Prochází čeští policisté školením pro zadržení podezřelého?
V našem policejním systému existuje profesní příprava, kde se policisté připravují k tomu, jakým způsobem zadržet dotyčného. Ať už s ohledem na techniky i taktiky zadržení. Předpokládám ale, že otázkou spíše směřujete k tomu, zda se nějakým způsobem trénuje nějaký fyzický kontakt a fyzické postupy, jak podezřelého zadržet.
Přesně tak.
Ano. I tohle se policisté učí. Jsou k tomu využívány různé hmaty a chvaty ze sebeobranných systémů, které jsou nějakým způsobem optimalizovány tak, aby fungovaly pro potřeby policie.
Pro potřeby policie znamená jinými slovy „zpacifikovat“ podezřelého?
Samozřejmě. Je totiž rozdíl v použití nějakých hmatů a chvatů v rámci sebeobranného systému bojových umění a v policejním pojetí. Pokud se brání soukromý člověk, tak jeho cílem je se ubránit. Pokud použije takovou techniku policista, jeho cílem je eliminovat pachatele tak, aby neublížil nikomu kolem sebe a ani sám sobě pokud možno.
Mají policisté nějaký manuál povolených a zakázaných hmatů a chvatů? Nebo vždy záleží na konkrétní situaci?
Nemají žádný seznam toho, co můžou a nemůžou, jestli za ruku jo a za nohu už ne, pokud to myslíte takto. Tak to určitě není. Vychází se ze zákona o policii, který jasně hovoří o tom, jakým způsobem lze postupovat, že je třeba dbát zdraví, života a cti osoby, proti níž je zasahováno. To je asi jediný manuál, který upravuje policistům postup, co použít a jak to použít. Není žádný katalog technik, které by byly vhodné nebo naopak nevhodné k použití.
Stanislav Kazbunda Narodil se v roce 1973 ve Štěkni. Přes 20 let působil jako příslušník Policie ČR v Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování. V současnosti působí ve firmě CROM Consulting s.r.o., kterou založil. Působí rovněž jako lektor odborných předmětů na Střední škole veřejnoprávní TRIVIS, na Policejní akademii ČR a instruktor střelby. |
V Americe policisté klečeli Georgi Floydovi na krku. Takže i tento krok by policisté v Česku během nějaké vyhrocené situace mohli využít...
Pokud nějaký postup vede k eliminaci pachatele tak, že není nutno s ním dále bojovat, tak samozřejmě taková technika bude použita. Důležité je u toho dbát na zdraví dotyčného a na jeho život. Na to se nesmí zapomínat.
Když se zastavíme ještě u toho, co se děje v Americe, jak nahlížíte ze své zkušenosti policisty na zákrok amerických policistů na George Floyda?Upřímně nevím. Viděl jsem z toho jednu fotku v novinách, kdy mu policista klečel na krku a Floyd ležel na zemi. To je technika, která se běžně používá a hlavně funguje. Proč to bylo použito, co za tím bylo, jaké tam bylo pozadí celého incidentu... Nevím, netuším, co bylo příčinou toho, že byl George Floyd takto zakleknut.
Nepochybně to nebylo z nudy a policisté k tomu museli mít nějaký důvod. To si myslím. Těžko by člověk tomu druhému klekl na krk jen tak. Jak moc to bylo v souladu s takticky správným řešením celé situace, to už je jiná věc. To budou muset vyšetřit orgány, kterým toto přísluší.
Používá se to i u nás
Takže klečet někomu na krku je z hlediska policistů v pořádku?
Ten postup je normální a fungující, pokud chcete někomu nasadit vleže pouta a dotyčný se vzpírá, tak je to nejjednodušší způsob, jak mu znemožnit pohyb. A když je ta technika použita správně, tak tomu člověku, tomu „zakleknutému“, znemožní jakoukoliv protiakci vůči policistovi a zároveň policista dotyčného žádným způsobem neohrozí na životě a na zdraví, když se to udělá správně. To mám vyzkoušeno jako zaklekávající i zakleknutý.
I tyto techniky jsou používány v rámci našich policejních akcí. A když jsou používány správně a účinně, tak fungují. Proto se to používá.
A co to, že policisté na Floydovi klečeli několik minut, a to i přesto, že křičel, že nemůže dýchat?
To je v rozporu s logikou. Ale neznám situaci a nerad bych se zde dopouštěl nějakých závěrů na základě novinářských zpráv a pouhých fotek.
Pokud ale někdo někomu klečí na krku osm minut, asi se shodneme na tom, že to není v pořádku. Co za tím skutečně bylo, nevíme. Můžeme tady samozřejmě spekulovat, ale to je vždy špatně. Ve finále, co se stalo, ví jen policisté a zemřelý Floyd.
Dokážete popsat nějaké vlastní zkušenosti z praxe ze své zkušenosti policisty? Jak to obvykle vypadá v terénu při zadržení člověka?
Vždy se to samozřejmě odvíjí od konkrétní situace. Většinou zadržení člověka vypadá tak, že ho slušně vyzvete a on s vámi slušně jde. Takový scénář je ten častější. Co se týká zadržení toho akčnějšího typu, jako vidíte třeba ve filmech, samozřejmě je to otázka několika málo okamžiků, kdy je člověk zadržen a je to vyřešeno.
Hlavní je vlastní bezpečnost
Připravujete se ale dopředu na různé scénáře, které mohou nastat? Plánujete vše nějak dopředu, nebo počítáte s tím, že všichni s vámi půjdou dobrovolně a na domluvu?
Vytvářejí se různé scénáře a možnosti zadržení pro situace, které mohou nastat. A samozřejmě podle toho se policista chystá na to, jakým způsobem bude postupovat. Když to řeknu úplně jednoduše, tak bude rozdíl v taktice zadržení prodavačky v supermarketu a zadržení vojáka ve službě.
V rámci té přípravy se také dělají scénáře o tom, co by mohlo jít proti policistům. Tedy zda je dotyčný ozbrojen, zda má za sebou nějaký výcvik, zda má nějakou kriminální minulost. To jsou věci, které je potřeba znát a vědět, než se vyjede k zadržení. Dělá se také monitoring toho, co se od zadržovaného může očekávat. Faktem je, že potom to vlastní zadržení probíhá tak, že s těmi, od kterých se očekává aktivní odpor, se většinou lze dohodnout. Naopak u těch, u kterých by člověk nečekal, že se budou bránit, může dojít i k nějakým tahanicím. Není to samozřejmě pravidlem.
Působíte rovněž jako lektor odborných předmětů na Policejní akademii ČR a instruktor střelby. Jaké základní rady studentům dáváte, co se týče například právě zadržení podezřelého?
Základní rada, kterou já jsem schopen dát v případě zadržení podezřelého, je: vždy je na prvním místě vlastní bezpečnost. To je základem všeho. Nelze predikovat, co ten člověk bude dělat, jak se bude bránit, co ho napadne. Takže na prvním místě je vždycky toto.
