Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvDaniel Bartoň s textem smlouvy nesouhlasí, a to právě kvůli zpovědnímu tajemství. Smlouva s Vatikánem by totiž v případě přijetí byla nadřazena českému právnímu řádu. I kdyby tedy český stát legislativně odsouhlasil prolomení zpovědního tajemství, na základě smlouvy se Svatým stolcem by se kněží mohli podle něj na zpovědní tajemství i nadále odvolávat.
Neporušitelné zpovědní tajemství
„Pro katolickou církev je zpovědní tajemství neporušitelné,“ říká Bartoň. „Není totiž možné zpovědníka tohoto tajemství zprostit. Je tudíž možné si představit situace, kdy by (premiérem podepsaný) text smlouvy mohl přispět k tomu, že církev bude ještě méně spolupracovat právě při vyšetřování kauz sexuálního zneužívání anebo třeba při majetkové trestné činnosti.“
Pomohla by tedy podle Bartoně smlouva zametat kontroverzní pedofilní kauzy kněží po koberec? „Ano, církev by nemusela spolupracovat se státem na jejich vyšetření. Dělala by to z toho důvodu, že by chtěla ochránit své dobré jméno. Raději by tyto kauzy církev vyšetřovala interně.“
A právě to se kritikům smlouvy se Svatým stolcem nelíbí. Advokát Jakub Kříž, který byl členem vyjednávacího týmu Svatého stolce, však tyto obavy odmítá. Podle něj nejde dojednaná smlouva s Vatikánem nad rámec současného právního řádu. Katolické církvi se tedy nepřiznávají žádná nová práva ani kompetence.
„Skutečně nejde nad rámec současné vnitrostátní právní úpravy. To byl jeden z mantinelů, se kterým česká strana do jednání šla a žárlivě si ho hlídala. Současně není ve smlouvě nic, co by český právní řád neznal,“ soudí Kříž.
A není tedy smlouva se Svatým stolcem zbytečná? Československo ji nutně nepotřebovalo v meziválečném období, v éře komunismu a Česká republika ji neratifikovala ani po roce 1993. A přesto jsou už 30 let vztahy mezi ČR a Svatým stolcem stabilní a korektní.
„Suverénní stát skutečně nepotřebuje žádnou mezinárodní smlouvu. Suverénní stát uzavírá mezinárodní smlouvy jen tehdy, pokud sám chce. A v ČR se vůle uzavřít smlouvu se Svatým stolcem kontinuálně projevovala už od roku 1989. Byla v programovém prohlášení většiny vlád. Prostě v naší středoevropské tradici je to běžný nástroj ochrany náboženských práv a vyjádření toho, že je dobré, když stát s církvemi spolupracuje,“ vysvětluje Kříž.
Hrozba pro budoucí sexuální oběti
Bartoň ale trvá na tom, že smlouva s Vatikánem představuje ohrožení zejména pro možné budoucí oběti sexuálního násilí ze strany kněží. Už současná praxe v Česku podle něj pomáhá sexuálním predátorům.
„Pokud jde o reálnost obav, vycházel bych z toho, jakým způsobem katolická církev a někteří její představitelé jednali doposud a jednají i v současnosti. Jako advokát jsem se setkal s řadou případů, kdy zástupci biskupství přišli s tím, že když si policie vyžádala informace týkající se kauz sexuálního zneužívání z kanonických spisů, tedy v případech, kdy církev sama vedla řízení s podezřelým knězem, tak biskupství odpovědělo, že informace ze spisu neposkytne, a to právě s odkazem na zpovědní tajemství,“ popisuje Bartoň.
„A to se nevztahuje jenom na informace, které zazní při zpovědi, ale i na obsahy kanonických spisů, což je praxe, která už v současnosti ukazuje na to, že církev není příliš ochotná spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení,“ pokračuje Bartoň. Podle něj hrozí, že pokud by byla smlouva ratifikována, podobná praxe by pokračovala i v budoucnu.
Kříž to ale zásadně odmítá. „Víte,“ odpověděl Bartoňovi v Rozstřelu, „já mám pocit, že tato kritika je hodně obecná. Bylo by dobré znát nějaká jasná čísla, jestli známe nějaký případ, kdy nedošlo k odsouzení pachatele z důvodu, že jediný usvědčující důkaz byla svědecká výpověď duchovního, který však odmítl vypovídat s odkazem na zpovědní tajemství. Já takový příklad neznám.“
Podle něj je trend v katolické církvi zcela jiný. „Papež František naopak kněžím, jáhnům, biskupům a řeholníkům dokonce zákonem uložil oznamovací povinnost, pokud se dozví o nějakém sexuální deliktu spáchaném na nezletilých nebo zranitelných osobách. Takže trend je přesně opačný,“ uzavírá Kříž.
