„Daňová správa by měla posoudit, zda nebyl obcházen nebo porušován zákon,“ vybídl ještě před tím, než se na to poslanci shodli, šéf rozpočtového výboru Sněmovny Václav Votava z ČSSD ředitele Generálního finančního ředitelství Martina Janečka. Poslanci si Janečka pozvali právě kvůli případu korunových dluhopisů Agrofertu, které v minulosti koupil šéf ANO Babiš.
„Chtěl bych se ohradit proti tomu, že jde o pokračování kampaně sociální demokracie,“ řekl také Votava. Proti zařazení mimořádného bodu na jednání rozpočtového výboru podle něj protestoval právě Babiš.
Votavu od Janečka zajímalo, zda nebyl obcházen zákon tím, že vlastník společnosti nechal firmu, kterou vlastní, vydat korunové dluhopisy, ale byl zároveň jediný, kdo si korunové dluhopisy koupil a umožnil tak své firmě snížit si daňový základ.
Nákup korunových dluhopisů nebyl zneužití práva, řekl Janeček
„Pokud měl někdo finanční prostředky, za které nakoupil korunové dluhopisy, tak to není zneužití zákona ve smyslu práva,“ uvedl ve Sněmovně Janeček. „Jsme vázáni zákony této země a podle nich musíme postupovat,“ řekl poslancům k postupu finanční správy.
„Nesdělujeme postupy z konkrétních daňových řízení ani ministerstvu financí,“ prohlásil také Janeček na jednání rozpočtového výboru, kde na něj poslanci naléhali, co udělá a zda bude vyměřena dodatečná daň.
Šéf opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek na Janečkovo vystoupení namítal, že správce daně by měl posoudit, zda nešlo o zneužití práva tím, že dluhopisy nebyly vydány k získání prostředků pro další podnikání, ale pouze kvůli vyvedení prostředků ze společnosti. A pak to také poslanci přidali do usnesení rozpočtového výboru, které odhlasovali 13 hlasy. Jen tři poslanci se zdrželi.
„Finanční správa je povinna zkoumat, co bylo skutečnou podstatou té operace. Kdyby to tisíckrát proběhlo podle příslušných paragrafů o dluhopisech, pokud to svojí podstatou nebyly dluhopisy, ale skrytá výplata dividendy, je finanční správa povinna to vyšetřit a konat, to znamená doměřit daň. Finanční správa to dobře ví, jenom se tomu vyhýbá jako čert kříži,“ prohlásil po jednání výboru Kalousek.
„Nemám důvěru, že Finanční správa celou věc řádně vyšetří,“ řekl také sociální demokrat Ladislav Šincl. Vystoupení Janečka v něm vzbudilo dojem, že se snaží celou věc pouze „zamést pod koberec“. A šéf poslanců opoziční ODS Zbyněk Stanjura vybízel ředitele Generálního finančního ředitelství, aby hájil zájmy daňových poplatníků.
Jde o koupi dluhopisů za téměř jeden a půl miliardy
Babiš nakoupil v roce 2013 korunové dluhopisy Agrofertu za 1,482 miliardy korun s šestiprocentním úrokem, z jejichž výnosu nemusel zaplatit daň, zatímco Agrofert si mohl snížit daňový základ.
Zákon do konce roku 2012 umožňoval, aby se úrok z každého jednotlivého korunového dluhopisu zaokrouhloval směrem dolů na celé koruny - což vycházelo na nulu. Babiš kvůli nákupu korunových dluhopisů čelí trestnímu oznámení. Jeho autor v Babišově postupu spatřuje krácení daně a porušení povinnosti při správě cizího majetku (více zde).
Týdeník Echo24 také dříve zpochybnil, že si Babiš za peníze, které deklaroval jako svůj zdaněný příjem, dluhopisy mohl koupit. Ministr financí nejprve řekl, že měl do roku 2015 příjmy z Agrofertu 1,526 miliardy po zdanění, později doplnil, že měl ještě miliardu nedaňových příjmů z akcií a z prodeje firem. Nakonec ještě zveřejnil potvrzení od banky UniCredit, které si od ní vyžádal, že pro něj banka koupila dluhopisy Agrofertu v hodnotě jeden a půl miliardy korun (více zde).
Podobné korunové dluhopisy jako Agrofert vydala více než pětistovka firem. Jak finanční instituce a skupiny jako Komerční banka, UnicreditBank, Penta nebo ProfiCredit, tak stovky podniků. Kromě Agrofertu to byly například Ekospol, Student Agency, Leo Express, Central Group, ale i státní ČD Cargo a Český Aeroholding.
