Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, čestný předseda Karel Schwarzenberg a...

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, čestný předseda Karel Schwarzenberg a poslankyně Kristýna Zelienková při startu volební kampaně TOP 09 | foto: Dan Materna, MAFRA

Kalouskův cíl: dvouciferný výsledek, euro co nejdřív a Drahoš na Hradě

  • 705
Jako jediná strana jasně říkáme, že nepůjdeme do vlády s hnutím ANO Andreje Babiše, zdůrazňuje předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Jeho cílem ve volbách je dvouciferný výsledek a vláda demokratických stran, klidně i s levicí, a přijetí eura co nejdříve. V rozhovoru pro iDNES.cz hájí Kalousek svou politiku škrtů a na Hradě by rád viděl Jiřího Drahoše.

Do volební kampaně jdete s tím, že „neuhnete“. Kdo vymyslel to heslo a co tím chcete říct?
Chceme říct, že neuhneme od prosazování základních priorit, které jsou v našem programu. Jde o hodnoty jako liberální demokracie, svoboda každého z nás, směřování do rychlého pruhu v Evropské unii a zásadní priority týkající se vzdělávání, hospodářské politiky. Od řady těch věcí neuhneme, byť samozřejmě víme, že v koalici je nutné dělat kompromisy.

Budeme-li ve vládě, budeme v ní jen tehdy, pokud věci, které pokládáme za zásadní, budeme moci prosazovat a hájit. A umíme si představit, že budeme v opozici. V takovém případě budeme pevnou pojistkou toho, aby naše země nesměřovala tam, kam nechceme. A od toho neuhneme. Rovněž neuhneme od toho, co říkáme jako jediná strana, že nepůjdeme do vlády ani s komunisty, ani s hnutím ANO. Zjistil jsem, že přicházejí politici, kteří říkají, že nepůjdou do vlády s Andrejem Babišem, ale s hnutím ANO bez Babiše by šli. To je úsměvná klička, protože hnutí ANO, Andrej Babiš a Agrofert jsou jeden nedělitelný organismus. S hnutím ANO nelze spolupracovat.

Co byste považoval za dobrý volební výsledek pro TOP 09 a co za neúspěch?
Naším cílem je dvouciferný výsledek a o něm nepochybuji. Umím si ale představit i dvouciferný výsledek, který bude pro nás i Českou republiku neúspěch. A umím si představit i takový jednociferný výsledek, který by pro nás i Českou republiku byl úspěch. To záleží na tom, jestli se po volbách podaří složit vládu demokratickou nebo ne. Tudíž bez komunistů a hnutí ANO.

Neumíme si představit kolaboraci s komunisty a hnutím ANO

Pořád platí, co jste říkal, když jste byl zvolen do čela strany místo Karla Schwarzenberga, že vaším cílem je duhová koalice demokratických stran, tedy sestavit vládu společně s ODS, lidovci i sociálními demokraty?
To není cíl, ale jedna z možností. Samozřejmě ideální by bylo sestavit koalici se subjekty od středu doprava, nicméně jsme připraveni hledat dohodu se všemi demokratickými stranami, tedy i s demokratickou levicí. Ideový kompromis si umíme představit s každou demokratickou stranou. Neumíme si představit kolaboraci na změně společenského systému s komunisty a s hnutím ANO.

Vaše preference se pohybují zhruba od 7 do 9 procent. Při jakém výsledku byste došel k závěru, že o vás veřejnost nestojí a odešel z politického života po zhruba dvaceti letech v politice?
Sám jsem si stanovil cíl, že přivedu stranu do Sněmovny s dvouciferným výsledkem. A podle výsledku, jakého dosáhneme, podle výsledku, jaký dosáhnu já jako lídr ve Středočeském kraji, se budu rozhodovat o svých dalších krocích.

Dovedete si představit, že tohle budou vaše poslední volby?
Každý den v politice si připouštím, že ten den v politice, ne ty volby, může být poslední. Zatím bylo dost důvodů i dost voličů, aby mi to rozmluvili.

Slíbili jste největší školskou reformu od doby Marie Terezie, že na ni dáte třicet miliard korun ročně navíc do školství. Kde na to chcete brát peníze, když nechcete zvyšovat daně?
My naopak chceme snížit sociální pojištění o osm procent. Peníze se na to dají brát úsporami z toho neuvěřitelného nabobtnání státu, který tady vláda za poslední tři roky způsobila. Jestliže dokázala za tři roky zvýšit mandatorní výdaje a nabrat 30 tisíc nových zaměstnanců, tak mnohem efektivnější a levnější státní správou je možné tyto prostředky snadno ušetřit.

Když jste končil ve vládě jako ministr financí, vy i vaše strana jste u lidí hodně klesli v oblibě. Mimo jiné vám vaši kritici vytýkají příliš úspornou politiku, řezání ve veřejných výdajích. Pokračovat byste v tom, kdybyste se opět dostal k rozhodování?
Víte ta úsporná politika byla způsobena jednak rozjedenou socialistickou politikou před tím a jednak bezprecedentní situací, kterou způsobila dluhová krize států. Pokud se tvoří rezervy v časech dobrých, tak se potom v časech horších nemusí škrtat. A to je přesně to, co chceme dělat.

Rozpočet by tedy podle vás měl být vyrovnaný?
Pochopitelně směřujeme k vyrovnanému rozpočtu. Bohužel padesátimiliardový deficit, který vláda naplánovala na příští rok, je obžalobou její nečinnosti. To je výsledek její tříapůlleté práce a nabobtnání výdajů. Žádná vláda už příští rok nestihne připravit vyrovnaný rozpočet, protože to vyžaduje spoustu strukturálních a legislativních změn, ale pro rok 2019 už vyrovnaný rozpočet připravit lze.

Otevřeně slibujete na rozdíl od jiných stran, že má Česká republika přijmout euro. Ve kterém roce by Češi, Moravané a Slezané mohli platit eurem místo českou korunou?
Ten proces trvá tři roky, to je třeba si uvědomit. Ideální je stihnout ty tři roky během jednoho volebního období, ale to se nemusí podařit. V každém případě bychom byli rádi, aby to rozhodnutí udělala Česká republika co nejdřív.

Kdy TOP 09 řekne, kdo je kandidát s její podporou na Hrad?
My to v podstatě říkáme. Zatím z té množiny osobností, které vyhlásily kandidaturu, má naše největší preference pan profesor Drahoš. Není vyloučeno, že se objeví ještě nějaká jiná významná osobnost obdařená navíc i nějakými politickými zkušenostmi. My sami žádného stranického kandidáta stavět nebudeme. A neobjeví-li se významná osobnost se všemi pozitivními stránkami, kterými disponuje profesor Drahoš a ještě navíc by měl úctyhodné politické zkušenosti a neohlásí kandidaturu, tak je to téměř jistě pan profesor Jiří Drahoš.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue