Náročný a hektický, tak popisuje pracovní den každého praktického lékaře v dnešní době praktický lékař z Jihomoravského kraje Jiří Bartoš. Registrováno má pod sebou tři tisíce pacientů. Tornádo v červnu poničilo jeho ordinaci v Moravské Nové Vsi, opravena zatím není, všechny pacienty tak nyní přijímá v malé ordinaci ve vedlejších Lužicích.
„Ordinujeme minimálně jedenáct, dvanáct hodin denně. Jsme zahlceni neskutečnou administrativou, která nepolevuje, i když je tady nouzový stav. Nadále nám chodí žádosti sociální správy o vypracovávání různých posudků na péči nebo důchody a samozřejmě vypracováváme neschopenky a další,“ vyjmenoval frustrovaně lékař.
Praktici: Očkujme místo žádostí o zbrojní průkazy či posouzení závislosti |
Drtivou většinu pracovní náplně lékařům nyní obstarává covid, nejen vlastní léčba pacientů, ale také administrativa kolem každého covid pozitivního pacienta. Bartoš to považuje za naprosto zbytné a nesouvisející s odbornou prací lékaře.
„Člověk dostane výsledek PCR testu, že je pozitivní, nemá žádné potíže, nepotřebuje předepsat žádné recepty na léky, ale potřebuje vypsat nechopenku a lístek na peníze (státní příspěvek k náhradě příjmů zaměstnanců v karanténě či izolaci, pozn. red.). Po uplynutí izolace nebo karantény zase kontaktuje kvůli ukončení neschopenky,“ popisuje praktik.
Necovidové pacienty nelze dát stranou
Největším problémem v péči o ostatní necovidové pacienty je podle Bartoše kolabování nemocnic a odkládání neakutní péče, například plánovaných operací. Bartoš se neztotožňuje s názorem budoucího ministra zdravotnictví Vladimíra Válka, že se veškerá péče nyní musí věnovat léčbě covidových pacientů a ostatní počkají.
„Nemůžeme všechny ostatní pacienty dát na stranu a říct jim počkejte tři měsíce až skončí koronavirus a potom vás ošetříme. Jsou diagnózy, které nepočkají, kdy časové zanedbání jednoho či dvou měsíců může znamenat pro pacienta zkrácení života nebo dokonce až úmrtí,“ míní praktik.
Česko zaplavuje vlna uzavírajících se nemocnic. Omezují se na akutní péči |
Ve středu se reprodukční číslo R, které udává rychlost šíření nákazy, poprvé od srpna dostalo pod hodnotu 1. Úbytek pacientů s covidem-19 ve své ordinaci však Bartoš nezaznamenal.
„Spíše naopak, počet pacientů, kteří nás kontaktují je obrovský,“ říká praktik, druhým dechem ale dodává, že „naštěstí jsou to většinou lidé jen s pozitivitou testu a příznaky chřipkového onemocnění“.
Politici teď vinu házejí na nás, míní praktik
Kritiku některých politiků směrem k praktikům, že málo přesvědčují své pacienty k očkování považuje Bartoš za úsměvnou. „Lidé, kteří tento stav de facto zavinili, to teď házejí na bedra praktických lékařů,“ říká Bartoš a připomíná jak situace vypadala na jaře.
„Byla tady armáda praktických lékařů, kteří chtěli očkovat, byli vybídnuti, aby si vytvořili seznamy, nad kterými strávili spoustu času po večerech i o víkendu a obvolávali pacienty. A poté se dozvěděli, že vakcíny nelze distribuovat do ordinací lékařů, protože nemají pořádné ledničky a neumí s tím zacházet. Dle mého názoru to bylo díky tomu, že hejtmani si chtěli vytvořit velká očkovací centra. Pak když to skončilo se zjistilo, že vakcíny distribuovat lze a vydrží praktikům v ledničkách i měsíc,“ říká Bartoš.
Vyčerpali jsme pozitivní motivace, hájil Babiš před poslanci povinné očkování |
Sám už své pacienty k očkování aktivně nepřemlouvá. Snažil se o to hlavně na jaře, kdy pacienty obvolával a část z nich se podařilo naočkovat, i když lidé museli čekat, až do ordinace dostane se zpožděním přislíbené vakcíny.
„Nyní na to při zahlcení ordinace nemáme čas a navíc jsme zjistili, že lidé, kteří jsou zatvrzelí, tak je k očkování stejně nepřesvědčíte,“ uzavřel praktik s tím, že někteří lidé prostě věří dezinformacím.
