Když jste skládal prezidentský slib ve Vladislavském sále, řekl jste v projevu, že vaším prvním cílem je uklidnění a stabilizace české politické scény. Jak se vám to podle vás po roce a půl daří?
Řekl jsem již několikrát, že jsem již za prvního půldruhého roku své činnosti dvakrát prošel zkouškou ohněm. A to zkouškou, která se týká právě stabilizace české politické scény. Ta první byla v létě minulého roku, kdy padla Nečasova vláda a kdy jsem stál před rozhodnutím podporovat vládu, se kterou nesouhlasilo 80 procent české populace, nebo vyvolat předčasné volby. Druhá zkouška ohněm byla při jmenování nové vlády. Novináři občas píší, že jsem to jmenování prodlužoval. Šestého ledna byla podepsána koaliční smlouva, 17. ledna byl jmenován premiér a 29. ledna vláda. Celý proces od uzavření koaliční smlouvy trval všeho všudy tři týdny. Nedovedu si představit, jak jinak přispět ke stabilizaci společnosti, když jmenujete vládu a odoláte pokušení, aby na základě zvyklosti, která není v ústavě, jste odmítl jmenování ministra financí a tím celou vládu rozbil. Takže tím, že jsem tomu pokušení odolal, jsem stabilizoval vládu a tím celou společnost.
Velký rozhovor s prezidentem najdete v sobotní MF DNES. |
Velkou část veřejnosti a nesporně i řadu vašich voličů nepříjemně překvapila vaše vulgární slova v posledních Hovorech z Lán. Neomluvíte se české veřejnosti?
Já, jak víte, běžně vulgarismy nepoužívám. Z těch tří sprostých slov dvě byla citacemi. V prvním případě šlo o citaci punkové ruské skupiny, která se podle mého názoru mylně vydává za bojovnice za lidská práva. A já jsem použil tyto citace, abych dokázal, že tomu tak není. Nešlo jenom o jejich výrazy, ale například i o veřejné souložení v pokročilém stádiu těhotenství. Opravdu bojovnice za lidská práva jak vyšité. V tom druhém případě jsem citoval Karla Schwarzenberga. Nu a v tom třetím případě jsem použil jedno jediné ostré slovo, abych vyjádřil svůj zásadní nesouhlas s tím, jak bylo změněno původní pojetí služebního zákona. Citace sprostých slov není vulgarismus, ale poukázání na vulgarismus těch druhých.
Kontroverzní Hovory z LánO HAVLOVI: Reformní komunista? Spíš utopista SEDLÁČEK V MIKINĚ: Bylo to hloupé gesto SLUŽEBNÍ ZÁKON: Vláda ho zkur..la GLOSA: O lumpenkavárně, vulgaritě a lumpenprezidentovi ROZHLAS: Byl to živý přenos, nemůžeme za to SVĚT: Zemanova Fäkalsprache baví Brity i Indy POLITICI: Hovory z Vidlán, čtvrtá cenová ODBORNÍK: Prezident vulgaritami uráží národ MLUVČÍ: Prezident se omlouvat nebude |
Takže omluvu veřejnosti si to podle vás nezasluhuje?
Nevidím absolutně žádný důvod právě kvůli tomu, co jsem vám teď řekl, abych se omlouval. Trochu mi to připomíná Haškovu předmluvu k Dobrému vojákovi Švejkovi, kterého jistě znáte, kde Hašek říká, že jen pokrytec se brání používání vulgárních slov.
Vláda připravuje změnu ústavy, ve které chce výrazně upravit pravomoci prezidenta republiky. Například členové bankovní rady mají být jmenováni až se souhlasem Senátu, ke jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu musí být kontrasignace premiéra a Sněmovna má nově získat možnost podat ústavní žalobu na prezidenta. To není příliš velké vyjádření důvěry vlády vůči hlavě státu...
Tak vláda to připravovala již delší dobu, prakticky od svého vzniku. Já proti tomu namítám, chtěl bych v tomto případě říci s úsměvem, že je poněkud absurdní, jestliže přímo volený prezident by měl mít nižší kompetence než prezident volený parlamentem. Podle mého názoru je za tím strach ze silného prezidenta a silní lidé strach ze svého politického partnera nemají. Čili je to takový test, ale uvidíme, zda tento text zákona, který má ústavní charakter, v obou komorách českého parlamentu projde, nebo ne.
Pětadvacet let po listopadu 1989 voliči namísto klasických politických strana dávají přednost různým alternativám. Začalo to Věcmi veřejnými, teď je to ANO nebo Úsvit. Kde vidíte příčinu, jakou podle vás klasické strany udělaly chybu a vidíte šanci, jak by se znovu mohly vrátit na výsluní?
Existují dvě strategie. První, že neúspěch politických stran přisoudíte jejím oponentům, v daném případě zejména hnutí ANO. To je podle mého názoru nepoctivá strategie. Poctivá strategie je, když příčiny neúspěchu hledáte v sobě samém. Politické strany udělaly tři chyby. První spočívá v tom, že nejenom na centrální úrovni, ale i na úrovni krajské a komunální je zde až příliš mnoho korupčních afér, které znevěrohodňují představitele těchto stran. Druhá chyba spočívá v tom, že strany přestaly mít program, který je diferencuje od jiných. Takové ty programy zařídíme prosperitu, zařídíme blahobyt, zařídíme fungování státu a podobně, to jsou hesla, které si mohou přisoudit všechny strany. Ale nedostatek specifičnosti programů je podle mě druhou příčinou propadu vlastně všech politických stran.
A konečně třetí příčina, o které se málo mluví, ale která reálně rovněž existuje, je, že v čele některých stran chybějí silné osobnosti. Ať si o panu Babišovi myslíme cokoli, má jisté výrazné charisma, díky kterému přitahuje pozornost veřejnosti. Platí: nenadávej na zrcadlo, když máš křivou hubu. To znamená nestěžuj si na to, že tvůj oponent je charismatik, když sám nejsi.
