Důchodcům nabízíme peníze, ANO sekání trávy, řekl v Rozstřelu Hamáček

  • 317
Nyní již ukončená vládní krize podle prvních průzkumů uškodila spíše ČSSD. Místopředseda strany Jan Hamáček v pořadu Rozstřel uvedl, že by negativním trendům z průzkumů měli sociální demokraté řešit přechodem do další fáze předvolební kampaně a přednesením konkrétních řešení, například v oblasti důchodů.

Úvodem pořadu se Hamáček vyjádřil k plošnému zákazu kouření v restauracích, který nyní vstupuje v platnost.

„Objevil jsem kouzlo elektronických cigaret, takže když na to přijde, půjdu s kolegy klasickými kuřáky kolegiálně před restauraci. Budeme si muset zvyknout, že se část života v restauracích odehrává před restauracemi, jde o zvyk,“ řekl Hamáček s tím, že podobně to funguje v řadě vyspělých zemí.

Větší problém než zákaz kouření pro ČSSD ale je to, že trend volebních preferencí ukazuje na zřetelnou a nezmenšující se ztrátu na hnutí ANO.

„Myslím, že jediný způsob, jak zvrátit trend poklesu preferencí, je posunout se do další fáze volební kampaně a začneme mluvit o konkrétních řešeních,“ řekl Hamáček a zmínil téma důchodů.

„Když se zvyšovaly o pětistovku, tak byl Andrej Babiš proti, ale to mu nebránilo se tím pak pochlubit na Twitteru,“ podotkl místopředseda ČSSD s tím, že o růst důchodů se zasloužila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Hamáček využil také nedávné vyjádření nového ministra financí Ivana Pilného (ANO), který se vymezil proti růstu důchodů s tím, že starší lidé mohou například udržovat trávníky. „ANO říká, že důchody nebudou, že - slovy ministra Pilného - můžou důchodci sekat trávu,“ vymezil se Hamáček proti novému šéfovi státní kasy, který nahradil Andreje Babiše.

Náskok ANO drží, ukázal první výzkum

Průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejněný na konci května ukázal, že po vládní krizi a odchodu ministra financí Andreje Babiše si hnutí ANO nadále drží výrazný náskok před ČSSD premiéra Bohuslava Sobotky. ANO by volilo 33 a ČSSD 14 procent lidí. Oproti předchozímu měsíci si Babišovo hnutí pohoršilo o půl procenta, sociální demokraté o dvě procenta (více o průzkumu čtěte zde).

Obě změny jsou v rámci statistické chyby, nicméně lze říci, že žádný výrazný propad ANO a posílení ČSSD (ani naopak) se podle CVVM nekonaly.

„Andrej Babiš do jisté míry vyměnil svoje voliče. ANO bylo do jisté míry alternativou k tradičním pravicovým stranám, proto dopadly ve volbách špatně. Dnes mám pocit, že se ANO posouvá do středu a doleva,“ hledal v Rozstřelu Hamáček další možnou příčinu odlivu voličů od ČSSD.

Na počátku vládní krize stálo podezření z daňových úniků, kterých se dle kritiků dopustil Babiš tím, že nakoupil dluhopisy vlastního holdingu Agrofert. Sněmovna šéfa ANO vyzvala, aby do konce dubna věrohodně tuto transakci vysvětlil. Ten proto poslancům napsal vysvětlující dopis (více o dopisu zde), který ale podle Hamáčka nic nevysvětlil.

Sobotka na situaci nejprve zareagoval ohlášením demise celé vlády (více o ohlášení demise vlády zde), nakonec ale kvůli postoji prezidenta, který spekuloval jen o výměně Sobotky jako premiéra, dotlačil Sobotka ANO k výměně Babiše. Ovšem za jiného poslance ANO Ivana Pilného (více o jeho jmenování zde).

„Prezident? Zeman je nám z favoritů názorově nejbližší“

Z trojice dosud nejsilnějších uchazečů o úřad prezidenta - tedy Miloše Zemana, Michala Horáčka a Jiřího Drahoše - je Hamáčkovi jako sociálnímu demokratovi nejbližší právě současný prezident. „V aktivním politickém životě prosazoval levicové názory. Pro ČSSD by znamenalo problém, pokud by se stal kandidátem hnutí ANO,“ naznačil Hamáček.

Zeman se totiž v poslední době stále více sbližuje právě s Andrejem Babišem. Ten se také rozhodl nestavět do prezidentských voleb vlastního stranického kandidáta, čímž Zemanovi usnadnil boj o případnou obhajobu. Prezident nicméně oficiálně sbírá podpisy občanů tak jako jiní uchazeči. Potřebuje jich 50 tisíc.

Hamáček se Zemanem v některých otázkách nesouhlasí, například by se nepouštěl do vtipkování o likvidaci novinářů při setkání s Vladimirem Putinem. „Ale jsem rád, že spolu můžeme komunikovat, že se respektujeme. Mě diskuse s ním baví,“ řekl šéf Sněmovny.

Celý Rozstřel s Janem Hamáčkem:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video