Pátek 21. února 2020, svátek má Lenka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 21. února 2020 Lenka

Výstavba na zelené louce nesmí být první volbou, říká rektor ČZU

  10:22aktualizováno  10:22
Zemědělská půda je sice cenným zdrojem, ale prohrává při střetech s průmyslem. Skladovací haly i nové domy se musejí někde stavět a často tak vyrůstají na polích, kterých dlouhodobě v Česku ubývá. „Musíme stále sledovat a vyhodnocovat schopnost této země uživit nás,“ říká v rozhovoru rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička.

Rektor ČZU Petr Sklenička | foto: František VlčekMAFRA

Proč je zábor zemědělské půdy v zájmu výstavby problém?
Protože jde o nevratný proces, v němž definitivně přicházíme o svrchní vrstvu půdy. Ta dlouhodobým zúrodňováním získala určitou přirozenou úrodnost a umožňuje tak pěstování převážně zemědělských plodin. Podmínkou každé takové výstavby je skrývka kulturní vrstvy půdy. Přicházíme tak nejen o schopnost produkce potravin, ale i o celou řadu dalších funkcí, které výstavba nemůže nahradit. Měníme tím hydrologické a ekologické charakteristiky daného místa, ale taky ráz krajiny v širším okolí.

Dobře, ale výstavba je přece také důležitá.
Je zřejmé, že stavět se musí a taky se stavět bude. Jde jen o to, abychom nastavili pravidla hry tak, aby výstavba tzv. na zelené louce, kdy dochází k nevratnému záboru zemědělské půdy, nebyla automaticky první volbou. Pravidla by měla zvýhodnit stavitele, který upřednostní tzv. brownfieldy, tedy sanaci a výstavbu na plochách s nefunkční a opuštěnou zástavbou. Pak, věřím, se tempo nevratného záboru zpomalí.
Je smutné na jedné straně vidět tisíce opuštěných nefunkčních objektů po celé zemi a vedle toho skladovací a logistické komplexy nově vybudované na úrodných půdách s nápisem „k pronájmu“. Z toho je zřejmé, že systém ochrany zemědělského půdního fondu u nás nefunguje optimálně.

Stále častěji se mluví o mimoprodukční funkci půdy, co všechno to může zahrnovat?
Pod mimoprodukční funkce zahrnujeme především schopnost půdy zadržet vodu a relativně přirozeně a vyváženě s ní dál hospodařit, dále schopnost zdravé zemědělské půdy regulovat teplotu povrchu. Mimo to je půda prostorem pro život rostlinných a živočišných organismů nebo prostředím pro koloběh živin. V neposlední řadě má půda i funkci historickou. Odborník v ní dokáže číst jako v knize a rozkrývat dějiny přírody i lidstva. Vizuálně pak zemědělská půda ve své struktuře a způsobech užívání vytváří určující znak rázu krajiny na většině našeho území.

Podle dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního dlouhodobě ubývá především orná půda, jak cenný zdroj to vlastně je?
U těchto dat je třeba rozlišovat, kam nám orná půda mizí. Pokud je to díky převodu na travní porosty, tak problém nevidím, naopak to posiluje mimoprodukční funkce půdy a navíc v budoucnu, v případě nedostatku orné půdy, je možné travní porost opětovně zornit. V případě zalesnění jsou mimoprodukční funkce podpořeny ještě silněji, ale zpětný převod na ornou půdu již tak jednoduchý není. Nejhorší variantou je již zmíněná zástavba zemědělského půdního fondu. Při té dochází k definitivní likvidaci zúrodněné vrstvy půdy.
Čím je společnost vyspělejší, tím šetrněji se chová ke svým přírodním zdrojům. Není možné si neobnovitelnost půdy uvědomit až v momentě, kdy jí bude nedostatek. Musíme včas nastavit taková pravidla ochrany půdy, která udrží dobré vyhlídky na zdravý a harmonický rozvoj společnosti.

To souvisí i s cenou zemědělské půdy, od čeho se odvozuje?
Hodnota půdy odráží její produkční i mimoprodukční funkce. Cena půdy je pak závislá na mnoha faktorech, ale v průměru nejvíce na její výměře na jednoho obyvatele. S úbytkem půdy na osobu se zvedá její cena. Své by o tom mohli vyprávět Nizozemci, kteří mají suverénně nejdražší zemědělské půdy v Evropě, zhruba pětkrát až šestkrát dražší než v Česku.

Neznamená to, že je orné půdy prostě jenom hodně, a že jí není potřeba tolik?
Pokud bychom hodnotili výměru orné půdy z pohledu potřeby potravin v Česku, pak bychom mohli konstatovat, že je jí v tuto chvíli relativní dostatek. Někdo by mohl říct, že i nadbytek, pokud na poměrně značné výměře pěstujeme technické plodiny. To ovšem neznamená, že je možné ornou půdu nahrazovat výstavbou v neudržitelném tempu, jakého jsme poslední tři desetiletí svědky. 

Proč to může vadit?
Pokud se úspěšně neadaptujeme na klimatickou změnu, lze s úbytkem vody v půdě a v krajině v budoucnu předpokládat i možnost poměrně citelného snížení výnosů a tedy i nutnost zajištění větších osevních ploch pro zajištění dostatku potravin. Současný trend nevratného úbytku orné půdy je tedy hlavně o budoucí potravinové bezpečnosti, o budoucí nezávislosti naší země na dovozu potravin.

Naopak přibývá luk a zahrad, předpokládám, že vzhledem k výraznému úbytku orné půdy vznikají hlavně na ní. Není to z hlediska podpory biodiverzity dobrá zpráva?
Ano, to je dobrá zpráva. Louky a pastviny, ale i ovocné sady nebo zahrady a v neposlední řadě lesy, vodní plochy, mokřady, remízy, meze. To vše jsou pozitivní změny. Posilují mimoprodukční funkce půdy včetně ochrany biodiverzity. Ideálně vznikají-li hlavně na té nejméně úrodné půdě, ale i v úrodných oblastech se musíme postarat o jejich dostatek. Musíme posilovat ekologickou stabilitu krajiny, musíme adaptovat krajinu na stále častěji hrozící sucho a povodně.
Na druhou stranu musíme stále sledovat a vyhodnocovat schopnost této země uživit nás. Pokud by někdy v budoucnu přišlo období nedostatku, nebudeme se moci spolehnout na dovoz. Bude to globální problém, který v tu chvíli vyvolá lokální pud sebezáchovy. Musíme budoucím generacím této země zanechat prostor pro řešení tak vážného problému.  

Obyvatelům Kosmonos se nelíbí záměr stavby nových logistických hal:


  • Nejčtenější

Srbsko řeší populační katastrofu. Na to už je pozdě, míní experti

Sedmimilionové Srbsko by do poloviny století mělo přijít o více než milion obyvatel. Na vině je vysoká míra emigrace a...

Premium

Karlův most je jen most, stěžují si turisté. Kritika nešetří ani další památky

Do Česka loni přijel rekordní počet turistů. Památky si u nich leckdy vysloužily i bizarní recenze na internetu,...

Po střelbách v německém Hanau zemřelo deset lidí, mrtvý je i útočník

Pravicový radikál Tobias R. ve středu zaútočil v německém městě Hanau nedaleko Frankfurtu nad Mohanem. Ve dvou barech...

Čína ohlásila nejvyšší nárůst obětí koronaviru, změnila způsob vyšetření

Centrální čínská provincie Chu-pej, která je považována za epicentrum nákazy novým koronavirem, za středu zaznamenala...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vězení bych už nepřežil, říká vrah, jemuž dali milost Havel, Klaus i Zeman

Téměř třináct let za vraždu a devět let za loupeže si odseděl Václav Grimm, který nedávno dostal prezidentskou milost....

Premium

Trend u rozvodů: čím dál více dětí končí ve střídavé péči

Neustálé pendlování mezi dvěma domácnostmi dětem škodí, varují odborníci. Ve střídavé péči je v Česku stále více dětí....

Premium

Jak se falšuje maso. Šunku bez „éček“ by nikdo nekoupil, říká odborník

Podvody s potravinami jsou staré jako lidstvo samo. Jen se postupně změnily metody. „Za záměnu hovězího masa za koňské...

Premium

Karlův most je jen most, stěžují si turisté. Kritika nešetří ani další památky

Do Česka loni přijel rekordní počet turistů. Památky si u nich leckdy vysloužily i bizarní recenze na internetu,...

  • Další z rubriky

Odvolaného ředitele brodské psychiatrie podpořily před ministrem stovky lidí

Některé důvody odvolání ředitele Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod Jaromíra Maška stavěl ministr zdravotnictví...

Není radno se do toho vměšovat, říká svědkyně útoku na cestujícího v Liberci

Redakci iDNES.cz se podařilo najít svědkyni incidentu, při kterém v Liberci zmlátili dva muži cestujícího z tramvaje za...

Chřipková epidemie přetrvává. Nemocných však ubývá

Chřipková epidemie stále trvá, nemocných ale v Česku ubývá. Nejvíc jich je na Liberecku, Karlovarsku, Plzeňsku a...

Gottwaldova socha zářila jako duch Hopkirk, Švermově říkali věšák na kabáty

Sochy Klementa Gottwalda a Jana Švermy, které stály v Praze na vltavském nábřeží jen pár desítek metrů od sebe, dostaly...

TIP: Osvědčené lubrikanty, které vám zpříjemní milostný zážitek
TIP: Osvědčené lubrikanty, které vám zpříjemní milostný zážitek

Asi každá z nás někdy zažila pocit svědění a svíravého pocitu v intimních oblastech. O příjemných hrátkách si v takových chvílích můžete nechat jen zdát. Co když se ale tyto problémy dají řešit pomocí lubrikačního gelu?

Najdete na iDNES.cz