Je tento váš úspěch předzvěstí dvojciferných výsledků i do sněmovních voleb?
Pro sněmovní volby se potřebujeme zamyslet nad něčím jiným, a to tím, co slyším poslední půl rok od spousty lidí v terénu. Říkají, že by stáli o to, abychom se pokusili dojednat spolupráci s hnutím Starostové a nezávislí. A to říkají i lidé, kteří kandidovali za ně. Že by jim taková symbióza dávala logiku, jak programovou, tak politickou. Aby tady byla výrazná politická síla, která může mít dvojciferný výsledek.
Takže podobně jako koncem devadesátých let šla do voleb Čtyřkoalice, příští rok by to mohla být dvojkoalice lidovců a Starostů?
To teď nechci předjímat, ale slyšel jsem to od spousty lidí. Říkali, že by bylo dobré, aby taková spolupráce fungovala na celostátní úrovni.
Navázali byste tak na vaši spolupráci ze Senátu?
Naše kluby společně zasedají. Samozřejmě ne úplně pokaždé, ale i programově se dokážou na spoustě témat shodnout.
Dokážete si to podobně představit ve Sněmovně?
Teoreticky si to představit dokážu. Když hodnotím naše společné čtyři roky na krajské úrovni v opozici, po nichž jsme se bavili o společné koaliční kandidátce, byť se to nakonec nepodařilo, vztahy s lidmi, kteří u nás reprezentují Starosty a nezávislé, jsou asi nejotevřenější. Nejvíc spolupracujeme i ve věcné rovině.
A co si budeme povídat, ušetřili byste tak i na kampani, kdybyste ji jako dva subjekty financovaly společně, ne?
KDU-ČSL není zadlužená a díky těmto úspěšným volbám jsme si finančně ještě polepšili. Abychom udělali výraznější kampaň za méně peněz pro nás určitě není ten hlavní motor. Tou hlavní myšlenkou, proč pro mě má důvod o tom přemýšlet, je, že programově jsme si opravdu blízcí. V mnoha regionech už spolupráci máme opravdu rozběhlou. A hlavně, dává to logiku ve vztahu k politické mapě. Jsou tady hnutí ANO a ČSSD, byť teď sociální demokraté ve volbách utrpěli šrámy, pořád jsou tyto dva subjekty favoritem voleb. Pokud má nějaké uskupení šanci s nimi výrazně soupeřit, mohla by to být spolupráce mezi KDU-ČSL a STAN.
Kdybyste v těch volbách uspěli, byli byste asi hodně žádaným partnerem. O takový středopravý blok by se praly ČSSD, ANO i ODS...
Stojím nohama na zemi. Je to daleko a může se mnoho stát. Začneme teď vést vzájemné diskuse. Teď máme za sebou krajské a senátní volby. Dělal jsem si součet volebních výsledků v krajích, a i když to samozřejmě nelze brát takto zjednodušeně, za zamyšlení stojí, že pokud bychom koalice se STAN utvořili už do krajských voleb, mohli bychom v krajích teoreticky být šestkrát první a dvakrát druzí, což je výrazná síla. A má to význam i v tom, že se výborně doplňujeme. My jsme silnější v moravských krajích, Starostové zase v Čechách.
Do kdy chcete otázku, zda jít do voleb společně, rozetnout?
Když jsou volby v říjnu, volební kampaně se většinou začínají takticky plánovat a rozebírat začátkem roku. Je tady určitý mezník, že hnutí STAN bude mít, pokud se nepletu, v březnu sněm. To je asi nejpozdější termín, do kterého by mohlo být jasno.
Na vašem sjezdu tedy už bude jasno.
Budeme mít sjezd v květnu, ale u nás máme mezi sjezdy celostátní konference, které o takových otázkách mohou rozhodnout.
Přehnané volební kampaně nic nepřináší
Budete na tomto sjezdu obhajovat svoji pozici prvního místopředsedy?
Čekají nás schůze místních organizací, okresních a krajských konferencí, ať mi členská základna vystaví vysvědčení a řekne, jestli mě bude chtít nominovat na prvního místopředsedu. Není to nastaveno tak, že já mám ambici něco dělat. Interně to budu muset probrat s rodinou asi během Vánoc, abych měl do Nového roku jasno.
K dispozici nemusí být „jen“ pozice prvního místopředsedy, ale i předsedy strany, protože Pavel Bělobrádek chce taky do konce roku říct, zda hodlá pokračovat.
Je to předčasná otázka, musím si i s rodinou a manželkou říct, jak chceme pokračovat v příštím roce. A svoje si k tomu musí říct členská základna. V tento okamžik na tuto otázku nejsem schopen dát odpověď.
Máte pět dětí, jak rodina vaše pracovní vypětí zvládá?
Rodina z toho nadšená není. Od pondělí do pátku jsem pryč, děti vidím jen o sobotách a nedělích, a to ještě ne každý víkend.
Efekt Čunek zafungoval znovu. Lidovci mají post senátora i na Kroměřížsku |
Když jsem se ptal na vaše ambice, napadá mne, co Jiří Čunek nebo Anna Hubáčková, která v senátních volbách porazila Zdeňka Škromacha. Jsou i toto možní lidé do vedení KDU-ČSL?
Myslím, že oni sami o tom takto nepřemýšlí. Paní Hubáčková ostatně ani není členem KDU-ČSL. Mě hlavně těší, že jsme po šesti letech v situaci, kdy KDU-ČSL má takové obrovské penzum osobností, o kterých se může diskutovat, že by případně mohli být ve vedení strany. Sjezd opravdu bude mít z čeho vybírat.
Pochvaloval jste si finanční situaci KDU-ČSL. Znamená letošní úspěch to, že příští rok do voleb půjdete s nákladnější kampaní než třeba v roce 2013? Jinými slovy, cítíte úspěch, bude to velké?
Pokud budeme s Pavlem Bělobrádkem ve vedení, určitě nebudeme dělat nějaké přehnané volební kampaně. Za těch šest let se mi několikrát potvrdilo, že pokud za sebou nemáte opravdu výsledky, voliči nevidí za ta léta práci, můžete volební region tapetovat jak chcete a k ničemu vám to nebude. Je určitá hranice, kterou když překročíte, můžete do kampaně dávat víc a víc peněz, ale už vám to nic - pokud nejste vysloveně populistickou stranou - nepřináší. Řeknu praktický příklad od nás z Olomouckého kraje. Dělali jsme krajskou kampaň, která i s podporou sponzorských darů z regionu vyjde na nějakých 1,5 milionu korun. Výrazné peníze nad to už by nic nepřinesly.
Doplatilo na to podle vás třeba hnutí ANO, které celorepublikově utratilo 80 milionů korun, ale v Senátu patří mezi poražené a přes na první pohled působivé vítězství v devíti krajích s celkovým ziskem 21 procent zůstalo za výsledky ČSSD a ODS z minulých voleb?
Říkáte to přesně, na to, jak byli vidět a kolik do toho museli dát peněz, výsledek té investici neodpovídá. I my jsme do letošních krajských a senátních voleb mohli dát víc peněz, měli jsme je. Ale moje zkušenost je, že spíše střídmější kampaň s dobrým kandidátem, za kterým jsou nějaké výsledky, přináší výsledky i ve volbách.
Výsledek senátních voleb ovlivnila rekordně nízká účast. Mezi veřejností panuje přesvědčení, že Senát je k ničemu, ostatně po neúspěchu v senátních volbách to říká i šéf ANO Andrej Babiš. Máte nějaký nápad, jak to změnit?
Na to se velmi těžko odpovídá. Mám pocit, že Senát se opravdu od začátku potýká s tím, že mu někteří političtí reprezentanti dali nálepku nechtěného dítěte. Vžilo se to pod kůži i velké části veřejnosti. Ale sám jsem si za tři roky v koalici několikrát vyzkoušel, že ne vždy se podaří udělat ideální legislativu na vládní i sněmovní úrovni a potom je Senát společenstvím zkušenějších, starších lidí, kteří se na to dokážou podívat z nadhledu, bez nějakých stranických předsudků. Mnohokrát dokázali napravit věci, které se nám nepovedly.
Senát není nic zbytečného, je to demokratická pojistka. I kdyby Poslaneckou sněmovnu ovládli populisti, Senát takto ovládnutelný díky dvoukolové volbě není. Teď je na zvolených senátorkách a senátorech, aby dokázali odprezentovat svoji práci v regionech a ukázali, že Senát má smysl.
