Před zvolením jste řekl, že chce vyhnat z KDU-ČSL poraženectví. Vy ho ve vaší straně vidíte?
Vidím v posledních měsících takovou náladu, kdy si úplně někteří členové nevěří a hledají motivaci, proč být aktivní.
Chcete vystoupit „z davu opozice“. Jak se vám to stalo, že jste v nerozlišitelném davu? A co s tím chcete dělat?
Máme se více soustředit na naše programové návrhy, které máme s větší ambicí prezentovat. A nemáme dávat takový prostor tomu, že komentujeme kauzy, které jsou dlouhodobě známé, řeší se už několik měsíců, a vyčerpávat se diskusí s kým půjdeme v koalici do sněmovních voleb.
Za jakých okolností KDU-ČSL pod vaším zvolením nepůjde do vlády?
Nebudeme ve vládní koalicí s osobou, která má trestní stíhání, která má zásadní střety zájmů, které ohrožují fungování tohoto státu, a která nemá určitou morální integritu.
Znamená to, že je pro vás klíčové, když se bude sestavovat příští koalice, zda bude Andrej Babiš trestně stíhán?
Nebude to rozhodující jenom pro mě, o tom rozhoduje v KDU-ČSL celostátní konference, která čítá sedmdesát lidí. A na těch principech se většina shoduje. Je to otázka trestního stíhání, je to otázka střetu zájmů a morální integrity.
Umíte si představit znovu spolupráci s Babišem, s nímž jste už seděl jako ministr zemědělství ve vládě?
Já si umím představit, že dva roky, které máme před sebou, budeme chtít využít a dokážeme prosadit věci, které jsem na sjezdu zmiňoval. Například pět set korun měsíčně k penzi navíc maminkám za každé vychované dítě. Třeba s touto konkrétní věcí jsem připraven za Andrejem Babišem jít a říci mu, zda by nezvážil podporu tohoto návrhu.
Která ze stran ve Sněmovně je vám nejbližší? S kým byste nejradši spolupracoval?
Je těžké jmenovat jen jednu stranu. My máme některé věci specifické, například otázky bioetiky, pohledu na rodinu. Jsou spíše určité priority, na kterých se dokážeme shodnout s některými stranami.
Ale nejste na jedné lodi a v jedné kajutě s ODS, jak o tom na kongresu občanských demokratů mluvil váš předchůdce Marek Výborný. Vy jste se proti tomu ohradil na Twitteru.
Kdyby se mělo uvažovat o nějaké spolupráci, tak bych chtěl, aby subjekty, se kterými máme případně v budoucnu spolupracovat, dokáží říci, že jsme společně připraveni změnit paramerty volebního zákona. Buď ještě před volbami, nebo po volbách.
Sám dobře víte, že změna volebního zákona je za současného složení Sněmovny těžko průchodná. Znamená tak vaše zvolení, že se snížila pravděpodobnost vytvoření nějakého předvolebního bloku opozičních demokratických stran?
Zaregistroval jsem prohlášení předsedy ČSSD Jana Hamáčka, který začal mluvit o tom, že je třeba se podívat na způsob přepočtu hlasů na mandáty, začal mluvit o modelu jednoho volebního okrsku, kterým by byla celá Česká republika.
Taková varianta by se vám líbila?
Je to jedna z možných variant, jak odstranit diskriminaci, nerovnost hlasů. Protože třeba v případě voličů v Libereckém nebo Karlovarském kraji je váha jejich hlasu rozdílná než v jiných krajích. Neříkám, že tahle varianta jediná, ale vítám, že předseda Hamáček je ochoten se o tom bavit. Všechny strany, které si prošly situací, kdy měly pod deset procent, by měly zvážit, zda neudělat spravedlivější volební systém.
Také je tu pravidlo, že dvojkoalice musí překonat 10 procent, trojkoalice musí zdolat 15 procent. Znamená to, že kdyby se vám nepodařilo tuto věc změnit, budete doporučovat, aby vaše strana nešla do koalice?
Je otázka, zda tam má být těch pět procent navíc. Je to jedna z nejvyšších hranic, kterou vůbec v Evropě známe. Je otázka, zda to nemohou být 3 procenta.
Takže dvojkoalice by musela místo 10 zdolat jenom 8 procent?
Třeba.
Na sjezdu jste překvapil tématem, ke kterému jste se zatím příliš nevyjadřoval. Solární panely podle vás mají zmizet z polí a přestěhovat se na střechy rodinných domů. Inspiroval jste se v Německu?
Přemýšlím o tom dlouhodobě. Chtěl bych využít toho, že cena solárních panelů obrovským způsobem poklesla, a stát už skoro vůbec nemusí tyto investice podporovat, nebo relativně drobně, spíše uvolnit legislativní pravidla. Já to vnímám jako obrovskou příležitost pro domácnosti a pro firmy.
Jeden a půl milionu rodinných domů je obydlených, nepočítal jsem panelové domy. Když spočítáme průměrnou, spíše nižší roční spotřebu za elektrickou energii a vynásobíme to 12 tisíci za rok, tak by to bylo 18 miliard korun, které by lidé nemuseli zaplatit velkým gigangtům, kteří elektrickou energii vyrábějí, a mohli by si ji vyrábět sami. To mi přijde nejen ekologické, ale i sociální a ekonomické.
