V církvi byli kolaboranti s komunistickým režimem, vzpomínal biskup Malý

  17:46aktualizováno  12. září 12:52
Letos v listopadu si připomeneme 30. výročí sametové revoluce, den, kdy v Československu padl totalitní režim a země se vrátila mezi svobodné demokratické státy. K pádu režimu tehdy výrazně přispěla aktivita členů disentu, nemalou roli však sehrála také katolická církev. O tom, jaký vlastně měla na revoluci vliv, promluvil v Rozstřelu známý pražský biskup Václav Malý.

„Nejvíce mi z listopadových událostí utkvělo v paměti, jak k sobě lidé tehdy byli mírní, ohleduplní, pokojní. Jak dovedli udělat prostor, když bylo třeba, přestože tam bylo tělo na těle. Lidem nechyběl humor a byli velmi pohotoví,“ říká římskokatolický duchovní Václav Malý.

Fotogalerie

Malý moderoval lidová setkání během sametové revoluce na Letenské pláni.

„Většina lidí na Letné otčenáš neuměla, ale alespoň se snažili otevírat ústa, na to nikdy nezapomenu,“ vzpomíná. 

„Reakce byly různé. Někteří studentští vůdci říkali: Co si to ten farář dovoluje? I v samotném Občanském fóru s tím ne všichni souhlasili,“ vzpomíná.

Odpuštění je podle Václava Malého něco velkého. „Většina komunistických vůdců se za své činy neomluvila. Estébákům, kteří mi před listopadem znepříjemňovali život, jsem byl připraven odpustit. Nikdo z nich se mi však neomluvil,“ konstatuje.

„Demokracii musíme pěstovat“

Biskup v Rozstřelu promluvil i o církevních představitelích, kteří s předlistopadovým režimem kolaborovali. „Mlčeli, měli strach, nevěděli, co se bude dít. Ti lidé v církvi zůstali, byla škoda, že skoro nikdo neměl odvahu veřejně říci, že to nebylo dobré. Člověk rád zapomíná na svou minulost, ale nemůže ji odpárat. Je obrovské osvobození, když si člověk přizná slabost.“

Malý po listopadovém týdnu ze scény odešel. „Začalo se mluvit o mocenských strukturách a já jsem v nich jako katolický kněz nechtěl figurovat. Od počátku jsem věděl, že nechci míchat katolickou a politickou funkci,“ tvrdí.

„Demokracie je proces, není to něco jednou pro vždy, demokracii v sobě člověk musí mít a pěstovat ji. Umět naslouchat, vést dialog, mít úctu k druhému - to všechno k demokracii patří. Lidé očekávali, že odsunem komunistů se všechno vyřeší, ale demokracie je úkol na celý život. Vládla tu určitá naivita. Záleží to i na nás a ne jen na mocných. Díky bohu za listopad i za těch 30 let. I když je demokracie kulhavá, pořád žijeme ve svobodném prostoru a nejsme zavíráni za své názory,“ uzavírá Václav Malý.

Charta 77 i Občanské fórum

Katolická církev zažívala v Československu po krátkém období obnovy po druhé světové válce tvrdý střet s komunismem. Církevní představitelé se sice snažili některými vstřícnými kroky zmírnit komunistické represe, vydáním „církevních zákonů“ roku 1949 však komunisté získali pod kontrolu veškerou činnost duchovenstva a až do počátku 60. let byla činnost církve značně ochromena. 

I proto začali duchovní v průběhu 80. let navazovat kontakty s občanským protirežimním disentem. 

S touto aktivitou je spojován také Václav Malý - pražský biskup a římskokatolický duchovní, který se v průběhu 80. let podílel na tvorbě katolického samizdatu. V roce 1977 podepsal Chartu 77 a od roku 1981 chvíli působil také jako její mluvčí. 

V širokou veřejnou známost vešel však během sametové revoluce v roce 1989, kdy moderoval velká lidová shromáždění, například při setkání tři čtvrtě milionu lidí na Letenské pláni 25. listopadu nebo několik shromáždění na Václavském náměstí. Byl také spoluzakladatelem a prvním mluvčím Občanského fóra.

Autoři: ,

Nejčtenější

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Známe výherce soutěže, který se vydá na exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Sedm her velké soutěže, kterou uspořádaly iDNES.cz a CK S.E.N u příležitosti třiceti let svobody, připomnělo v průběhu...

Jak obejít povinnost. Majitelé psů přemýšlejí, jak čip vyříznout z kůže

Strážníci kontrolují povinné očipování psů v Ostravě.

Do povinného čipování všech psů zbývají poslední tři měsíce. Na internetu už ovšem lidé vymýšlejí, jak nařízení obejít....

Vyhrál nad sázkovkou. Ta nechtěla vyplatit výhru kvůli chybějícímu písmenu

ilustrační snímek

Až u soudu skončila sportovní sázka na zápas dvou tenistek loni v dubnu. Marek Vach si tehdy vsadil na vítězství jedné...

Údiv mladého rybáře: jeho úlovek z hlubin připomínal spíš mimozemšťana

Devatenáctiletý rybář Oscar Lundahl se svým úlovkem - parybou chimérou podivnou.

Vydal se lovit platýse černé, místo toho vytáhl rybu, jejíž vzhled mu připomínal spíš mimozemšťana. Mladý norský rybář...

Další z rubriky

Demolice Stalinova pomníku by byla drahá, lepší bude oprava, říká Lukeš

Stalinův pomník na Letné.

Zbytky někdejšího Stalinova pomníku se hroutí. Pražský magistrát musí na základě odborného posudku stavbu do pěti dnů...

Lovci odtahů. Pojišťovny bojují proti předraženým asistenčním službám

Odtahový vůz 2

Jedna asistenční služba ocenila padesátikilometrový odtah z dálnice na 10 tisíc korun. „Na pojišťovnu“ by přitom stál...

Boj o Vidkun. K soudu míří jedna z největších kauz posledních let

V kauze Vidkun míří před soud vlivný olomoucký podnikatel Ivan Kyselý (vlevo),...

V kauze Vidkun podle obžaloby unikaly od policie informace směrem k politikům a podnikatelům. Při policejní razii byli...

Lidé uvěřili v rituální vraždu. Od známé justiční křivdy uplynulo 120 let

Anežka Hrůzová (na domnělé fotografii) a její údajný vrah Leopold Hilsner

Proces s Leopoldem Hilsnerem je tím nejznámějším, co tehdejší krajský soud v Kutné Hoře zažil. Dnes strohá budova soudu...

Najdete na iDNES.cz