Česká televize bude letos hospodařit se 6 miliardami a 970 miliony korun. To je o 230 milionů méně než v roce 2011. Aby byl rozpočet vyrovnaný, sáhne ředitel do rezerv a vezme z nich 460 milionů korun.
Dvořák chce rezervy čerpat z fondu koncesionářských poplatků. Do něj letos přiteče 5 miliard a 750 milionů korun. Televize z něj ovšem vyčerpá více, a to 6 miliard a 210 milionů korun.
Právě kolem čerpání z fondu poplatků se na Radě ČT odehrála více než hodinová diskuse. Proti kroku vystoupil radní Radek Mezuláník a námitky k návrhu měl také Jiří Kratochvíl. První z nich nakonec jako jediný rozpočet nepodpořil.
"Kdybychom tady neměli rezervu, kterou vytvořilo minulé vedení, tak kde bychom vzali těch 460 milionů?" ptal se Mezuláník a vyjádřil obavy, že zhruba 300 milionů z této částky skončí v "černé díře v rámci hrazení provozních nákladů". Podle něj vedení televize nemá snahu šetřit a úspory za analogové vysílání v době, kdy končí, by "mohl namalovat i sněhulák".
"Nevím, nakolik takový rozpočet dokáže vytvořit sněhulák, ale my jsme se dostali do situace, kdy by nastal deficit. To řešení by bylo takové, že bychom museli snížit náklady na výrobu. Jestli Rada má pocit, že toto je správná cesta, tak já jedním škrtem z výrobního úkolu seberu 250 milionů korun. S tím, že půjdu kompletně proti projektu, který jsem Radě prezentoval při výběrovém řízení," reagoval na výtku Dvořák.
Radní pak zdůraznili, že převis z poplatků vznikl nikoliv zásluhou minulého vedení, ale navyšováním koncesionářských poplatků. Navíc televize prý počítala s tím, že jej využije ve chvíli, kdy jí vypadnou příjmy z reklamy. To se letos v říjnu stalo a televize v rozpočtu vyčíslila, že koncem reklamy na ČT24 a ČT1 přijde letos na příjmech o 415 milionů korun.
Nová kolektivní smlouvaVedení České televize ve středu oznámilo, že uzavřelo s odbory ČT novou kolektivní smlouvu do roku 2017. Tedy na celé období, na které byl ředitel Petr Dvořák zvolen. "S ohledem na ekonomickou situaci v zemi Česká televize nebude v roce 2012 valorizovat mzdy," oznámila mluvčí televize Michaela Fričová. Průměrný měsíční plat v ČT byl loni 36 273 korun. |
Finanční polštář televizi zajistilo především zvýšení koncesionářských poplatků za bývalého šéfa ČT Jiřího Janečka. Ten v roce 2005 u politiků vylobboval postupné navyšování ze 75 korun na 135 korun měsíčně. Paradoxně právě Janeček v minulosti čelil kritice za to, že vydává hospodaření televize za vyrovnané, přestože i on sáhl v roce 2010 na uspořené peníze. Tehdy si z rezerv vzal 117 milionů korun.
Rozpočet na rok 2012 pak mimo jiné počítá s tím, že půjde o 150 milionů korun více na vlastní tvorbu, 45 milionů je pak vyčleněno na přípravu stavby nového televizního studia v Brně.
Jednání Rady ČT začalo na Kavčích horách hodinu po poledni. Ředitel ČT Petr Dvořák radní informoval o personálních změnách. Mimo jiné i o tom, že si vybral pětičlenný tým poradců.
"Rozhodl jsem se rozšířit skupinu poradenských orgánů o jeden, který je definován statutem ČT, a to je kolegium generálního ředitele," oznámil radním Dvořák s tím, že nový pětičlenný tým mu pomůže tvořit dlouhodobé strategie.
Do týmu Dvořák mimo jiné přizval Ivo Mathého, který byl prvním ředitelem ČT a jenž nedávno odmítl nabídku stát se ministrem kultury. "Oslovil jsem určité množství lidí, finálně jsem se dohodl s pěti z nich, kteří by měli tvořit kolegium. Souhlas dal pan Ivo Mathé, programový ředitel z působení pana Mathého Jiří Pittermann, politický komentátor Jefim Fištejn, režisér Jiří Svoboda a mediální analytik Milan Šmíd," vyjmenoval Dvořák s tím, že poradci se budou scházet jednou měsíčně.
