, že by SÚKL nebyl z hlediska řešení dostupnosti léčiv dostatečně aktivní. Zákon o léčivech dává výrobcům v případě výjimečných okolností možnost učinit hlášení o přerušení dodávek ve stejný okamžik, kdy dodávky přerušují,“ říká mluvčí ústavu Klára Brunclíková.
14. února 2023 |
