V prvním čtení poslanci hlasovali pouze o základních parametrech návrhu, vedle schodku také o výši příjmů a výdajů. Vládní návrh předpokládá příjmy 1,488 bilionu korun a výdaje 1,808 bilionu korun. Až v dalším projednávání jsou možné přesuny peněz uvnitř rozpočtu.
Do navrženého rozpočtu ovšem vláda nezahrnula dopady chystaného zrušení superhrubé mzdy a změny u daní z příjmu, což schodek ještě prohloubí. „Jsem trošku vykolejený, když musím schvalovat výrazný deficit,“ řekl ve svém vystoupení před poslanci prezident.
Důvodem pro vysoká schodek je podle prezidenta Zemana pandemie koronviru. „Přišlo něco, co jsme asi nikdo nečekali, přišla epidemie. Nu, a ta epidemie měla, jak víte, dvě vlny. Zatím dvě vlny,“ řekl před poslanci prezident. Kvůli tomu jsme podle něj museli opustit adoraci růstu, abychom zachránili lidské životy.
Komunisté trvají na armádních škrtech, Babiš je odmítá
Jako jednu z podmínek podpory rozpočtu v závěrečném hlasování diktuje KSČM vládě snížení armádních výdajů o 10 miliard korun. „Ať mi nikdo neříká, že to ohrozí bojeschopnost armády České republiky. Není to pravda,“ prohlásil ve Sněmovně šéf KSČM Vojtěch Filip.
Škrtání peněz armádě premiér Andrej Babiš odmítá. „Dostane rozpočet, který si zaslouží, protože my armádu potřebujeme. Naše armáda nám vždycky pomohla, když byly povodně, teď s chytrou karanténou,“ uvedl již v říjnu Babiš. Pokud nezmění názor či když se klíčového požadavku nevzdají komunisté, bude muset při konečném schvalování rozpočtu vláda hledat podporu u dalších opozičních stran. Což pro ni může být problém.
Zeman podpořil Babišův návrh daní, ale jen na dva roky
Prezident komentoval spor uvnitř vládní koalice o sazbu daně z příjmu po zrušení superhrubé mzdy.
Premiér Andrej Babiš navrhuje, aby pak zaměstnanci odváděli 15 procent z hrubé mzdy a jen příjmy na 137 tisíc korun aby byly zdaněny 23 procenty, šéf ČSSD Jan Hamáček zdanění nikoli 15, ale 19 procenty a zároveň zvýšit slevy na dani na poplatníka.
Zeman řekl, že si uvědomuje, že Babišův návrh by znamenal roční výpadek pro rozpočet 90 miliard. „Vidím rozumný kompromis, že snížení daně z příjmu bude časově omezeno dvěma lety. Nedovedu si představit, že by ekonomika dokázala déle snášet takovou ránu,“ uvedl Zeman.
Superhrubá mzda je způsob výpočtu daňového základu mzdy. Je to klička z dílny ODS, která tak chtěla splnit svůj slib o 15% rovné dani. Slib nesplnila, ale zavedla komplikovanou superhrubou mzdu, kterou my teď chceme zrušit.
„Na rozdíl od nešťastníka Špidly bych vám chtěl sdělit, že zdroje nejsou ,“ řekl prezident v narážce na bývalého premiéra Vladimíra Špidlu. Ten ho nahradil v čele ČSSD, později i vlády a zasadil se v roce 2003 o to, aby se Zeman již tehdy nestal prezidentem při nepřímé volbě hlavy státu.
Dodatečné příjmy do rozpočtu by získal zrušením daňových výjimek, čímž podle něj lze získat až 380 miliard korun. Pirát Tomáš Martínek na tento Zemanův návrh reagoval, že zrušení daňových výjimek by například znamenalo zrušení osvobození důchodů od daně či zrušení slevy na dani na poplatníka. Prezident, který tvrdil, že zastupuje dolních deset milionů, tak podle něj vystoupil spíš jako zástupce „horních deseti tisíc“.
Schillerová řekla, že umí s vysokým schodkem žít
Ministryně financí za ANO Alena Schillerová řekla, že vstoupí do dějin kvůli rekordně schodkovému hospodaření, ale zdůraznila, že s tím umí žít.
Ke konci října vláda napumpovala do ekonomiky v souvislosti s pandemií koronaviru 224 miliard korun. „A to je právě ten důvod, proč vstoupím do dějin jako ministryně financí, za jejíhož funkčního období bylo dosaženo jednoho z největších schodků v historii naší země vůbec. Umím s tím žít. S čím bych ale žít neuměla, je to, že bychom naše občany nechali v této největší zdravotní a ekonomické krizi na holičkách,“ řekla Schillerová.
„Samozřejmě předkládaný deficit je několikanásobkem čísel, na která jsme byli zvyklí z období před pandemií. Ale kdy jindy než v období nejsilnějšího propadu ekonomiky v novodobé historii naší země je nutné realizovat expanzivní politiku až do té míry, kde nám to současná legislativa a samozřejmě také dluhová pozice umožňuje. Právě teď chceme pomoci těm nejdůležitějším oblastem naší ekonomiky a skupinám občanů,“ řekla před poslanci Schillerová.
Fiala: Vláda pokračuje v hostině ve stylu po nás potopa
Předseda ODS Petr Fiala vytkl vládě, že v návrhu rozpočtu nijak nepočítá s dopady daňového balíčku. „Je to cár papíru a vládě je to vlastně jedno,“ prohlásil Fiala. „Nikdo nezávidí vládě úkol sestavit rozpočet na rok 2021 uprostřed pandemie,“ uvedl také před poslanci.
Už v zimě před příchodem pandemie v letošním roce se ale podle Fialy rozpočet začal „rozpadat“. Rozpočtová loď se podle šéfa ODS řítí na útes, ale vláda pokračuje v hostině ve stylu „po nás potopa“.
„Jak vůbec máme komentovat rozpočet, který je zcela mimo ekonomickou realitu a vláda to dobře ví,“ řekl exministr financí a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Neúspěšně navrhl vrácení rozpočtu vládě k přepracování do třiceti dnů s tím, že má výši příjmů přizpůsobit ekonomické realitě a výši výdajů vývoji pandemie koronaviru.
Vrácení návrhu rozpočtu vládě k přepracování navrhli ve Sněmovně také Piráti. Podle poslance Mikuláše Ferjenčíka by se mělo se schvalováním rozpočtu počkat na výsledek schvalování daňových změn. Podle šéfa poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška vláda přípravu rozpočtu odbyla, a proto ho lidovci v současné podobě nepodpoří.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová se podivila nad tím, že Babiš neřekl na obhajobu vládního návrhu ani slovo, vytratil se z jednacího sálu jako „pára nad hrncem“ a obhajobu rozpočtu přenechal Zemanovi.
„Vláda jede z kopce proti zdi a my se k tomu nepřipojíme,“ řekla místopředsedkyně STAN Věra Kovářová. Vládě doporučila, aby tuto jízdu aspoň přibrzdila
„Já si myslím, že standardem by mělo být vyrovnané hospodaření nebo přebytkové hospodaření,“ řekl předseda SPD Tomio Okamura. „Cíl by měl být zdravé hospodaření a zdravý stát minimálně s vyrovnaným rozpočtem, což neříkám, že je možné v této době krize, to v žádném případě neříkám, ale jako vize rozpočtu by to určitě zaznívat mělo,“ řekl Okamura. SPD podle něj návrh rozpočtu jako celek v této fázi nemůže podpořit.
Tak povězte, kde byste šetřili, řekla ministryně
Schillerová vyzvala opoziční poslance, aby tedy jasně řekli, zda podle nich vláda nemá přidat důchodcům či navýšit platy učitelům, když nesouhlasí s navrženou výší schodku.
Šéf lidovců Marian Jurečka i předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala jí oponovali, že nezaznamenali snahu vlády šetřit v provozních výdajích. Podle Jurečky může vláda nařídit, aby se v každém resortu škrtlo deset procent výdajů.
Pokusy opozice, aby vláda rozpočet musela přepsat, byly marné. Hlasovací blok ANO, ČSSD i KSČM je i tentokrát odrazil.
