Jose Ramos-Horta

Jose Ramos-Horta | foto: Profimedia.cz

Nabídku spolupráce s StB jsem odmítl, brání se exprezident Horta

  • 9
Bývalý prezident Východního Timoru José Ramon Horta přiznal, že se v 70. letech stýkal s agentem československé tajné policie. Zároveň ale v rozhovoru pro iDNES.cz popřel, že by ve skutečnosti věděl, že jde o důstojníka StB. "Nabídku spolupráce jsem rezolutně odmítl," řekl Horta.

Můžete popsat své působení v 70. letech v OSN?
Tehdy jsem byl vyslán do OSN abych reprezentoval naše národní hnutí. Snažil jsem se tam získat podporu u všech, kteří nám mohli pomoci. Politicky jsem byl a stále jsem sociální demokrat, to ví v naší zemi každý. Nikdy jsem nebyl komunista nebo marxista.

Stýkal jste se tehdy také s panem Šturmou?
Jako reprezentant hnutí v New Yorku a OSN byla moje povinnost se stýkat s každým. Zkoušet získat podporu pro hnutí. A to nejen na Západě ale také mezi komunistickými zeměmi. S panem Šturmou jsem se stýkal jako s každým jiným. Moje práce byla přesvědčit nejen diplomaty, ale především vlády zemí, které reprezentovaly, tedy i Československa, aby nás podporovala při hlasování.

Věděl jste, že pan Šturma pracuje pro československou tajnou službu?
Na začátku ne, byl to diplomat a já samozřejmě pro zájmy hnutí respektoval všechny diplomaty na půdě OSN. Přece ne každý diplomat reprezentující země sovětského bloku musel být pracovník tajné služby. 

Později jste ale již takové podezření nebo dokonce jistotu měl?
Později ano. Protože když mne jednou kontaktoval, otevřeně se mne zeptal na možnost spolupráce.

Takže pan Šturma vám naprosto otevřeně nabídl spolupráci s tajnou službou?
Ano. Nevím přesně kdy, ale na na něco takového jsem vůbec nebyl připraven. To jsem samozřejmě odmítl a  ztratil jsem zájem na dalších kontaktech.

Ve svazku je ale uvedeno, že jste se spoluprací souhlasil.
To se nikdy nestalo. Neměl jsem zájem, proč bych to dělal. Možná že on v Praze řekl, že jsem souhlasil, ale to není pravda.

Předal jste mu nějaké dokumenty?
Dal jsem mu řadu dokumentů, ale to byly naprosto veřejné písemnosti o naší zemi. Pokud v mém svazku čtete, tak tam musí být jasně uvedeno, že se nejednalo o nic tajného. Stýkal jsem se s ním a on se mne pokaždé ptal na můj názor o nějakém problému týkajícího se USA. Ale já jsem neměl přístup k citlivým informacím ze Spojených států. Také jak bych mohl, USA nás nepodporovaly a já se stýkal pouze s méně důležitými diplomaty USA. Neměl jsem přístup k nějakým důležitým osobnostem.

Ve svazku je ale například uvedeno, že jste mu poskytl dokumenty v režimu utajení, které jste získal od slečny L., která pracovala na americkém ministerstvu zahraničí.
To prostě není pravda. Pamatuji, že jsem mu předal některé dokumenty týkající se lidských práv v Československu. Ale opět nešlo o nic tajného, šlo o veřejně dostupné informace.

Jak iDNES.cz získal Hortův spis

O existenci spisu se reportér iDNES.cz dozvěděl v květnu 2009, předtím záznam o dokumentu nešlo zjistit z žádné veřejně přístupné databáze. První žádost adresovaná Archivu bezpečnostních složek o jeho poskytnutí byla zamítnuta s tím, že "obsahuje informace i nadále důležité pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky."

Šlo totiž o spis, který i po roce 1989 rozvědná služba chtěla utajovat. Zákon ji to u spisů StB dovoloval ve výjimečných případech. Po odvolání Archiv bezpečnostních složek uznal, že odůvodnění bylo nedostačující a žádost byla znovu posuzována. V prosinci 2009 ale byla opět zamítnuta tentokrát s odvoláním na bezpečnostní strategii České republiky.

Následovalo kolečko odvolání a opakovaných zamítnutí. V roce 2010 se ale jméno Horty objevilo ve veřejně přístupné databázi svazků vedených bývalou první správou SNB - komunistickou rozvědkou. Následující rok bylo opakované žádosti vyhověno. Další roky zabralo důkladné studium spisu, který posuzoval i oslovený historik Prokop Tomek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video